(14.30 hodin)
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Již minulá vláda České republiky 10. října 2001 nabídla po teroristickém útoku z 11. září účast českých vojenských jednotek v protiteroristických operacích, mimo jiné to byla i jednotka speciálních sil. Bylo to mj. i na základě toho, že 12. září 2001 Severoatlantická aliance prostřednictvím svého nejvyššího orgánu, Severoatlantické rady, poprvé ve své historii aktivovala článek 5 Washingtonské smlouvy a deklarovala útok na New York a další americká města jako útok na celé severoatlantické společenství. Od té doby tato naše nabídka, která byla na stole, nebyla využita, nicméně v loňském roce došlo ke změně, když zhruba v průběhu léta, měsíce července, byla Česká republika požádána příslušnými vojenskými a politickými orgány Spojených států amerických o účast naší vojenské jednotky v operaci Trvalá svoboda.
Chci připomenout, že operace Trvalá svoboda je protiteroristickou operací vedenou na základě toho, že prokazatelně existovalo a bylo prokázáno spojení mezi teroristickým útokem z 11. září, organizací Al-Káida a talibanským režimem v Afghánistánu. Chci také připomenout, že celá tato operace se děla pod mandátem a na základě rezoluce 1373 z roku 2001, konkrétně z 28. září 2001. Této operace se momentálně zúčastňuje 31 zemí, z toho je 12 členských zemí Severoatlantické aliance.
Protože pro řadu českých politiků, ale i novinářů do značné míry tato operace pod vlivem posledních dvou let splývá s operací v Iráku, řada z nich spojuje svůj odpor proti operaci v Iráku nyní i s odporem proti operaci v Afghánistánu. Chtěl bych jednoznačně zdůraznit, že toto je naprosto chybný pohled. Chtěl bych to dokumentovat např. na tom, že v rámci operace Trvalá svoboda operuje na území Afghánistánu i francouzská jednotka, čili vojenská jednotka ze státu, který jednoznačně nepodpořil operaci v Iráku, ale plně podporuje protiteroristickou operaci v Afghánistánu. Tady je tedy třeba vidět velký rozdíl, a chci to zdůraznit především pro ty kolegyně a kolegy, kteří chtějí automaticky promítnout svůj odpor vůči operaci v Iráku i do této operace, často jenom z toho důvodu, že tato operace je vedena pod vedením Spojených států amerických.
Je také zjevné, že co se týká operace ISAF, loni v létě došlo k velice významné změně. V průběhu srpna byla převedena autorita nad touto operací pod Severoatlantickou alianci a od té doby probíhá tato operace plně pod kontrolou Severoatlantické aliance.
Občanská demokratická strana v minulých týdnech vyjádřila svou ochotu jednat o podpoře této operace a veřejně vyslovila čtyři podmínky, na základě jejichž splnění je ochotna uvažovat o podpoře tohoto vládního návrhu. Jsme přesvědčeni o tom, že tyto podmínky jsou rozumné, nutné nejenom z hlediska jedné politické strany, ale i z hlediska této Poslanecké sněmovny, naší země a především kvality nasazení této naší vojenské jednotky v Afghánistánu.
Naše první podmínka byla, aby byl zabezpečen pro celou operaci dostatek finančních prostředků. My totiž považujeme za hrubou chybu vlády, za hrubé selhání vlády, že poslala do Poslanecké sněmovny materiál, který neměl za sebou dostatek finančních prostředků a kde se dokonce jmenovitě v tomto materiálu uvádí, že 155 mil. Kč pro financování této operace se má teprve v průběhu letošního roku do 30. června shánět na základě jednání ministra financí a ministra obrany. My považujeme za totálně nezodpovědné a nemožné, aby v tu dobu bylo nasazeno 120 českých vojáků v ostré bojové operaci, ve válečné zóně, bez toho, aby měli zajištěno financování a tím pádem všechny podmínky pro svou kvalitní práci. Považujeme to za neuvěřitelný krok, a proto vznikla tato naše podmínka. My prostě trváme na tom, aby ve chvíli, kdy budou tito naši vojáci i se souhlasem Parlamentu ČR vysláni do této ostré bojové akce, tak pro tuto operaci byl zajištěn dostatek finančních prostředků.
