(14.50 hodin)
(pokračuje Bielesz)
Stálé lavírování ji naopak znevěrohodňuje v očích mezinárodního společenství. Proto se dnes jednoznačně přimlouvám za to, aby naše sněmovna podpořila vyslání jednotky speciálních sil Armády České republiky do Afghánistánu v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda, stejně jako kontingentu Armády České republiky v rámci mise International Security Assistance Force.
Věřím, že stát na straně práva, spravedlnosti a řádu, a to nejen prostřednictvím slovních deklarací, ale zejména skrze skutky, je oním pevným místem a postojem, který může jen přispět k mezinárodnímu kreditu České republiky. Máme dnes šanci ukázat naše odhodlání být respektovanou zemí, nebo se opět ztrapnit. Budu hlasovat pro ono odhodlání. Děkuji. (Potlesk poslanců US-DEU.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným je pan poslanec David Šeich, a pak to bude pan poslanec Alexander Černý.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, při vyslání sil Armády České republiky je vždy třeba vážit, zdali toto vyslání je v souladu s národními zájmy České republiky, zdali podporuje priority české zahraniční politiky a zdali také posiluje prestiž České republiky v zahraničí.
Domnívám se, že účast české armády na misích ISAF a Trvalá svoboda je pokračováním zahraničněpolitické orientace, kterou jsme nastolili, je pokračováním angažmá, které jsme přijali a do kterého jsme investovali nemalé prostředky v podobě angažmá Armády České republiky, v podobě angažmá české diplomacie, ale také neziskových a nevládních českých organizací v Afghánistánu. Toto všechno je třeba zúročit.
Pan předseda zahraničního výboru Laštůvka zmínil, že na světě je jistě mnoho nestabilních oblastí a ne všude se může Česká republika angažovat. Nicméně Afghánistán je přesně oblastí, kde se Česká republika angažovala, angažuje, a pokud svou zahraničněpolitickou prestiž ztratit nemá, angažovat také nadále musí. Jde také o zcela jasnou podporu transatlantické vazby České republiky a účast České republiky na bezesporu nejzásadnější vojenské misi NATO. To je jediná výrazná mise, ke které NATO přijalo svoji úlohu zcela jednoznačně, a Česká republika se na této misi podílela a podílet musí i nadále.
Na druhé straně půjde jistě o misi nebezpečnou, kde může dojít i k ohrožení životů vojáků. Také tato rizika je třeba vážit spolu s vynakládanými finančními prostředky, které Česká republika na tuto misi musí vynaložit. Domnívám se však, že i za tuto daň vyslání českých vojáků, tato mise, stojí, protože se jedná o boj proti terorismu, který je jedním z významných priorit české zahraniční politiky. Domnívám se, že v linii boje proti terorismu jako jedné ze zásadních priorit české zahraničněpolitické orientace je třeba pokračovat.
ODS jako opozice to ví. Já bych doporučil, abychom si na to vzpomněli, když je ODS někdy nazývána Sládkovskou opozicí. ODS jako opoziční strana ví, že základní kontinuita zahraničněpolitického směřování musí být zachována.
Také bych se chtěl zeptat, zdali všichni vládní poslanci, zejména poslanci sociální demokracie, vědí, zdali tato zahraničněpolitická kontinuita a směřování České republiky musí být zachováno. Myslím, že v sociální demokracii je zcela zřejmé, že extrémní levicová část sociální demokracie několikrát tento svůj postoj orientovaný na pacifistickou stranu mnohokrát projevila, jak v irácké operaci, tak v operaci v Afghánistánu.
Byl-li by tu v této chvíli premiér, musel bych se zeptat, jaký je postoj nejsilnější vládní strany. Musím říci, že můžeme tuto otázku věrohodně položit prvnímu místopředsedovi vlády Stanislavu Grossovi, kterému je jistě bezpečnostní téma bližší než téma ekonomické. Myslím si, že Stanislav Gross jako první místopředseda vlády by nám jako Poslanecké sněmovně před hlasováním mohl objasnit, jaký postoj sociální demokracie v této otázce je.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Alexander Černý, a pak to bude paní poslankyně Marie Rusová.
