(11.00 hodin)
(pokračuje Hanuš)
Sám jsem podával pozměňovací návrh při projednávání podpor v zemědělství ve výboru, aby byla zařazena podpora energetických bylin. Bohužel mi bylo řečeno, že to bude řešeno v HRDP, ať tento návrh stáhnu, což jsem učinil, a pak mi bylo řečeno, že to není možné, neboť HRDP je uzavřen, takže letošní rok je bez podpory energetických bylin. Bohužel.
Komu to pomohlo? Také bohužel k tomuto stavu napomohly některé zákonné úpravy. Předloni třeba vypadlo nařízení vlády č. 352, ta hranice 15 % pro spalování i podílu jiného paliva. DPH ze snížené sazby u pelet a briket se dostala v loňském roce do sazby 22%, a stávají se dnes neprodejnými. Přitom využitelnost a účinnost této biomasy v malých provozech je podstatně vyšší než v elektrárnách. V elektrárnách, když vezmu prodej elektrické energie a tepla konečnému uživateli, budeme se pohybovat u 70 %, u konečného zákazníka, u malých topidel, je účinnost pelet a briket nad 80 %. Podpora úzkého druhu energie, jako je elektrická energie z biomasy v elektrárnách, diskriminuje podle mě ostatní využití biomasy. Když se podívám na využití biomasy v elektrárně Poříčí u Trutnova, kde jsem to sám osobně viděl, vedle hromad uhlí jsou hromady pilin a štěpků, a prostě co pás vezme, to do kotle jde.
Myslím, že absolutně chybí podpora malých zdrojů pro domácnost. Je sice nějaká teoretická možnost získat 30procentní investice na kotel, ale myslím si, že tato věc by se měla řešit. Chybí podpora potenciálních výrobců malých peletáren, briket z biomasy. Myslím si, že je nutné soustředit tuto věc do menších oblastí, ukázka je třeba u Mladé Boleslavi, kde družstvo lisuje pelety, zásobuje své okolí, odpadají problémy s dopravou jak vlastního paliva, tak i suroviny. Do elektrárny se to sváží z okruhu mnoha kilometrů, následný efekt, ničení cest, atd., si můžeme domyslet.
Myslím, že tento zákon vyhovuje třem. Jsou spokojeni plynaři, protože samozřejmě jestliže lidé začnou šilhat po jiném topném médiu, než je vzhledem k nárůstu cen pelet a briket, po plynu sáhnou asi nejdříve, pokud ho mají k dispozici. Vyhovuje to samozřejmě ČEZu, protože jim nevadí zvýšení ceny za biomasu, kterou vykupují, a myslím si, že i životní prostředí si plní svůj úkol, který má, že bude spalovat nějaké procento a udělá si tu fajfku.
Myslím si, že je skutečně nutné se nad touto záležitostí zamyslet, aby to byla skutečně podpora smysluplná. Díky za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní uděluji slovo poslednímu písemně přihlášenému do obecné rozpravy, kterým je kolega Václav Mencl.
Poslanec Václav Mencl: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, kolega Říman zde upozornil na vážné rozpory v návrhu tohoto zákona. Jasně to dokázal mimo jiné na větrných elektrárnách. Dovolte mi, abych přidal ještě jeden rozpor, týkající se vztahu k souběžně projednávanému zákonu o Natuře. Jde o to, že území Natura mají být např. v Krušných horách vyhlášena právě v územích, kde mají být větrné elektrárny realizovány. Zjistíte to jednoduchým nahlédnutím do přílohy vymezující tzv. ptačí oblasti Natury. Je to přílohou projednávaného zákona. Nechci teď hodnotit, zda je rozumné naše hory zaplavit větrnými elektrárnami, osobně bych nabádal k velké opatrnosti, ale o to teď nejde. Jde o to, že buď je reálný tento zákon, nebo je nereálný zákon o Natuře, který souběžně projednáváme.