Druhou podmínkou bylo, že musíme mít dostatek lidí pro případné další turnusy a pro případnou naši další účast v Afghánistánu. V průběhu celého období, kdy tam bude působit naše speciální jednotka, může totiž dojít ke zhoršení bezpečnostní situace. A my bychom považovali za velice chybný krok z hlediska mezinárodní pozice naší země, aby po tomto případném zhoršení bezpečnostní situace po uplynutí zhruba 4 až 6 měsíců byla naše vojenská účast v tomto teritoriu prudce snížena.
Jsme si plně vědomi, že jednotka speciálních sil, která bude zahrnuta do rámce operace Trvalá svoboda, je unikátní jednotkou a že nemůže být rotována. Na druhé straně však trváme na tom, že v případě zhoršení bezpečnostní situace a žádosti spojenců musíme být schopni nabídnout jiný druh vojenské jednotky, jiný druh vojenské kapacity, a v případě potřeby prolongovat naši účast v této operaci minimálně v případě nutnosti na dobu 12 měsíců.
Jsme hluboce přesvědčeni o tom, že Česká republika, co se týká vojenských operací, by měla přijmout jednu základní doktrínu, a sice, že buďto máme finanční prostředky, materiální a lidské zdroje na působení v té operaci zhruba na 12 až 18 měsíců, anebo raději máme vůbec zvažovat, zda do nějaké operace máme jít. To je podle mého názoru obecná teze, která by měla při plánování jak z politického hlediska, tak z vojenského hlediska být vždy vzata v úvahu. My nechceme, aby se opakovala situace kolem vojenské nemocnice v Iráku, kdy mimo jiné její stažení bylo zdůvodňováno tím, že nejsou lidé na další rotaci.
Naší další podmínkou bylo, aby tato jednotka speciálních sil byla vyňata z rámce Vojenské zpravodajské služby, resp. Vojenského zpravodajství. Jsme totiž hluboce přesvědčeni o tom, že by mohly vzniknout rozdílné právní výklady na působení této jednotky speciálních sil v bojové operaci na cizím teritoriu, a chtěli jsme zabránit tomu, aby z právního hlediska byla tato účast zpochybňována.
A naší podmínkou byla samozřejmě i celková restrukturalizace našich zahraničních misí. Chci připomenout, že když jsme zde na konci minulého roku projednávali vládní návrh, na základě kterého měla sněmovna schválit účast jednotek Armády České republiky v zahraničních operacích v průběhu letošního roku, tak tento návrh neobsahoval jakoukoliv zmínku o afghánské misi. Obsahoval pouze materiál o Kosovu a obsahoval materiál o účasti naší vojenské policie v Iráku. A my jsme tehdy od tohoto pultu připomínali, že je to poněkud nezodpovědné od vlády, jestliže ví, že již na začátku letošního roku sem bude posílat další návrh na vyslání jednotek, v tomto případě do Afghánistánu, že se tváří, že naše účast bude zahrnovat v průběhu letošního roku pouze účast na dvou misích.
Tato restrukturalizace je velmi důležitý krok, protože i vládní koncepce Armády České republiky a jejího dalšího rozvoje počítá s tím, že se Armáda České republiky bude zúčastňovat pouze na dvou paralelně vedených operacích. A chci připomenout, že v tuto chvíli Armáda České republiky bude současně působit ve třech paralelně vedených operacích, z nichž dvě tyto operace jsou vedeny na poměrně vzdáleném teritoriu, to znamená, musíme vzít v úvahu poměrně značné logistické náklady, které s tímto teritoriem souvisejí.
Pro nás - a řeknu to teď velmi otevřeně - představuje velký problém postoj některých poslanců vládní koalice. Postoj, který tady byl demonstrován v průběhu projednávání obou iráckých operací, to znamená jak polní nemocnice, tak vojenské policie. Jsme přesvědčeni, že antiamerický a musím říci i antinatovský postoj především vnitrostranické levice uvnitř sociální demokracie je pro nás za situace, kdy tato strana je nejsilnější vládní stranou, velice těžko akceptovatelný. Mimo jiné i proto, že v tomto konkrétním příkladu afghánské mise je postaven i na naprosto chybných premisách.
Chci zdůraznit to, co jsem zde již řekl. Tato operace je vedena na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN, tato operace je vedena na základě rezoluce a rozhodnutí Severoatlantické rady jako nejvyššího orgánu NATO a na základě aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy, která zakládá Severoatlantickou alianci.
***