(13.30 hodin)
(pokračuje Bratský)
Nájmy v obecních bytech na úrovni tržních nájmů v bytech soukromých - proč by se obce měly zříkat možných příjmů ze svého majetku ve prospěch vybraných nájemníků, když obecní majetek patří všem? - se souběžnou adresnou sociální podporou. Narovnání přinese obecním rozpočtům dostatek prostředků pro státní pomoc potřebným, nebude se však jimi plýtvat pro ty, kteří se o sebe mohou postarat sami. Zákony a jejich provádění by měly být co nejjednodušší. Týká se to jak přechodného období, tak zejména stavu po vyrovnání tržního a regulovaného nájemného.
Žádáme vás o vyjádření k této věci v zákonné třicetidenní lhůtě od přijetí této petice.
Tolik tedy petice, o které si myslím, že bychom měli vědět, ještě než budeme rozhodovat o zákoně, který předkládá vláda. Média skočila na lep vládní koalici a odhodlaně sledují tanečky kolem jednou deseti, jindy osmi, co já vím kolika procent zvyšování regulovaného nájemného. V procentech to není, skutečná regulace je v občanském zákoníku.
Ve vztazích pronajímatele a nájemce je v zákoně mnoho chyb. Jako příklad uvádím např. § 4, kdy při sporu o zvýšení nájemného se strany mohou obrátit na příslušný obecní úřad. V případě ovšem, kdy je vlastníkem bytu obec, bude docházet ke sporům a odvoláním na podjatost. Řada mých pozměňovacích návrhů v tomto smyslu byla zamítnuta, ačkoli vycházely ze znalosti v praxi.
Nelze provádět sociální politiku vlády diskriminací a z kapes rozpočtů nejen vlastníků nájemných nemovitostí, tedy hlavně měst a obcí, ale ani diskriminací tří čtvrtin obyvatel ČR, kteří v nájemných bytech nebydlí. Nelze náhodně vylosovat jako v loterii každého pátého občana a bez ohledu na jeho sociální situaci jej obdarovat regulovatelným nájmem, který zaplatíme my všichni ostatní. Zaplatíme to buď my přímo z vlastních kapes, nebo deformacemi ekonomiky a zvýšenou nezaměstnaností.
Pan ministr před chvílí uvedl, že neexistuje cenová mapa nájemného. Cenová mapa existuje, např. poslední z roku 2001, kterou zpracoval pro ministerstvo místního rozvoje Institut regionálních informací Brno, a aktuální mapa je připravena, v těchto dnech bude doručována na ministerstvo. Tato mapa nejenom mapuje stav tržního nájemného v jednotlivých obcích, ale bylo kvalifikovaně vypočteno, i o kolik by se snížilo dnešní umělou regulací vyvolané nájemné po deregulaci.
Proč asi vláda chtěla zvyšovat vodné a stočné, a naopak nájemné držet pod hladinou nákladů? Protože na zvýšení DPH na vodném a stočném toto zvýšení by šlo do její kapsy, na další plýtvání a rozhazování, zatímco zvýšení nájemného by posílilo napjaté rozpočty měst, obcí a majitelů domů a umožnilo konečně investovat do desítky let chátrajícího bytového fondu.
Z tohoto důvodu se připojuji k návrhu na zamítnutí. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní má slovo kolega Tomáš Dub, připraví se pan kolega Radko Martínek.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Dovoluji si v obecné rozpravě vznést krátkou, leč logickou připomínku ke sněmovnímu tisku 270.
V § 11 odst. 2 by druhá věta měla znít takto: "Do přehledu nájemného zahrnuje obec pouze údaje o volně sjednaném nájemném."
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane kolego, omlouvám se, zatím jsme v obecné rozpravě, takže pokud je to jen výklad a obecné zdůvodnění, tak to může být v obecné rozpravě, jinak doporučuji podrobnou.
Poslanec Tomáš Dub: Úmyslně to říkám v obecné rozpravě, dojdu k tomu.
Hladina nájemného se totiž v průběhu trvání nájemního stavu za situace, kdy nedojde k dohodě smluvních stran, v předloženém návrhu zákona odvozuje od průměrné hodnoty dosaženého a podle navrhované metodiky uměle upraveného nájemného, nikoli výrazně od hladiny volně sjednaného nájemného, která je dosahována na volném trhu, tak jak je to v případě systémů uplatňovaných v některých zemí Evropské unie, kam právě vstupujeme.
