(16.40 hodin)
(pokračuje Kasal)
Prosím pana zpravodaje, pokud je ve sněmovně a pokud mě slyší, aby se ujal svých zpravodajských povinností ke sněmovnímu tisku 201.
Prosím sněmovnu o chvíli strpení, myslím, že se pan poslanec Zajíček brzy do sněmovny dostaví.
(Předsedající chvíli čeká.)
Usnesení tohoto výboru je k dispozici. Není nikterak složité. Ptám se členů výboru, zdali by někdo byl ochoten se toho ujmout poté, co bych dal odhlasovat změnu.
(Nikdo se nehlásí.)
Cítíme, že nejde o tento jediný případ, ale že bychom zavedli precedens, který není příliš šťastný pro případ dalších jednání o dalších zákonech, kde možná shoda výboru není úplná.
Už je tady pan poslanec Zajíček, nechám ho vydechnout. Připomínám panu poslanci, že projednáváme sněmovní tisk 201, správní řád. Prosím o zpravodajskou informaci z jeho výboru.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážení kolegové, kolegyně, omlouvám se za zpoždění.
Dovolte mi prosím, abych splnil svoji zpravodajskou povinnost a přednesl zpravodajskou zprávu z jednání 29. schůze výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, na které výbor projednal vládní návrh zákona správní řád, který máte ve sněmovní tisku 201.
Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 29. schůzi po odůvodnění dr. Pavla Zářeckého, náměstka ministra vnitra, po zpravodajské zprávě poslance Toma Zajíčka a po rozpravě:
1. doporučuje Poslanecké sněmovně projednat sněmovní tisk 201 ve znění sněmovního tisku 201/2, což je komplexní pozměňovací návrh ústavně právního výboru, a to s přijatým pozměňovacím návrhem: V § 17 odst. 1 se na konci odstavce doplňuje věta: "Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí včetně příloh s určením data, kdy byly do spisu vloženy."
2. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu - což tímto činím.
3. Pověřuje předsedu výboru, aby zaslal usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny.
Ještě jednou se omlouvám a děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zajíčkovi a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy jsou přihlášeni poslanci Jiří Pospíšil a Tomáš Dub. Pan poslanec Pospíšil má slovo jako první.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se v několika stručných poznámkách vyjádřil k současné podobě návrhu nového správního řádu, tak jak byl projednán ústavně právním výborem.
Jak bylo řečeno panem ministrem, lze v zásadě říci, že vládní návrh po několikerém projednání v ústavně právním výboru prodělal výrazné a zásadní změny. Lze určitě s povděkem kvitovat, že v tuto chvíli onen správní řád byl zjednodušen, došlo k výraznému zjednodušení právního předpisu, došlo také k jeho výraznému zpřehlednění, a to tím, že byl rozdělen do dvou základních částí, do tzv. obecné části a zvláštní části, přičemž ona zvláštní část obsahuje instituty, které by v běžném správním řízení neměly být užívány.
Za velmi pozitivní přínos považuji to, že z daného právního předpisu byly vypuštěny správně právní instituty, které se do takovéto procesní normy buď nehodí, nebo jsou příliš složité, nebo by v praxi při aplikaci přinášely četné problémy. Bylo zde už zmíněno, že například byl vypuštěn speciální správně právní teoretický institut správní akt, byly vypuštěny procesní instituty, jako je ohrazení nebo procesní stížnost, či institut, jehož aplikace by byla podle mého názoru sporná, takzvaný odborný konzultant.
Dámy a pánové, dovolte mi říci, že i přes tyto změny, které byly provedeny v rámci pozměňovacího návrhu, je podle mého názoru ona úprava nedostatečná a že předložený text i v případě přijetí pozměňovacích návrhů nadále bude trpět četnými právními i faktickými vadami a podle mého názoru bude přinášet problémy v případě přijetí, problémy v rámci aplikační praxe.
Toto své stanovisko opírám o několik bodů. Když dovolíte, nejprve bod číslo 1. Domnívám se, že předložený právní předpis i v případě přijetí pozměňovacích návrhů bude právním předpisem nadále příliš složitým. Navržený správní řád stále obsahuje instituty, které mohou v praxi přinést problémy. Chci například poukázat na právní úpravu doručování. Institut doručování, tak jak je navržen ve správním řádu, je podle mého názoru příliš složitý a navržený text není též kompatibilní s tím, co vláda navrhuje v novele občanského soudního řádu, který máme tu čest v prvním čtení též na této schůzi projednávat. Musím říci, že je mi velmi líto, že vláda nevyslyšela ohlasy z praxe a také z odborných teoretických kruhů a nenavrhla unisonovou, sjednocenou úpravu doručování pro všechny typy právních procesů, a to jak pro správní řízení, tak pro občanské soudní řízení a pro trestní řízení. Myslím si, že takováto unisonová úprava není v zahraničí ničím výjimečná a že by výrazně přispěla ke zrychlení soudních i správních řízení.
Chci dále poukázat na úpravu místní příslušnosti, která podle mého názoru též není zcela dostatečná. V praxi by též mohla přinést určité problémy.
Co však podle mého názoru lze označit za hlavní problém navržené úpravy, je to, že předložený text povede k formalizování správního procesu a k posílení koncentračních zásad, respektive k posílení koncentrace řízení. K tomuto poukazuji například na § 36, který říká, že správní orgán může omezit, do kdy mohou účastníci podávat své návrhy. Toto je příklad zcela zřejmé a jasné koncentrace.
***