(10.50 hodin)
(pokračuje Laštůvka)
I z toho důvodu se domnívám, že přílišné zkracování lhůty k projednání by nebylo rozumné a vhodné.
Znovu opakuji, že zamítnout tuto předlohu v prvním čtení, aniž bychom se seznámili s názory různých poslanců a poslankyň, by bylo unáhlené; zamítnout tuto předlohu můžeme ve druhém čtení. Domnívám se, že by bylo na místě, aby na základě toho, co tu zaznělo, Ministerstvo vnitra i pan ministr se zasadili o to, aby sněmovna byla informována o všech věcech, které tu v diskusi byly uvedeny. Domnívám se proto, že smlouva by měla být postoupena do druhého čtení k věcnému projednání.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Seďa, hlásí se také pan poslanec Rafaj.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, před rozdělením československé federace současný prezident a bývalý premiér Václav Klaus společně s Vladimírem Mečiarem slibovali, že občané rozdělení republiky nepocítí. Občané žijící na moravsko-slovenském pomezí však mají jiné, negativní zkušenosti, a to především s ohledem na pokles zaměstnanosti, snížení životní úrovně, zhoršení dopravní obslužnosti a postupné vymírání obyvatel. Také předchozí vláda, která přijala opatření na nadstandardní příhraniční režim, zároveň přijala některé závazky k ochraně hranic se Slovenskem, které teď, tři měsíce před vstupem České republiky do Evropské unie, hodlá současná vláda naplnit.
Lidé žijící, pracující či rekreující se v příhraničí se již dočkali omezení svobodného pohybu, když na cestách vyrostly závory, které ztěžují již tak těžký život našich spoluobčanů. Argument, že se jedná o ochranu hranic proti migraci, je jistě silný. Ale já situaci např. na moravském Slovácku (?) velmi dobře znám a vím, že nelegální migrace klesá i bez zbytečného technického zabezpečení cest. A pokud někdo bude chtít nelegálně přejít hranice, tak mu v tom dodatečné závory nezabrání.
Tvrzení, že společné státní hranice jsou považovány za dočasné vnější hranice, je liché, protože právo Evropské unie tento pojem nejen nezná, a nehovoří o něm ani přístupová smlouva. Je nutno si uvědomit, že implementaci schengenských dohod na pozemních a vodních vnějších hranicích Evropské unie budou od 1. května 2004 zajišťovat především sousední státy, které na technickou a personální ochranu hranic dostaly finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie. Předpokládá se, že v roce 2007 dojde k přistoupení nových členských států Evropské unie k schengenské smlouvě za předpokladu fungování rozšířeného schengenského informačního systému a splnění podmínek ochrany hranic mezi Evropskou unií a třetími zeměmi. I kdyby během přístupových jednání v Schengenu vznikl politický tlak na zpřísnění ochrany naší společné hranice se Slovenskem, není třeba z hlediska práva Evropské unie stávající režim pro občany České republiky a Slovenské republiky rušit, protože lze zkvalitnit ostrahu hranice i jiným způsobem.
Je pro mne absurdní, aby vstupem obou států do Evropské unie došlo ke zpřísnění hraničního režimu mezi nimi a k omezení dříve vybudovaných a funkčních nadstandardních vztahů. V tomto smyslu jsou navrhované úpravy proti vnitřní logice evropské integrace. Jistě je pro Českou republiku vhodné přistoupit k určité revizi jak smlouvy o úpravě režimu a spolupráci na společných státních hranicích, tak i smlouvy o zrušení vízové povinnosti. Podle mého názoru však nelze tyto změny pojmout tak, že povedou ke snížení práv občanů, která z dosavadních smluv vyplývají.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Petr Rafaj, do rozpravy se přihlásil také poslanec Radim Turek a Cyril Svoboda.
