(15.10 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným je pan poslanec Jan Mládek, pak pan předseda Miroslav Grebeníček.
Poslanec Jan Mládek: Vážený pane předsedo, vážení pánové ministři, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám krátce sdělil, proč budu hlasovat proti vyslání vojsk do Afghánistánu. Moje argumenty nebudou ani morální, ani právní, to přenechám jiným kolegům. Chtěl bych také podotknout, že nejsem pacifista a domnívám se, že občas se střílet musí. Rovněž se domnívám, že Česká republika se má podílet na boji proti světovému terorismu, a stejně tak si myslím, že je zájmem České republiky mít co nejlepší vztahy s USA.
Nicméně Česká republika má také své vlastní národní zájmy a priority. Je správné, že posílá vojenské mise do zahraničí, že posílá vojenské mise na Balkán, kde jsou národy nám blízké. Je správné, že poslala misi do Iráku, už jenom proto, že české firmy se do tohoto teritoria snaží vyvážet 150 let a je povinností každé vlády této země se snažit, aby čeští exportéři měli co nejlepší podmínky na získávání trhu v Iráku a v sousedních zemích. Jsou to tradiční odbytiště.
Rovněž si myslím, že není vhodné tříštit síly. Měly by se stanovit priority, pravděpodobně pouze dvě mise, kde Česká republika přispěje do boje proti světovému terorismu. Naopak si myslím, že Afghánistán je území, na kterém Česká republika nemá vůbec žádný zájem. Kromě několika epizod v dobách reálného socialismu tam skoro nikdy nic nevyvážela, a navíc je to území, ve kterém selhala imperiální politika dvou velkých velmocí ve své době, to je Velké Británie v 19. století a bývalého Sovětského svazu ve 20. století.
Závěrem mi vychází, a podotýkám, že to není ani na základě nějakých morálních apelů nebo na základě nějaké právní argumentace o tom, která rezoluce je platná, ale na základě chladné kalkulace: za prvé - Afghánistán není českým zájmovým územím; za druhé - poslání mise do tohoto území znamená tříštění sil české armády; za třetí - je to další zbytečný výdaj ve výši minimálně 150 milionů, je to zvýšení deficitu veřejných rozpočtů. A je komické, že toto propagují příslušníci jedné strany, kteří jinak bojují proti deficitům veřejných rozpočtů. Ale ono těch 150 milionů by se dalo schválit, kdyby to vlastně nebylo. Pokud toto schválíme, tak to bude předpokládat výdaje ve výši několika miliard v několika příštích letech.
Tolik jsem chtěl vysvětlit svůj odmítavý postoj k této misi. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik pan poslanec Mládek. Nyní vystoupí pan poslanec Miroslav Grebeníček, připraví se pan poslanec Kohlíček.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, v případě projednávaného vládního návrhu na vyslání sil a prostředků Armády České republiky do Afghánistánu jde, alespoň podle mého názoru, v podstatě o dva podniky.
Za prvé, vojenská operace vlády USA Trvalá svoboda, velitelství v Tampě na Floridě, cíl vojensky potlačit odpor afghánských kmenů, kmenových náčelníků a ozbrojených skupin na celé rozloze Afghánistánu. Do této akce navrhuje vláda Vladimíra Špidly vyslat 120 vojáků s působností na šest měsíců. V rámci této kontroverzní akce mimo kontrolu OSN dochází k útokům, zejména leteckým, které způsobují i vysoké ztráty civilnímu obyvatelstvu. Na veřejnost, do světových médií, pronikly jen zprávy o některých z nich, např. dva prokazatelné masakry, převážně dětí v prostoru, kde v době amerického bombardování a ostřelování nebyly žádné síly vojenského odporu. I z kusých dostupných informací vyplývá, že jde zjevně o vojenské postupy, které jsou v rozporu s Ženevskými konvencemi o ochraně civilního obyvatelstva, civilních objektů. Jde i o porušení konvence o zacházení s poraženým protivníkem, se zajatci. Fakticky se vojska USA snaží v rozporu s konvencemi vyhnout zajímání nepřátelsky vystupujících a ozbrojených Afghánců, ale usilují je pobíjet. Armáda USA neorganizuje zdravotnickou pomoc ani civilním obětem náletů a nesnaží se poskytnout ani pomoc raněným a umírajícím bojovníkům na válečném poli. Bylo by v rozporu s Chartou OSN a mezinárodními konvencemi, ale i s českými zákony, kdyby se na organizaci a podpoře vojenských akcí tohoto druhu měli podílet jakýmkoliv způsobem Armáda České republiky nebo občané České republiky.
Za druhé, mise mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly pod vedením Severoatlantické aliance, které mají jisté pověření OSN k pomoci afghánské vládě při zajišťování bezpečnosti v Kábulu a bezprostředním okolí a při přípravě voleb. Do těchto sil navrhuje kabinet Vladimíra Špidly schválit paušálně 30 vojáků a fakticky dle přiloženého rozpočtového návrhu jen 14 vojáků s působností do 31. prosince letošního roku. Jde o symbolickou účast, která nemá žádné opodstatnění a spíše tuto malou skupinku, která se má dále ještě na místě rozdělit, vystavuje vysokému riziku v neznámém prostředí, kde při ztížené komunikaci má nulový význam. Náklady jsou však značné. Jde podle přístupu vlády zřetelně o pokus touto skupinkou legitimovat celou akci, tedy i zcela nelegální nasazení speciální bojové jednotky, kterou si opakovaně vyžaduje pro své potřeby vláda USA.
Česká vláda, která údajně pro nedostatek prostředků stáhla svého času z Afghánistánu polní nemocnici, se dnes pokouší návrhem na zapojení sil Armády České republiky do přímých bojů po boku armády Spojených států překročit další mez. Cílem zde není pomoc strádajícím Afgháncům, ale podpora nepřípustných metod okupace a války.
Vládní návrh nelze v žádném případě podpořit. Jen pro doplnění je možné dodat, že předseda vlády na mou přímou interpelaci písemně i ústně výslovně odmítl požádat vládu Spojených států a Severoatlantickou alianci o dodržování Charty OSN a Ženevských konvencí. Koaliční vláda tedy fakticky navrhuje vstup České republiky do válečného podniku s tím, že dodržování norem mezinárodního práva pro ni není prioritou. Takový nepřijatelný, necivilizovaný přístup k řešení mezinárodních problémů musí každý demokraticky smýšlející a mezinárodní právo respektující politik odmítnout.
V souladu s mezinárodním právem je možné doporučit poskytnutí humanitární a rozvojové pomoci obyvatelům Afghánistánu. Jestliže se chce vláda a Poslanecká sněmovna pohybovat v rámci Washingtonské smlouvy Severoatlantické aliance, ale především v rámci Charty OSN a Ženevských konvencí, ať předloží návrh na poskytnutí takové pomoci. Zásadně nesouhlasím s vysláním jednotek Armády České republiky na zahraniční mise s výjimkou humanitárních akcí s mandátem OSN. Proto nemohu souhlasit s jejich nasazením v bojových operacích v Afghánistánu.
Politika vysílání českých vojáků do válečných akcí neschválených OSN je krajně nebezpečná, může Českou republiku zatáhnout do okupačních výbojů světové velmoci se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
***