(11.30 hodin)
(pokračuje Skalický)
Když se do tohoto stanoviska vlády podíváme, zjistíme, že vláda především považuje za protiústavní, aby ji komory Parlamentu svým usnesením zavazovaly k určitému jednání. A dále to, že členové vlády nemají ústavní povinnost účastnit se jednání orgánů Senátu. Rád bych zdůraznil, vážené poslankyně a poslanci, že touto novelou jednacího řádu Senátu neusilujeme ani o jedno, ani o druhé. Usnesení Senátu nebude a nemůže zavazovat vládu k tomu, aby hlasovala pro či proti nějakému návrhu, a zástupcem vlády se v kontextu jednání senátních výborů míní jakýkoliv kompetentní představitel exekutivy, referentskou úrovní počínaje. Totéž ostatně už nyní platí pro jednání o návrzích zákonů nebo mezinárodních smlouvách.
Terčem další vládní námitky je tzv. parlamentní výhrada, to znamená oprávnění parlamentních komor prohlásit určitý akt za předmět svého jednání, což vládě po tuto dobu brání o něm v radě hlasovat až do ukončení parlamentního zkoumání.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane senátore, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud máte někdo nějaký důležitý rozhovor nebo důležité jednání, prosím, přesuňte ho do předsálí a nechte pana senátora vysvětlit postoj Senátu, protože jde o věc, která má svou ústavní konsekvenci. Dělají to všechny kluby. Děkuji.
Prosím, pokračujte.
Senátor Jiří Skalický: Děkuji. Bez této výhrady by vláda ovšem nebyla povinna Parlament ani vyslechnout. Její prerogativou však dle ústavy zůstává postoj parlamentní komory neakceptovat. V případě Senátu je tato výhrada navíc omezena na 35 dnů, čímž zcela respektujeme šestitýdenní časový rámec vyměřený Amsterodamským protokolem o roli národních parlamentů v Evropské unii. Krom toho je i tato poměrně krátká lhůta prolamována v případech, jež budou označeny za naléhavé.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, jak už jsem naznačil, aktuální postoj vlády k tématu komunikace s Parlamentem o unijních záležitostech doznal od doby, kdy vláda zaujala negativní stanovisko k oběma novelám jednacích řádů, podstatných změn a já se domnívám, že to lze jen uvítat, a doufám, že se mi podařilo otázky vyvolané původním negativním stanoviskem vlády zodpovědět, a že tak padá argument, který vedl ústavně právní výbor k návrhu část 12. z našeho jednacího řádu zcela vypustit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátoru Jiřímu Skalickému. Slova se ujme zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Stanislav Křeček. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegové a kolegyně, já chápu, že jednací řád Senátu není téma, které by zaujalo sněmovnu více než jiné závažné skutečnosti. Ale přece jenom tady ve výkladu pana senátora Skalického, který byl naprosto přesný a perfektní, vyplynula jedna pozoruhodná věc. My dostaneme od vlády její stanovisko, ze kterého vyplývá, že určitá pasáž, kterou Senát navrhuje ve svém jednacím řádě zakotvit, je protiústavní. A je to odůvodněno na dvou stránkách významnými skutečnostmi. Výbor ústavně právní samozřejmě toto projednal. Já jako zpravodaj jsem na tuto skutečnost poukázal. A těžko chtít od poslanců, zejména vládních stran, aby schválili něco, co vláda považuje za protiústavní. Pak ovšem dojde k tomu, že se na jednání jiných výborů dostaví vládní úředník, v tomto případě pan náměstek Kohout, a řekne, že to vláda tak nemyslela, že vlastně to není tak moc protiústavní, a že tedy vlastně to nikomu nevadí a že je to možné schválit. Další výbory potom, jsouce vedeny tímto názorem, schválí ten návrh bez této výhrady.
Já se domnívám, že by bylo velmi na místě, kdyby vláda vážila lépe svá slova. Lépe vážila svá slova. A když se rozhodne, že něco je protiústavní, tak aby se o tom rozhodla z pevného rozhodnutí, z pevné právní úvahy a nedocházelo k tomu, že pak úředníci vlády chodí po výborech a říkají, že vlastně ten vládní návrh tak moc protiústavní není a že to vláda tak nemyslela. To myslím by se stávat nemělo. A doufejme, že se podaří v dalším jednání napravit tuto skutečnost a že dojdeme k nějakému rozumnému kompromisu.
Samozřejmě není věcí sněmovny, aby upravovala - nebo je to věcí sněmovny, ale neměla by mít sněmovna nějaké mimořádné ingerence k tomu, aby zasahovala do jednacího řádu druhé komory, to je výhradně její věcí - pokud ovšem je to v souladu s ústavním pořádkem a se stanoviskem vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji ústavně právního výboru Stanislavu Křečkovi a nyní se ptám, jestli zpravodaj výboru pro evropskou integraci pan poslanec Zvěřina má zájem vystoupit jako zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Náš výbor se zabýval touto legislativní předlohou na své schůzi 29. ledna a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby ten návrh schválila s těmi výhradami, které jsou uvedeny písemně v tisku 387/3. To znamená, my navrhujeme vypustit body 19 a 21 tohoto návrhu, to je to zmíněné již hlasování per rollam.
Co se týče dalších aspektů této předlohy. Nám jako evropskému výboru přišlo trochu zvláštní jaksi upravovat to, co si naši senátoři připravili. Postoj vlády byl k tomuto velmi hostilní ze začátku, ale mám pocit, že postupně ztrácel to ostří, takže nemyslím, že by tohle byl problém.
Problém samozřejmě je, že naše euronovela ústavy zakládá jakousi zvláštní úpravu v tom, že se tady Senátu svěřuje kontrolní funkce vlády, což je průlom do našeho způsobu práce. A tady se ukazuje velice jasně, jak nám chybí stykový zákon obou komor. Já se obávám, že kdybychom poslechli ústavně právní výbor a tu senátní úpravu evropských legislativních věcí vypustili, že by to založilo jakousi válku komor, která by zřejmě končila u Ústavního soudu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Jaroslavu Zvěřinovi a nyní žádám, aby se slova ujal pan poslanec Václav Exner, který je zpravodajem zahraničního výboru, který tento návrh projednal nikoliv z rozhodnutí sněmovny, ale iniciativně z vůle výboru zahraničního. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové. Zahraniční výbor na své 26. schůzi 12. února projednal senátní návrh zákona a svým usnesením doporučuje Poslanecké sněmovně, aby ho schválila. Příslušné usnesení v celém rozsahu máte v tisku 387/4.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Václavu Exnerovi a otevírám obecnou rozpravu. Do té nemám žádnou přihlášku. Ptám se, jestli má někdo zájem z místa se přihlásit. Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím.
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášku pana předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. Má někdo další zájem? Ano, vidím poslance Eduarda Vávru. Dobře. Nyní pan předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek v podrobné rozpravě. Připraví se pan poslanec Vávra. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
***