To, že ve vládě neví levice, co dělá pravice, víme. Ale to není důvod, abychom rozpory mezi jejími ministry řešili ve sněmovně. Připojuji tedy svůj hlas k vrácení tohoto návrhu zákona k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Chci se zeptat, zda se ještě někdo další hlásí do rozpravy. Prosím, pan kolega Gongol.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem pečlivě poslouchal rozpravu k tomuto zákonu a nejsem si jistý, jestli návrhy, které tady byly řečeny obecně, byly předloženy jako návrhy na hlasování. A protože si nejsem jistý, zda tady návrh na hlasování o přerušení byl navržen, konkrétně dávám tedy návrh na přerušení projednávání tohoto zákona v prvním čtení a odročení dalšího projednávání do doby prvního čtení vládního energetického zákona.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Chci se jen zeptat, zda ten procedurální návrh chcete, aby byl rozhodnut teď v tuto chvíli hlasováním, nebo až po skončení rozpravy. Před hlasováním, ano. Takže to je další z návrhů, který padl vedle návrhu vrátit předložený návrh k dopracování, vedle návrhu případně prodloužit lhůtu, případně bychom před těmito dvěma návrhy hlasovali o přerušení projednávání nebo až po… Dobře, proceduru si ještě vyjasníme, aby postup byl přesný.
Nyní o slovo požádal pan kolega Ambrozek, poté pan poslanec Ladislav Urban.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, jen pár poznámek k tomuto návrhu zákona, na němž se spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu podílelo Ministerstvo životního prostředí.
Myslím, že je škoda redukovat debatu, jak to bylo v některých fázích, jen na problematiku větrných elektráren, které samozřejmě mají v sobě řadu potenciálních konfliktů, a kolega Mencl správně upozornil, že ne všude, kde je ve větrné mapě možnost výstavby, k ní skutečně bude moci z důvodu ochrany přírody dojít. Proto připravujeme v současné době metodický pokyn, který by vymezil oblasti, které považujeme za oblasti z hlediska výstavby tohoto zdroje za nevhodné.
Nicméně osmiprocentní podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektrické energie v roce 2010, ke kterému jsme se zavázali v přístupové smlouvě, nás nutí k přípravě zákona, který by měl umožnit investice soukromého sektoru do této oblasti, protože samozřejmě z podpor České energetické agentury či Státního fondu životního prostředí není možné toto ufinancovat. Vzhledem k tomu, že je stále výrazně deformován trh s energií, nejen existence starých elektráren, které byly vystaveny v jiných ekonomických podmínkách, za výrazné podpory státu, ale zejména v důsledku nedostatečné internacionalizace externích nákladů, které vznikají při výrobě elektřiny z klasických elektráren, tak vláda přistoupila k přípravě tohoto návrhu zákona, který by měl implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES. Samozřejmě by bylo optimální, aby tato směrnice byla implementována do vstupu, to je do 1. května. Respektuji však názor mnoha kolegů na to, aby byl zákon projednáván současně s novelou energetického zákona, který je v současné době v Legislativní radě vlády a do Poslanecké sněmovny může dorazit v nejbližších měsících.
Co se týče podpory tepla, je pravdou, že tato oblast není jednotně upravena v rámci Evropské unie. Na druhé straně je ovšem třeba si uvědomit, že potenciál obnovitelných zdrojů je ze 75 % právě v teple. Nelze očekávat, že v Evropské unii bude dlouhodobě schválena směrnice k podpoře tepla z obnovitelných zdrojů, protože výroba tepla má regionální či místní charakter - a tady bych chtěl vyslovit podporu tomu, co říkal kolega Hanuš - a proto každý stát řeší tuto oblasti separátně a proto vláda při přípravě tohoto zákona zahrnula podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie do návrhu zákona rovněž. Největší potenciál je pochopitelně při spalování biomasy, tady také považuji za nutné sladit podpůrné programy Ministerstva zemědělství s tímto vládním cílem, a chtěl bych připomenout, že vedle zlepšení životního prostředí při nárůstu podílů obnovitelných zdrojů při výrobě energie je to i otázka zaměstnanosti, protože především oblasti pěstování biomasy a výroby elektřiny a tepla z biomasy může přinést až desítky tisíc pracovních míst.
Děkuji.
***