(17.40 hodin)
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, moje otázka už byla uvedena paní předsedající, takže jen zopakuji - jaký přínos zaznamenala Česká republika cestou předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na Filipíny, Nový Zéland a Austrálii? Rád bych vás požádal, abyste ve své odpovědi hovořil v číslech. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Prosím pana místopředsedu vlády Cyrila Svobodu o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážený pane kolego, já nevím, jak mám mluvit v číslech - to mám říkat jedna, dva atd., sedm, třicet? Vy jste říkal, abych odpovídal v číslech. Já myslím, že lepší to bude ve slovech než v číslech, protože alespoň se něco z toho dovíme.
Je to už podruhé položená interpelace, já už jsem na tuto interpelaci odpovídal jednou.
Cesta, která se realizovala, byla cesta, která byla schválena vládou, všichni účastníci té delegace byli řádně schváleni, a pokud jde o účast pana předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, i on, pan Petr Pospíchal, měl tuto cestu schválenu svojí radou, řádným usnesením rady, takže předpokládám, že tento správní úřad má ve svém čele lidi kompetentní, kteří když hlasují, tak vědí, o čem hlasují, a hlasují tedy o vyslání svého předsedy, že se může zúčastnit té cesty. Využil toho předseda rady, že se cesta realizuje a že je možné být účastníkem té cesty, v tom, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ušetří náklady za letenky, ale vše ostatní si hradila rada sama, nikoli Ministerstvo zahraničních věcí, ani to nešlo ze Všeobecné pokladní správy.
Pan Petr Pospíchal měl jednání na všech našich zastávkách, setkávali jsme se v zemích, které jsou demokratické, šlo o země, se kterými nás pojí úzké a přátelské vztahy, a je možné v těchto demokraciích sledovat, jak vypadá vztah veřejnoprávních médií k moci výkonné, zákonodárné i soudní, jak je organizována tato oblast veřejného zájmu.
O tom, o čem bylo jednáno a o čem jednal pan předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nechť informuje on, a to za prvé Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, a za druhé může informovat i Poslaneckou sněmovnu o svých jednáních. To nebyla jednání naší delegace, jednání moje, a já nekontroluji nikoho, když jedná.
Také se naší delegace zúčastnil pan náměstek Zelinka z Ministerstva financí a podepsal v Kazachstánu separátně smlouvu o kazašském dluhu.
Moje nabídka stále platí a platí vždy, pokud orgány státní moci chtějí se připojit k naší delegaci, jedeme-li na cestu do zahraničí a mají-li tam důvod k jednání a mají-li to pořádně schváleno a demokraticky, pak není problém a mohou toho využít, protože tím šetříme peníze z rozpočtu daňových poplatníků.
A když už mluvím o té cestě, nad rámec vaší otázky - využiji toho, že o té věci mluvím - bych řekl dvě poznámky.
První poznámka se týká toho, že pokud mluvíme o nákladech, tak by mohla být nápomocna i Poslanecká sněmovna v tom, že je třeba mít prostředky pro to, abychom obnovili letecký park naší vládní letky. Takže jestli jsou nějaké náklady, pak jsou náklady v tom, že naši letku tvoří letadla sovětská, která jsou velmi nákladná. Spotřeba TU-154 je čtyřikrát vyšší než spotřeba boeingu, byť toto letadlo létá rychleji, a nedoletí stejnou vzdálenost jako boeing. Znamená to tedy, že je to letadlo, které musí mít více přestávek. A náklady této cesty z nějakých 90 % jsou právě tyto náklady. Čili to by měl být náš hlavní zájem, i občanů České republiky, abychom s tím něco udělali. Můj návrh je jasný - abychom pro naši letku pořídili nějaká dvě nebo tři menší letadla pro létání po Evropě, a zbytek pak zajišťovat charterovými lety, protože to je luxus, který stojí velké peníze a nemá žádný efekt. A proto také jsem rád, když s námi v letadle letí další lidé, protože ta kapacita letadla je lépe využita. Sledovali jsme tím tedy dva cíle, a myslím si, že ve spolupráci s panem ministrem Kostelkou se bude řešit otázka, která se týká této letky.
A druhá poznámka - omlouvám se, protože asi až vystoupíte, budete říkat, že nemluvím k položené otázce, tak se omlouvám dopředu - kde by opět mohla Poslanecká sněmovna na výsledek naší cesty reagovat příznivě, je, že jsme například na Novém Zélandu podpořili myšlenku vytvoření toho, čemu se říká holiday working scheme, to znamená, že to mají být jakési pobyty mladých lidí, lidí mladších než třicet let, že mohou naši lidé mladší než třicet let jet na Nový Zéland, popř. do Austrálie, a naopak mladí Australané nebo Novozélanďané do České republiky, a automaticky to bude znamenat právo pracovat, popř. studovat v té zemi, abychom se navzájem lépe poznávali. Potvrdil jsem tento náš závazek a úmysl, abychom šli touto cestou, ale naráží to na to, že je třeba k tomu změnit právní úpravu v České republice, a to je společný úkol, který ve vládě jistě zvládneme, a byl bych rád, abychom toto ovoce cesty do zemí, které jsme navštívili, realizovali, a dali tak šanci mladým lidem z České republiky jet do Austrálie, popř. na Nový Zéland, volně tam pracovat, popř. studovat a lépe se navzájem poznávat.
Omlouvám se, že jsem šel na rámec, ale když už o té cestě mluvím, tak jsem chtěl oznámit některé výsledky, které z té cesty byly, protože jinak bych dlouho vyprávěl, co jsme všechno dojednali.
Vracím se tedy zpátky - cesta pana předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byla řádně odsouhlasena. Co vyjednal a kde a s kým, nechť je jím reportováno, protože my jsme nebyli těmi vyjednávači, a jsem si jist, že jsme tím šetřili prostředky občanů.
Někdo může říci, že to je ovlivňování předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Není tomu tak. To by bylo, kdybych mu dělal rádce nebo kdybych panu předsedovi říkal, co má dělat, což nečiním. Nestalo se to. Je to člověk, který je předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, správního úřadu, takže s ním nakládám jako se všemi předsedy nebo šéfy regulačních úřadů v České republice. Kdyby chtěla jet paní Drábová nebo kdokoli jiný, vždycky, bude-li důvod, tak v české delegaci místo mít bude. To neznamená, že se navzájem ovlivňujeme. Respektujeme svoji nezávislost, jen umožňujeme, abychom mohli jednat v zájmu českých občanů v zahraničí a abychom co nejlépe využívali těchto cest.
Omlouvám se za rozvláčnou odpověď na položenou otázku, kterou jsem neříkal v číslech, protože nevím, v jakých číslech bych měl mluvit. Já jsem nejednal za Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Pan poslanec Novotný přichází s doplňující otázkou.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji za slovo. Pane ministře, když jsem vás požádal, abyste hovořil v číslech, tak jsem samozřejmě měl na mysli finanční částky, a nikoli jedničky a nuly. Jsem ale přesvědčen, že jste mě pochopil.
Jako doplňující otázku dovolte - jakým klíčem rozhoduje ministerstvo, kdo letadle ministerstva poletí zadarmo a kdo za své vlastní peníze, jako třeba někteří podnikatelé, kteří s vámi tyto cesty absolvují? A ještě jednu část - co přinesla cesta předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání do Tádžikistánu, která této cestě předcházela?
***