(11.50 hodin)
(pokračuje P. Svoboda)
Na výboru pro evropskou integraci a na výboru zahraničním byl schválen komplexní pozměňovací návrh k našemu návrhu ve stejném znění.
Za poslední bych rád zmínil i to, že se podařilo v průběhu projednávání tohoto návrhu zákona mezi prvním a druhým čtením konzultovat tento návrh zákona i s představiteli vlády, a jak už tady bylo zmíněno, původně negativní stanovisko vlády bylo ústy zástupce vlády změněno a s tímto návrhem zákona v určité modifikované podobě komplexního pozměňovacího návrhu byl vysloven souhlas. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Svobodovi. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru a výboru pro evropskou integraci. Jejich usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky č. 337/2 a 337/3.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Stanislav Křeček. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, ústavně právní výbor projednal tento návrh a doporučuje Poslanecké sněmovně jeho přijetí. Usnesení ústavně právního výboru bylo rozdáno.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro evropskou integraci poslanec Jaroslav Zvěřina. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Výbor pro evropskou integraci se zabýval touto předlohou 29. ledna t. r. a přijal usnesení, které máte ve sněmovním tisku 337/2. Sedm pozměňovacím návrhů, které myslím jsou totožné se zahraničním výborem, jenom zpřesňuje dikci, zpřesňuje věci, které předloha upravuje. Nevznikly tam žádné velké konfliktní debaty nad jednotlivými body, a mohu jen opakovat, že vláda ústy svých reprezentantů změnila svůj nepřátelský postoj k tomuto návrhu na postoj řekl bych neutrální, takže ani s vládními pozicemi není návrh v nějaké kolizi. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji, Jaroslavu Zvěřinovi a připomínám, že návrh zákona iniciativně projednal také zahraniční výbor, jehož usnesení jste obdrželi jako sněmovní tisk 337/5. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec David Šeich, který je potom zároveň jako první přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec David Šeich: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nejprve moje zpravodajská zpráva. Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila. Usnesení výboru je rozdáno, nebudu vás obtěžovat celým zněním, a zahraniční výbor podpořil pozměňovací návrhy přijaté výborem pro evropskou integraci.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní tedy dovolte, abych zahájil obecnou rozpravu, a pan zpravodaj David Šeich je také prvním přihlášeným. Uděluji mu slovo. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec David Šeich: Dámy a pánové. V této chvíli projednáváme změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny ve smyslu posílení pravomoci bývalého integračního výboru a budoucího výboru pro evropské záležitosti. Jde o postup, který souvisí s celými procesy, které se dějí v Evropské unii, to znamená posílení parlamentní kontroly rozhodování v Evropské unii a posílení národní kontroly národních parlamentů na rozhodovací procedury v Evropské unii. Přenášíme významnou část našich pravomocí do orgánů Evropské unie a je třeba, aby národní parlamenty si touto cestou zachovaly kontrolu rozhodnutí Evropské unie. Současně se tímto posiluje parlamentní postavení i vůči exekutivě, a exekutiva a parlamentní rozhodnutí evropského výboru, případně celé sněmovny, má právo zasahovat do pravomocí exekutivy a má právo zformulovat svá stanoviska, a vláda takováto stanoviska nemusí přijmout za svá, ale musí je zohlednit a musí v případě nezohlednění těchto stanovisek přijmout politickou odpovědnost za takovéto nezohlednění stanovisek sněmovny.
Chci v této chvíli ještě odůvodnit jeden návrh, který chci podat a který považuji za velmi významný a který chci podat posléze v rozpravě podrobné. Ještě předtím mi dovolte, abych řekl, že pokud jde o postavení, který tento návrh přikládá evropskému výboru, se jedná o postavení řekl bych nějakého průměrného standardu. Je možnost tomuto výboru dát takové postavení, jako mají výbory některých severských států, tzn. zavázat plně exekutivu k tomu, jak se musí při jednáních v Evropské radě chovat. Jsou výbory s velmi slabou pravomocí, kde doporučení evropského výboru nemá žádnou váhu a je to spíše neformální projednání. Nějaká střední cesta, kterou volí Česká republika, je myslím cesta dobrá a je to způsob, který ukáže, jestli pozice evropského výboru je dostatečně silná vůči exekutivě, anebo zdali toto postavení bude třeba posílit, nebo zdali naopak se ukáží nějaké jiné technické problémy. Myslím si, že tato cesta vyzkoušet nový model působení evropského výboru, vyzkoušet tento mechanismus, jde v souladu i se středoevropskou cestou Polska, Slovenské republiky, Maďarska. Výrazně se neodchyluje od těchto zemí Visegrádu, výrazně se neodchyluje od postupů, které volí země s podobnou kulturní tradicí a které tuto věc také chtějí vyzkoušet, jak bude parlament ingerovat do takto zásadních rozhodnutí exekutivy a přitom exekutivu nesváže takovým způsobem, aby nebyla schopna rozhodovat.
