(17.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, pokud jde o člověka, který je pracovníkem státního orgánu - tady říkám, že by se to samozřejmě týkalo i poslanců i senátorů - tak to, co stojí náklady letu, se hradí z nákladů letu a z toho my určitě žádné peníze po nikom nechceme. Pokud letí podnikatelé - na řadu cest létají - tak ti si hradí cestu sami. Soukromý sektor si hradí cestu sám. Vypočítá se průměrný náklad cesty a soukromý sektor si náklady hradí. Soukromý sektor není hrazen, protože to je věc, kterou soukromému sektoru hradit nemůžeme. Činíme to velmi pečlivě. Buďte si jist, že naše ministerstvo je a bude kontrolováno mimo jiné Nejvyšším kontrolním úřadem, který bude velmi pečlivě sledovat i tyto jemné detaily, které se týkají složení delegací a nákladů, takže jsme na to velmi opatrní. Opakuji znovu - soukromý sektor si hradí cestu sám.
Tádžikistán - to byla zajímavá cesta, protože jsem mluvil i s panem prezidentem Nazarbajevem. Mimo jiné jsme mluvili i o otázce liberalizace Tádžikistánu. Pan prezident Tádžikistánu mi sdělil koncepci liberalizace shora, která je v Tádžikistánu realizována. Mimo jiné se to bezprostředně týkalo i svobody slova a tisku. Prezident mluvil o privatizaci tisku a médií v Tádžikistánu. Uskutečňuje se tam proces, který je pečlivě sledován jinými zeměmi, protože Tádžikistán prochází teprve první fází liberalizace. Je to země, která se ekonomicky dynamicky rozvíjí. Proto se snad také mimo jiné podaří sjednat tam dohodu o tom, že se tam budou montovat vozy Škoda, což byl také výsledek naší cesty. Vztah médií k liberalizaci v Kazachstánu (?) je velmi zajímavý. Stojí za pečlivé studium právě proto, že to je proces transformace, proces liberalizace, který teprve probíhá. Probíhá samozřejmě s ohledem na kulturní a historické tradice, které v této zemi, v Kazachstánu, (?) jsou. Byli jsme potěšeni velkým rozvojem ekonomickým, je to země bohatá. Já si myslím, že tady se najde dost příležitostí pro naše podnikatele, aby mohli být úspěšní v tomto teritoriu.
Obsah jednání ve všech zemích nechť vám sdělí předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, protože nejenže jsem za něj nejednal, ani jsem tam neposílal někoho, kdo by seděl vedle něho a sledoval, o čem jedná, protože my respektujeme plnou autonomitu tohoto úřadu. Zprávu o těchto jednáních si nechte zpracovat od pana předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Já mohu hovořit jen o tom, o čem jsme jednali my jako delegace České republiky.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Dalším vylosovaným na dvanáctém místě byl pan poslanec Josef Bíža, který dostal písemně odpověď na svůj dotaz od pana ministra Kostelky, který je řádně omluven z dnešního jednání, a proto tato interpelace nebude nyní uplatněna. Na třináctém místě byl vylosován pan poslanec Jiří Papež, který interpeluje ministra zemědělství Jaroslava Palase ve věci prodeje státního podílu v mlékárně Madeta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, v létě roku 2002 prodal stát 36 % akcií mlékárny Madeta mlékařskému a hospodářskému družstvu. Je jich za 82 milionů Kč. Několik měsíců nato zrušil nový ministr zemědělství tento prodej. Družstvo Jih přesto trvá na platnosti smlouvy a obrací se ve věci platnosti této smlouvy na Městský soud v Praze. Ten však dosud nerozhodl. Přestože soud dosud nerozhodl, prodal stát prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu uvedený balík akcií mlékárny Madeta koncem loňského roku společnosti Jihlavské mlékárny. Zajímalo by mě, proč se nepočkalo na soudní rozhodnutí ve věci platnosti smlouvy o převodu akcií mezi Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem a družstvem Jih. Co znamenal ten spěch, proč byly tímto způsobem z vlivu na největší mlékárnu v zemi vyšachováni zemědělci? Když ve sdělovacích prostředcích ministr zemědělství říká, že Jihlavské mlékárny daly největší nabídku, tak se ptám, kdo dával jiné nabídky, kdo byl ještě osloven a jakou formou probíhal výběr.
Zdůrazňuji, že mým úmyslem není destabilizovat mlékárnu Madeta. Mým záměrem je vnést jasno do transakcí se státním majetkem. Odstranění všech pochybností by ostatně mělo být v zájmu vlastníků akcií i samotného Ministerstva zemědělství.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím o odpověď ministra zemědělství Jaroslava Palase.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, páni poslanci, paní poslankyně, podíl 36,24 % akcií Madeta byl majetkem Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., a to bez jakýchkoli podmínek nebo omezení pro jejich nakládání. Nešlo o žádný majetek státu či jiný státní podíl, proto rozhodnutí o jejich prodeji bylo v kompetenci statutárního orgánu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a to představenstva. Přesto pro úplnost uvádím podrobnější informaci.
V červnu 2002 představenstvo Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu rozhodlo o prodeji těchto akcií ve prospěch mlékařského hospodářského družstva Jih Tábor. V průběhu jednání o uzavření smlouvy o prodeji akcií byl ze strany zprostředkovatele obchodu postup tehdejšího představenstva zpochybněn. Na základě právního stanoviska v dopise Komise pro cenné papíry i dotazů orgánů činných v trestním řízení tehdejší představenstvo v červnu 2002 zastavilo proces prodeje a vyžádalo si další podklady k definitivnímu rozhodnutí. V srpnu 2002 pak představenstvo Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu potvrdilo, že s ohledem na ekonomickou nevýhodnost transakce a celou řadu nesrovnalostí celého obchodu se definitivně od prodeje ustupuje. Přitom cena, kterou v té době MHD Jih Tábor za akcie nabízelo, nebyla nejvyšší v té době známou nabídkou, neboť reálně existovala nabídka o 40 % vyšší.
V této věci byla následně podána ze strany MHD Jih Tábor žaloba proti Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu na uznání existence právně vymáhatelného smluvního vztahu. Soud zatím neproběhl, nicméně souběžně podaný návrh ze strany MHD Jih na předběžné opatření, které by nařídilo Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu nenakládat s akciemi, byl soudem pravomocně zamítnut, tedy MHD Jih Tábor nemá a nemělo žádný právní ani jiný nárok na tyto akcie.
Z rozhodnutí představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu došlo v prosinci 2003 k prodeji zmíněného balíku akcií Jihlavským mlékárnám, a. s., za nejvyšší nabídku, která přesahovala znalecký posudek a překročila výrazně nejen původní cenu nabízenou MHD Jih, ale i všechny další nabídky. Podmínky transakce byly dohodou obou stran prohlášeny za důvěrné. Celý prodej se uskutečnil plně v souladu s obchodním zákoníkem i s vnitřními předpisy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Byl realizován s péčí řádného hospodáře a odpovídal také resortním zájmům.
Pro úplnost lze říci, že kdyby bylo dále pokračováno v nestabilitě majetkové struktury podniku Madeta, a. s., ohrozilo by to její konkurenceschopnost, a to zvláště v té době před vstupem České republiky do Evropské unie.
***