(16.30 hodin)
(pokračuje Gross)
Důvodem pro předložení tohoto návrhu je nezbytnost nahradit stávající zákon o správním řízení z roku 1967, který již nevyhovuje změněným poměrům ve veřejné správě a neumožňuje efektivní fungování správního soudnictví a dostatečně nenaplňuje požadavky našeho ústavního pořádku. Nad rámec předmětu úpravy platného správního řádu má nový zákon také upravit veškeré dosud právem neregulované autoritativní postupy veřejné správy. Od počátku přípravy reformy správního řízení byla zvažována také otázka, zda by nestačila novelizace stávajícího správního řádu, protože správní řád z roku 1967 byl poměrně dobrou normou, se kterou jsme dokázali žít a fungovat poměrně dlouho dobu. Nicméně ukazuje se, že skutečně pouhou novelizací není možné dosáhnout požadavků na normu upravující správní řízení v demokraticky fungujícím státě, protože by šlo o novelizaci procesní normy, která byla vytvořena pro potřeby státní správy, která nebyla vázána ústavními principy zákonnosti výkonu veřejné správy, umožňovala neformální přístupy vůči nižším článkům jednotné soustavy státní správy, například prostřednictvím metodických pokynů a podobně.
Dnes je veřejná správa vykonávána převážně na státu nezávislými územními samosprávnými celky, a musí být tedy vykonávána pouze způsoby, které stanoví zákon. Proto tedy bylo přistoupeno k řešení systémovému, tj. k řešení předložení nového právního předpisu, jenž by odpovídal požadavkům, které jsou kladeny na zákonné normy právního státu, a vymezil pevný rámec pro postup správních úřadů v souladu s požadavky ústavy, Listiny základních práv a svobod a mezinárodními úmluvami, k jejichž respektování se Česká republika zavázala.
Vládní návrh správního řádu navazuje na celkovou reformu veřejné správy. Chápe veřejnou soustavu jako službu veřejnosti a zvyšuje nároky kladené na správní úřady a také na konkrétní úřední osoby v zájmu posílení právní jistoty. Současně také posiluje práva fyzických a právnických osob. Kvalitní dokumentace, kterou tento nový správní řád předpokládá, by se měla stát také podmínkou pro to, aby mohly efektivněji fungovat správní soudy, které samozřejmě na základě této kvalitní dokumentace v rámci správního řízení budou schopny efektivněji fungovat a rozhodovat. Návrh se snaží o přesnou úpravu procesních postupů, kterou vyžaduje naplnění ústavní zásady zákonnosti.
O potřebnosti brzkého přijetí nového zákona nás přesvědčuje podle názoru předkladatele, podle názoru vlády, nejen praxe, která se stále potýká s problémy neřešitelnými za platného právního stavu, a jednak i vzniklá legislativní situace, kdy poměrně velké množství připravovaných zákonů, které jsou poměrně rozsáhlé a velmi důležité, jako je například stavební řád, jako je například přestupkový zákon, ale třeba i telekomunikační zákon, tak vlastně počítají s tím, že bude projednán tento nový správní řád. Ono to není tak, že kdyby tento nový správní řád nebyl schválen, tak návrhy zákonů, o kterých hovořím, by se musely úplně přepracovávat. Ale jde o to, že jsou to normy, které vyžadují poměrně přesnou úpravu procesu, přesnou úpravu správního řízení. Kdyby nebyl tento obecný předpis, který bude upravovat správní řízení univerzálně, tak by došlo k situaci, kdy by tyto předpisy, o kterých jsem hovořil, musely svoji procesní stránku mít upravenu samostatně, čímž by s největší pravděpodobností nebo takřka jistě docházelo k podle našeho názoru nežádoucímu efektu, že budeme mít řadu rozdílných správních řízení podle toho, k jakému účelu budou zaměřena a podle jakého konkrétního předpisu by se postupovalo.
V rámci projednávání v ústavně právním výboru - a tady bych chtěl poděkovat poslancům ústavně právního výboru, že věnovali tomuto návrhu zákona opravdu velkou pozornost, myslím si, že odvedli obrovský kus práce- byl přijat komplexní pozměňovací návrh, který podle mého názoru je návrhem, který jde směrem k vyjití vstříc kritikům tohoto původního vládního návrhu. Protože bylo vyčítáno to, že návrh je příliš složitý, že je zapotřebí, aby byl zjednodušen, aby byl zpřehledněn a aby byla umožněna snadnější aplikace těm, kteří budou podle tohoto nového správního řádu postupovat, to znamená nejen úřadům prakticky po celé linii výkonu veřejné správy, ale také občanům, kteří budou při různých správních řízeních na různých úřadech potřebovat se v této právní normě orientovat.
V rámci toho, co ústavně právní výbor projednal, došlo, jak už jsem uvedl, k poměrně podstatným změnám. Došlo k vypuštění některých méně důležitých institutů, například informační povinnosti, odborného konzultanta a rovněž k vyčlenění institutů, které se týkají jen některých druhů správního řízení, do samostatné části třetí, která je nazvána Zvláštní ustanovení o správním řízení. Důvod tohoto kroku, který v ústavně právním výboru byl dohodnut a odhlasován, je takový, že by obsahově základní ustanovení byla pro uživatele přehlednější a jasná a aby délka základního textu neodrazovala již v okamžiku, kdy uživatel vezme tento nový správní řád do rukou a bude si mít najít to, co se na něj bude vztahovat ve většině případů, tj. základní část.
Jednou z významně provedených změn je také odstranění institutu správního aktu. Musím uznat, že jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak ale i některých odborných debat mimo Poslaneckou sněmovnu bylo prokázáno, že se tento návrh může obejít bez tohoto jednotícího teoretického pojmu "správní akt", a proto byl z návrhu tím, co bylo projednáno a přijato v ústavně právním výboru, vypuštěn.
Další podstatnou změnou je úprava systému opravných prostředků. Namísto původního kritizovaného, zřejmě skutečně pro neprávníky poměrně složitého systému, kdy bylo v návrhu hovořeno a formulováno odvolání, procesní stížnost, ohrazení, tak v nové verzi zůstává již pouze klasické odvolání, a to i v procesních otázkách, které bude doplněno stížností, která vznikla po vzoru úpravy v zákoně o soudech a soudcích.
Konečně snad poslední změna, poměrně důležitá, na kterou bych chtěl upozornit, je změna účinnosti, která se navrhuje podle usnesení ústavně právního výboru až na 1. ledna 2006 s tím, že to byl konsensuálně nakonec přijatý návrh, který ve své podstatě poměrně dlouhou legisvakancí vytváří předpoklady pro to, aby uživatelům, ať již na straně úředníků, kteří budou podle tohoto zákona pracovat, tak ale i normální laické veřejnosti, vznikl dostatečný časový prostor se s touto novou procesní normou seznámit.
Závěrem mi tedy dovolte, abych vám poděkoval za pozornost. Ještě jednou poslancům ústavně právního výboru, ale také výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí za odvedenou práci. Konstatuji, že komplexní návrh tak, jak jsem jej uvedl, doporučím, a děkuji za něj. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Stanislavu Grossovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, ústavně právní výbor doporučuje schválit předložený vládní návrh zákona ve znění komplexního pozměňovací návrhu, který potom v podrobné rozpravě navrhnu, aby byl základem dalšího projednávání.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, aby se nyní ujal slova pan poslanec Tom Zajíček, který je zpravodajem výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
***