V této chvíli si dovolím odůvodnit předběžně návrh, který podám v podrobné rozpravě. To je návrh, který dává evropskému výboru ještě jednu pravomoc, a to je pravomoc projednávat personální nominace vlády ve vztahu k Evropské unii. Může tato věc znít na první pohled kontroverzně, ale myslím si, že je zcela v souladu s logikou evropského výboru, protože jestliže tomuto výboru chceme dát silné postavení, tak není možné, aby se např. o personálních nominacích, které mají tento mandát posléze provádět v reálné a konkrétní politice Evropské unie, aby se dozvídal evropský výbor např. z novin, kdo je např. evropským komisařem. A věřte tomu, že to není motivováno nějakými konkrétními děními v této chvíli. To jsou věci na dlouhou dobu, to není rozhodnutí jako reakce na něco konkrétního. Aby se evropský výbor, který bude mít zásadní postavení, bude formulovat stanovisko, které nebude závazné, ale vláda ho musí zohlednit, musí ho zohlednit se vší politickou odpovědností; aby se tento výbor dozvídal o personálních nominacích, které budou tu politiku České republiky v orgánech Evropské unie, aby se dozvídal z novin o nominacích na evropského komisaře, soudce Evropského soudního dvora či nominace vůči Evropské investiční bance a Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Čili jedná se pouze o možnost evropského výboru projednat. Ten návrh dává možnost evropskému výboru projednat, a to předtím, než je přijato věcné meritorní rozhodnutí, konečné rozhodnutí vlády, má možnost evropský výbor projednat, nic víc. Nemá právo exekutivu zavazovat, nevměšuje se tímto způsobem do pravomoci exekutivy, ale má právo projednat a vyslovit své stanovisko k personálním nominacím. Ty personální nominace jsou taxativně vymezené, aby formulace personální nominace vůči Evropské unii nebyla vykládána různým způsobem. Jde o taxativní výčet, jde o nominace na člena Evropské komise, nominace na soudce Evropského soudního dvora, nominace do orgánů Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, které jsou činěny jménem České republiky. To znamená takovým jménem, kdy evropský výbor by měl právo do těchto věcí mluvit, minimálně vyslovit své stanovisko, mluvit s těmi lidmi, kteří jsou vysláni do evropských struktur za Českou republiku. Rozhodně se nejedná o zásahy do personálních nominací vůči nějakým technickým, administrativním, vůči mysli České republiky, vůči Coreperu, vůči nějakým úřednickým pozicím, které stejně Česká republika nebude mít právo přímo nominovat. V tomto směru by evropský výbor tyto věci měl nechat plně exekutivě.
Současně se nejedná o žádný zásah do moci exekutivy nějakým netypickým běžným způsobem. Tato věc má precedenty. Například v zákonu o Bezpečnostní informační službě se říká, že ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje po projednání výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu v příslušných věcech bezpečnosti vláda. To znamená, také ředitel BIS, současně ředitel Vojenského obranného zpravodajství, šéf Vojenské policie či policejní prezident - nominace na takto významné pozice jsou projednávány v příslušných výborech zabývajících se bezpečnostními otázkami. Čili je přirozené, aby také evropský výbor měl právo projednat personální nominace vůči Evropské unii v těchto čtyřech taxativně vymezených případech: Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, evropský komisař - tak zásadní pozice pro Českou republiku, která provádí reálnou politiku jménem České republiky, byť je tam samozřejmě jménem celého společenství, ale tu neformální váhu má velkou - a soudce Evropského soudního dvora.
***