(9.40 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Pokud jde o cenový efekt navrhovaných opatření, původní novela hovořila o jednom až dvou procentech nebo procentních bodech růstu cenové hladiny. Snížení základní sazby z 22 na 19 %, což lze uvítat, i když je to snížení velice malé, tak nemusí vést a v řadě případů také nepovede ke snížení cenové hladiny, protože když už se výrobci v té cenové hladině zabydlí a pokud nejsou vystaveni konkurenčnímu tlaku, a to v řadě případů nebude, tak si to prostě promítnou do marže. Čili ten cenový efekt v průměru - hovoříme o průměru - nebude snižující, ale zvyšující.
Pokud jde o vztah k Evropské unii, k již zmiňované harmonizaci, je třeba říci, že v řadě států Evropské unie se možnost zařadit výrobky a služby do snížení sazeb bohatě využívá, bohatěji než u nás, a to když si připomeneme, že snížená sazba plní především sociální funkci, tak dokonce se to využívá i v takových zemích, které rozhodně nejsou v tak zapeklité sociální situaci, jako je Česká republika. Možná že by se měli autoři této předlohy daleko více zamyslet nad tím, jestli evropská legislativa by nemohla být uplatňována ve volnějším duchu, jestli příloha příslušné směrnice Evropy k dani DPH nám neumožňuje pracovat s některými položkami s daleko větší sociální citlivostí, a možná že i debata o takzvané mezisazbě mohla být využita k zaparkování tam položek, které sice nechceme mít v té nejnižší sazbě, ale ve vztahu k prostředí, které v Evropě máme, by například takové položky, jako je internet, telekomunikační služby atd., mohly být ve snížené sazbě, to znamená, že by na tom mohly být lépe, než jak je navrhováno.
Pokud jde o často zmiňovaný prorůstový efekt těchto daňových změn, domnívám se, že je zcela mimo mísu. Mělo by se promyšleně vycházet z toho, že nejenom daně jsou součástí konkurence, a pokud jde o daně, tak bychom měli vycházet z určité srovnatelné metodiky a převést ty údaje na určitý ukazatel řekněme efektivní daňové zátěže. S těmito ukazateli běžně odborné firmy pracují; škoda že s nimi není pracováno ani zde ve sněmovně.
Sociální dopad jsem již zmiňoval, ale připomenul bych, že sociální dopady jsou především diferencované. Jestliže máme domácnosti s různou sociální úrovní, s různou mírou sociálního zabezpečení, je třeba také vzít v potaz, že to bude mít i různý dopad na rodinné rozpočty, a opatření, které je hodnoceno jako fiskálně neutrální, tedy neutrální na půdě státního rozpočtu, rozhodně nebude neutrální ve vztahu k rozpočtům domácností. A je třeba říci, že to neřeší ani slibované kompenzace, které navíc ve vztahu k domácnostem, které nevychovávají malé děti, jako např. domácnosti důchodců, nelze uspokojit jednorázovou kompenzací. Spíše by bylo dobré slyšet od vlády závazný slib, jak bude probíhat valorizace v oblasti důchodového zabezpečení.
Hovořil jsem o improvizaci, hovořil jsem o tom, že to není promyšlená změna, a proto by se vůbec nic nestalo, kdyby tento zákon tady nebyl. Přesto se klub KSČM pokusí korigovat předložený návrh a chce jít i za rámec korekcí, které vznikly jako reakce na kolodějské ujednání. Podrobné pozměňovací návrhy samozřejmě načtu v podrobné rozpravě, jenom bych si neodpustil poznámku, že se v parlamentním tisku, který shrnul přijaté pozměňovací návrhy v rozpočtovém výboru, neobjevila tak důležitá věc, jako je právě příloha tohoto zákona, což svědčí o tom, v jakém chaosu a na poslední chvíli tento zákon byl přijat.
Mezi položkami, na které nebylo pamatováno a které se už nevešly do postkolodějského kompromisu, jsou položky, které jsou významné. Domnívám se, že např. celá oblast hnojiv a přípravků pro zemědělství je významná z hlediska fungování tohoto odvětví, ale také konečné ceny potravin, protože na tom jsou závislé právě ty nejchudší domácnosti.