Poslanec Alexander Černý: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážení kolegové, kolegyně, po slovní ekvilibristice, kterou předvedl kolega Nečas za ODS, si myslím, že by bylo rozumnější, kdybychom to tentokrát obrátili a napřed hlasovali, a poté vedli nějakou rozpravu. Asi bychom ušetřili v pátek odpoledne hodně času, ale asi to možné není.
Je také všeobecně známo, jaké bude naše stanovisko, především k té části vládního návrhu, která se vztahuje k akci Trvalá svoboda. Takže mi dovolte několik málo poznámek, které by měly trošičku objasnit náš postoj.
Za prvé. Zločinecký teroristický útok z 11. září 2001 byl proveden unesenými neozbrojenými civilními letadly amerických leteckých společností z území Spojených států. Podle tvrzení samotných zpravodajských služeb Spojených států údajní pachatelé nebyli Afghánci, ale obyvatelé některých arabských zemí, například Saúdské Arábie. Ozbrojený útok Spojených států a Británie byl od počátku hrubým porušením Charty OSN a dalších norem mezinárodního práva, podle nichž se státy zavázaly nepoužívat ve vzájemných vztazích násilí. Použití síly je podmíněno výlučně přijetím rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Neexistuje žádná rezoluce, z níž by bylo možné dovodit, že Afghánistán je stát, který ohrozil nebo porušil mezinárodní mír a bezpečnost, nebo se dokonce dopustil ozbrojeného útoku proti Spojeným státům americkým.
Za druhé. Ozbrojený útok proti Afghánistánu stejně jako další vojenské operace na afghánském území po porážce Talibanu jsou Spojenými státy označovány jako válka proti terorismu. Více než dva roky této zavrženíhodné praxe prokázaly, že použití ozbrojeného násilí a přítomnosti cizích ozbrojených sil není přiměřeným, vhodným ani účinným prostředkem boje s terorismem. Terorismus je svou podstatou kriminální činností. Snaha Spojených států přenášet problematiku terorismu z kriminální roviny do roviny vztahů mezi státy nemá s bojem proti terorismu nic společného. Slouží zcela jiným zahraničněpolitickým a geostrategickým cílům.
Za třetí. Účinný boj s terorismem předpokládá především komplexní přístup zaměřený na odstranění politických, ekonomických a sociálních kořenů, jež vytvářejí živnou půdu pro terorismus. Rada bezpečnosti ve svých rezolucích vyzývá k využití všech prostředků v souladu s Chartou OSN v boji proti terorismu, k humanitární pomoci a zejména k pomoci při obnově pořádku, infrastruktury a hospodářství země. Tyto výzvy však doposud přinesly jen minimální efekt. Postupně se hlavním, ne-li jediným zdrojem příjmů a obživy stává výroba a obchod s drogami. Pokračující bída, utrpení, zoufalství naopak vytváří živnou půdu pro narůstání nenávisti a odporu proti interventům.
Za čtvrté. Původní humanitární pomoc, za niž bylo možné alespoň zčásti považovat působení polní nemocnice v Afghánistánu, se má zásadně změnit. Vyslání speciálně vycvičené jednotky rozhodně nelze považovat za pomoc, jakou trpící obyvatelstvo Afghánistánu potřebuje. Základní úkoly této speciální jednotky jsou definovány zcela jednoznačně; jednak je to speciální průzkum, tedy získávání informací strategického nebo operačního významu, ale hned za druhé jsou to úderné akce sloužící ke zničení, umlčení nebo poškození cíle. Úkolů je pochopitelně víc - všechny spojuje protiteroristická činnost.
Za páté. Nepochybuji ani na okamžik, že prostějovská jednotka speciálních sil je tyto úkoly schopna plnit.
***