Protože většina bytů je pronajata za nájemné dosažené při předchozí regulaci, budou údaje v přehledu nájemného vycházet v převážné míře z dosažené úrovně nájemného regulovaného a jen v malé míře z volně sjednaného nájemného tržního. To považuji zcela logicky za principiálně chybné. Vzhledem k malému počtu nově sjednávaných nájemních vztahů dojde u nárůstu výše nájemného v počátečním období ke zpomalení jeho dalšího zvyšování a tím se značně oddálí období vyrovnaných tržních vztahů. Pokud by ale návrh zákona byl takto koncipován, musel by být zcela zásadním způsobem v tomto smyslu přepracován.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, omlouvám se za to, že jsem vstoupil do vašeho vystoupení. Nyní má slovo pan poslanec Radko Martínek, připraví se pan kolega František Beneš.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové. Musím se přiznat, že zákon, který máme před sebou, je v této sněmovně již tak dlouho, že jsem dokonce zapomněl, že jeho projednávání nebylo přikázáno jenom našemu výboru, ale také rozpočtovému výboru, a přiznám se, že jsem byl velmi překvapen, když jsem viděl pana kolegu Bratského jako zpravodaje. To jenom svědčí o tom, jak dlouho tento zákon ve sněmovně byl a jak dlouho se o něm jednalo.
Na tom, že se o tomto zákoně tak dlouho jednalo, není nakonec nic zvláštního, protože věc, kterou má řešit, je velmi složitá. Byl bych velmi rád, kdyby to bylo tak, jak je to v petici, která zde byla přečtena, to znamená, aby to bylo jasné, zřejmé a jednoduché.
U zákona o nájemném jako takovém se samozřejmě snoubí celá řada problémů. První problém je samozřejmě to, že majitelé domů, bytů, nemovitostí potřebují tyto byty stavět, potřebují je opravovat a na to potřebují peníze. Na druhé straně jsou zde lidé, kteří nemají na to, aby si mohli postavit dům, byt, kteří musí využívat nájemního vztahu, aby měli kde bydlet. A aby mohli platit nájemné, na to musí mít určitou životní úroveň. A pokud tuto životní úroveň nemají, pokud nemají příslušný příjem, tak potom si těžko mohou platit nájem větší, než jsou jejich existenční možnosti. To je jedna rovina problémů, které máme před sebou.
Druhá rovina problémů, které máme před sebou, je vyvolána dobou, která zde v minulosti byla. Nemůžeme v podstatě využít toho, co se nabízí, to znamená zkušeností z jiných zemí, okolních zemí, jakým způsobem řešily tento problém. Nemůžeme to využít proto, že jsou u nás úplně převrácené vztahy. Běžné věci, které jsou běžné v okolních zemích, kde vývoj byl kontinuální, u nás neplatí. Protože v minulém období relativně chudí lidé si například pořídili sami své soukromé bydlení a v něm dnes bydlí a mají samozřejmě určité problémy. Když se podíváte na strukturu, kde kdo bydlí, podle sociálních příjmů, tak zjistíte, že ten stav je opravdu zvláštní, a z toho samozřejmě vyplývá nutnost i z tohoto pohledu se na tento problém podívat. Nájemné také neexistuje samo o sobě, protože jestliže chcete bydlet, tak platíte nejenom nájemné, ale platíte také celou řadu služeb, které jsou s nájemným bezprostředně spojeny.
Samozřejmě, že by bylo ideální, abychom zde měli stav, ve kterém jsou rozumní nájemníci, rozumní majitelé, a tihle rozumní lidé společně hledali rozumnou cenu, která odpovídá místu a možnostem obou stran. Nicméně všichni, jak tady sedíme, víme, že to tak není. Existují lidé, kteří se vyhýbají placení nájemného, kteří parazitují v podstatě jako nájemníci na majitelích domů a bytů, ale na druhé straně existují majitelé, kteří parazitují na situaci a vyhlašují nájmy, které jsou vskutku nehorázné.
***