Již tady můj předřečník hovořil o tom, že vláda zřejmě nemá příliš pozitivní vztah k tiskovinám, že jí nevadí, že v této zemi se mnoho nečte, a domnívám se, že i v této oblasti by bylo dobré, aby jako v jiných zemích Evropské unie všechny tiskoviny bez nějakých omezujících ustanovení směrem k reklamě a inzerci byly zařazeny do snížené sazby.
O tom, že pro nemocné, pro stařečky a stařenky, kteří mají svého chlupatého mazlíčka, by bylo jistě dobré, aby například krmiva pro domácí zvířata, pro psy a kočky byla ve snížené sazbě, to myslím je samozřejmé a nechci tím zdržovat; bude to součástí mého předkladu v podrobném čtení.
Dodal bych ještě jednu věc, která zaslouží pozornosti, a to jsou takzvané komunální služby. Nevím, jak domácnosti poslanců, ale v domácnostech obyčejných lidí, kde mnozí ani nemají práci, je velice citlivě reagováno na to, že by mělo dojít ke zdražení takových služeb, jako jsou čistírny, jako jsou opravy obuvi, a zejména ve vztahu ke krásnější polovině lidstva bych řekl i kadeřnictví.
Čili je mi líto, ale nejlépe znovu a lépe, a pokud to bude jen trochu možné, tak věřím, že podrobné návrhy, které ještě budou předneseny, upoutají nejenom opoziční lavice, ale že se zamyslí nad svým mandátem a zodpovědností k voliči i poslanci z koaličních lavic. Děkuji za pozornost. (Potlesk).
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Pro četné dotazy sděluji ctěnému auditoriu, že do této velké daňové rulety jsou přihlášeni ještě tři kolegové do obecné rozpravy a celkem 13 kolegyň a kolegů do rozpravy podrobné.
Nyní uděluji slovo panu poslanci Miloši Melčákovi, připraví se pan kolega Kohlíček.
Poslanec Miloš Melčák: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážený pane ministře financí, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budu se snažit nebýt tak dlouhý jako včera v podrobné rozpravě, a proto mě dovolte, abych část toho, co chci sněmovně sdělit, sdělil v obecné rozpravě a umožnil svým kolegům, aby reagovali na doporučený pozměňovací návrh, který hodlám přednést v podrobné rozpravě.
Jsem připraven uvést pozměňovací návrh dotýkající se § 23 a § 73, který se týká článku 23 šesté směrnice Evropského společenství s číslem 77/388 /EHS. Podle tohoto článku musí členské státy Evropské unie stanovit podrobná pravidla ohledně přiznání a placení DPH při dovozu. Článek 23 však umožňuje členským státům určit, že DPH nemusí být placena v okamžiku dovozu zboží za předpokladu, že je uvedena v přiznání k DPH dodávaném v daňovém období, ve kterém dojde k propuštění dodávaného zboží do volného oběhu. Článek 23 šesté směrnice tak jednotlivým členským státům Evropské unie umožňuje posunout období pro placení DPH, které by tak bylo placeno nikoliv při dovozu zboží, ale až souhrnně v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, a tím výrazně pozitivně ovlivní dopad na cash-flow podnikatelských subjektů a tak i na kvalitu a atraktivitu svého podnikatelského prostředí.
Vzhledem k tomu, že zboží ze států mimo Evropské unie může být propuštěno do volného oběhu v kterémkoliv členském státu Evropské unie s tím, že takové zboží se následně pohybuje bez celního zásahu napříč všemi členskými státy Evropské unie, to je napříč budoucími dvaceti pěti státy Evropské unie, je jisté, že dovozy zboží z nečlenských států Evropské unie budou realizovány právě v těch státech, které budou mít příznivě nastaven dopad režimu výběru daně z přidané hodnoty na cash-flow podnikatelských subjektů, které toto zboží dovážejí.
***