(15.30 hodin)
(pokračuje Exner)
Za druhé se hovoří o tom, že operace Trvalá svoboda vznikla jako důsledek aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy. Přečtu vám pro připomenutí, o čem se v tomto článku 5 hovoří. Ano, je možné reagovat na ozbrojený útok proti jedné nebo více z členských zemí Washingtonské nebo Severoatlantické smlouvy v Evropě nebo Severní Americe, a to samostatně nebo společně v součinnosti s ostatními stranami, neprodleně, a to kroky, které budou považovány za nutné, včetně užití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost v severoatlantické oblasti. Afghánistán není v severoatlantické oblasti, ale možná, že opravdu operace v Afghánistánu přispívá k bezpečnosti také v severoatlantické oblasti.
Článek 5 ovšem pokračuje, že o každém takovém ozbrojeném útoku a veškerých opatřeních přijatých v důsledku toho útoku bude neprodleně uvědoměna Rada bezpečnosti, a dále, tato opatření budou ukončena, když Rada bezpečnosti přijme opatření nezbytná k obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Rada bezpečnosti takové opatření přijala. Konkrétně rezolucí 1386 z 20. 12. 2001, kde rozhodla právě o vytvoření mezinárodních bezpečnostních sil. Svým rozhodnutím potom tuto operaci, tyto síly udržuje a prodlužuje v současné době rezolucí 1444 do 20. prosince 2004. Je tedy třeba vysvětlit, proč nebyla operace Trvalá svoboda ukončena po přijetí opatření Rady bezpečnosti.
Je také potřeba znovu zmínit to, co vláda připomněla v důvodové zprávě, pokud jde o etapy operace Trvalá svoboda. Jsme podle důvodové zprávy ve třetí etapě, která hovoří o uskutečnění rozhodující vojenské operace v Afghánistánu, pokračování v budování koalice a provádění další vojenské operace v širší zóně odpovědnosti. O jakou širší zónu odpovědnosti má jít, nebylo nikdy konkrétně vysvětleno. Obávám se, že dokončení třetí etapy operace Trvalá svoboda může vést ke vzniku válečných operací na území dalších států.
Je také důležité připomenout, že v operaci Trvalá svoboda se v současné době účastní jenom 11 až 12 států Severoatlantické aliance; není to tudíž univerzální operace této organizace. Ještě bych k tomu podotknul, že pro Spojené státy americké a jejich cíle jde o zajištění vojáků, kteří přijdou velice levně. Jsou to také lidé, kteří jdou do války za nízkou cenu. To, co chceme našim vojákům v operaci Trvalá svoboda připlatit, tj. 3200 amerických dolarů za měsíc, případně vojákům v operaci ISAF 2400 amerických dolarů za měsíc, je jenom zlomek toho, co by musela americká vláda vynaložit, kdyby si je najala v současné době u obchodní společnosti zaměřené na válečné operace, které fungují a nahrazují vojáky, kde náborová cena je až kolem 1000 dolarů, ale za den. Taková obchodní společnost dnes zabezpečuje například bezpečnost prezidenta Afghánské republiky Karzáího.
Je potřeba také uvést, že nás včera informovaly vojenské bezpečnostní služby o ztrátách. Za rok 2003 to mělo být 400 lidí, za leden letošního roku 70, převážně mělo jít o civilisty a děti. Musím konstatovat, že naše tajné nebo vojenské bezpečnostní složky nemají dostatečně přesné informace. Jenom za období posledního týdne měsíce ledna letošního roku je možné z veřejných zdrojů zjistit, že v Afghánistánu zahynulo sedm amerických vojáků při výbuchu ve skladišti zbraní v Kábulu, že dále zahynuly tři osoby z Kanady a Spojených států amerických při sebevražedném bombovém útoku, že dále byl zabit jeden britský voják rovněž v Kábulu a že byl zabit kanadský voják, člen ISAF. Kromě toho jeden americký voják v Kábulu zmizel při uvedené explozi ve skladu munice a tři další byli zraněni v jižní provincii Ghazní, kteří jsou v současné době ošetřováni v nemocni v Baghlánu. Podobně byl zraněn americký překladatel, rovněž při útoku v Kábulu.
Shrnuto tedy: dvanáct spojeneckých vojáků bylo zabito, jeden zmizel a čtyři osoby na této straně za jediný týden byly zraněny. Jak jste slyšeli, nepočítají se oběti na afghánské straně do těchto čísel, která jsem uvedl. Při různých dotazech tato čísla nejsou k dispozici, avšak podle sdělení zase otevřených zdrojů, především na základě britského tisku, mělo jít v souvislosti s válečnými operacemi v Afghánistánu především v počátečních etapách o ztráty na straně Afghánců, ať už vojenské nebo civilní, v řádu od deseti do dvaceti pěti tisíc osob.
Pokud jde o operaci skutečně řízenou OSN, ačkoli v důvodové zprávě vláda mluví o Severoatlantické alianci, to znamená o mezinárodní bezpečnostní asistenční síly, pak se konstatuje, že tato operace nemá dostatečnou podporu a prostředky, které by měla mít podle představ Rady bezpečnosti OSN, a při její výstavbě muselo dojít k redukci. V současné době je počet vojáků bojujících na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti v Afghánistánu sotva poloviční proti těm, kteří jsou v operaci Trvalá svoboda.
Jaký je výsledek dosavadního úsilí v Afghánistánu? Už se o něm tady hovořilo. Výsledkem je, že Afghánistán se stal vedoucí zemí v produkci opia, kdy v současné době reprezentuje jeho výroba více než tři čtvrtiny celkové produkce. Ale nejen to. Afghánistán je v takové situaci, že podle materiálů, které jsme dostali, není schopen přijmout zahraniční pomoc, a to ekonomickou a částečně ani humanitární, s čímž se koneckonců setkali i naši občané, kteří humanitární pomoc do Afghánistánu zabezpečovali. Došlo ke zhoršení bezpečnostní situace a byli jsme ubezpečeni, že tato situace se bude dále zhoršovat v nejbližších letech.
V této souvislosti hovoří ministr obrany, ale i další naši představitelé o tom, že již víme, že do Afghánistánu budeme muset - a slovo "muset" podtrhuji - také v příštím roce 2005. Odvolávají se při tom na naše spojenecké závazky vůči Washingtonské smlouvě. Chtěl bych ale upozornit, že ta obsahuje ustanovení i o tom, že do každé její operace se jednotlivé země zapojují na základě svého vlastního rozhodnutí.
Dovolte mně abych na konec vám přečetl výzvu účastníků úterní demonstrace našich občanů proti vyslání našich vojáků do Afghánistánu, s kterou se ve velké míře ztotožňuji:
Vážení poslanci, v pátek budete rozhodovat o vyslání českých vojáků do vojenských operací v Afghánistánu. Budete rozhodovat o prvním nasazení českých vojáků v přímé bojové operaci od konce druhé světové války. Žádáme vás, abyste v hlasování jednoznačně přímou vojenskou účast České republiky v tomto konfliktu odmítli, a to z následujících důvodů:
Za prvé, tato zahraniční válečná mise bude stát víc než čtvrt miliardy korun, a to v době, kdy chybějí peníze na školství, zdravotnictví, kdy probíhá vládní reforma, která bude stát miliardy korun z našich kapes.
Za druhé, dosavadní účast jednotek prezentovaných jako antiteroristická koalice neznamená zajištění prosperity v Afghánistánu ani ukončení terorismu; naopak z informací vyplývá, že obětmi takzvaných protiteroristických operací se stávají civilisté včetně dětí a žen.
***