Poslanec Petr Rafaj: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, chtěl bych vám poděkovat za zájem, který věnujete česko-slovenské hranici a její problematice, protože při schvalování zákona o ochraně státní hranice před nějakými třemi čtyřmi roky tento zájem tady vůbec nebyl, a to i přes protesty proti tomu, že tento zákon bude omezovat příhraniční a přeshraniční styk občanů České a Slovenské republiky. Tato sněmovna tomu tenkrát vůbec nevěnovala žádný zájem a tento zákon schválila tak, jak byl. I poslanci, kteří dnes věnují česko-slovenské hranici svůj zájem, tenkrát bez problémů hlasovali pro tento zákon. Tenkrát schválili, že budou postaveny zátarasy, o kterých se mluví a proti kterým se protestuje. Tenkrát to bylo schváleno bez problémů, nikdo si z toho těžkou hlavu nedělal.
Dnes se mluví o přestupu zelené hranice výslovně. Ale už i v tomto zákoně je problém. Je třeba se podívat na to, že v zákoně o ochraně státní hranice je jednoznačně napsáno, že občané České republiky mohou přestupovat státní hranici pouze na určených místech, pokud to v mezistátní smlouvě není určeno jinak. Když se podíváme do mezivládní dohody mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, tak tam je řečeno, že lze překračovat kdekoli na vhodném místě, pokud zákonem není určeno jinak. Vracíme se tedy zpátky do zákona o ochraně státní hranice, a ten už to zakazuje. Už dneska tedy překračování této zelené hranice z hlediska právního rozboru je problematické.
Tato smlouva veškeré tyto problémy řeší. Vyřeší to jednoznačně a řekl bych vcelku bez problémů. Podmínky, které jsou v ní nastaveny, jsou nastaveny tak, že zelená hranice pro občany žijící v příhraničních regionech bude bez problémů překročitelná. Musím říci, že slovenská část regionu Beskydy si nechala dělat rozbor tohoto problému a konstatuje, že smluvní stav vůbec nezhoršuje situaci, že řešíme v mnoha aspektech nastalou situaci, která tam je, a velice tuto smlouvu vítají. My jsme k tomu kritičtí, nebo také jsme kritičtí, ale myslíme si, že to ve spoustě věcí řeší problémy, které tady jsou.
Tady někdo zmiňoval problém cestovního ruchu a byla diskuse kolem toho, jak to je. Musím říci, že v současné době veškeré turistické chaty, které byly postaveny v dřívějších dobách na příhraničí, vlastně umíraly, protože tam zahraniční návštěvníci nepřijížděli - byl problém s přestupem hranice. Teď je to řešeno, bude to bez problémů. A to, že se to někdo nedozví, jak se tu tvrdilo, to není pravda, protože pokud toto bude schváleno, chystáme kampaň, kde pustíme ven do informačních středisek cestovního ruchu, že tato bariéra byla prolomena, že je možno opět využívat kompletně jak české, tak slovenské části Beskyd.
Z diskuse, která tu probíhala, jsem měl pocit, že se tu začínáme dostávat do diskuse o tom, jestli se něco někde dohodlo, nebo nedohodlo, ale zájmy lidí, občanů, se tu ztrácely a ztrácejí.
Myslím si tedy, že v prvním čtení by se tato smlouva měla propustit. Záleží samozřejmě na tom, jak pečlivě budou zpracovány prováděcí předpisy.
Jinak pro informaci ostatním - budeme pořádat v průběhu března seminář se starosty, kde jim bude podána kompletní informace. Zveme zástupce Ministerstva vnitra, aby se tohoto jednání zúčastnili. A jestliže zahraniční výbor má zájem přijet se podívat na česko-slovenskou hranici, stačí říci, není problém, pomohu to zajistit a zorganizovat, aby se tam mohli podívat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Prosím dalšího přihlášeného, pana poslance Radima Turka. Po něm se ještě ujme slova pan ministr Cyril Svoboda.
Poslanec Radim Turek: Děkuji, pane předsedo. Paní poslankyně, páni poslanci, pokouším se vlastně zkompletovat sestavu příhraničních poslanců v této Poslanecké sněmovně, protože bych byl velice nerad, aby se česko-slovenská smlouva dostala na pole vášní, jak se to dílem podařilo i díky některým sdělovacím prostředkům a z velké části na slovenské straně.
***