(10.50 hodin)
(pokračuje Lachnit)
Ale to se samozřejmě technicky dá vyřešit a ví se o tom. Limit je zhruba - aby se nezahltily zauhlovací cesty, tak se dá spálit zhruba 30 % objemově té průsady paliva, a pokud se spaluje v jiném topeništi, které nedosáhne určité teploty spalování a pobytu spalin v tom topeništi, pak při sedmi megajoulech na kilo a pálení v takovýchto topeništích jdou do ovzduší takzvané nespálené aromáty, což všichni známe, to je ona vůně uzeného masa nebo dřeva, to je to, co dýcháme, když se někde topí dřevem, někdo tu vůni má rád - tak to jsou nespálené aromáty.
Je ovšem samozřejmě možné se soustředit na jiné koncepty. Je možné se soustředit na takzvané komunální koncepty, a to bych v České republice považoval za velmi výhodné tam, kde ta vyrobená energie se z větší části spotřebuje na tom místě, kde se vyrobí. Viděl jsem využití dřevní štěpky u nás v některých obcích, které třeba vytápěly úřad, faru, školu z dřevní štěpky, kterou vyráběly vlastně na svém území. Jsou to koncepty, kdy se může využívat zemědělské biomasy vznikající například z prasečí kejdy, procesy anaerobní digesce, využívání a spalování plynu, který se velmi podobá plynu zemnímu, s nějakým 65procentním obsahem metanu, spalování nebo využívání bioplynu ze skládek, výroba paliva - pelet například z tuhého komunálního odpadu, výroba paliva z čistírenských odpadních kalů; samozřejmě příslušná spalovací zařízení podle čistoty původní materie musí být pak vybavena příslušnými čisticími stupni, ale to je příliš technické.
Takže chci říci, že ty komunální koncepty - například tam patří i spalování slámy mimo jiné - by přinesly podle mého názoru lepší využití a byly by více v tom kontextu splynutí s přírodou a s přírodní energií než to, co se chystáme udělat my, to znamená spálit to v těch elektrárenských fluidech, ve fluidních kotlích ČEZu. My to tam sice spálíme, ale hrozí tady skutečně to - a už na to tady řečníci poukazovali - že tak jak jsou nastaveny ceny, udělá to vlastně takové to vysátí té suroviny, té štěpky z trhu, a my tyto komunální koncepty nebudeme moci do budoucna rozvíjet. A to já považuji za velkou chybu.
Domnívám se také, že ten koncept 8 % v roce 2010 je do jisté míry koncept nereálný a budeme si muset dát velký pozor na to, abychom v nějaké enormní snaze vyjít vstříc - i když ten závazek, pozor, jsme si dali sami, on nás do vyhlášení až tak nikdo nenutil - nenadělali určité energetické a ekonomické kašpařiny.
Po zralém uvážení těchto aspektů samozřejmě souhlasím s tím, že je třeba ještě trošku se nad těmi věcmi zamyslet, abychom, jak tady někdo řekl, se nedopustili určité cimrmanologie v těchto věcech a aby dobře myšlené věci skutečně přinesly efekt jak po stránce energetické, tak po stránce zachování zdravého životního prostředí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím nyní pana poslance Jiřího Hanuše. Po něm bude mluvit zatím poslední písemně přihlášený pan poslanec Václav Mencl.
Poslanec Jiří Hanuš: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, projednáváme návrh zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Je to jistě chvályhodné, ale musím konstatovat, že už v samotném návrhu název zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů je pro mě trochu pochybný, neboť třeba směs biomasy a fosilního paliva, kde je to fosilní palivo zastoupeno ve velkém poměru, těžko lze definovat jako obnovitelný zdroj energie.
Chtěl bych se ale také v této chvíli vyjádřit k vyjádření Ministerstva životního prostředí k tomuto návrhu, které jsme obdrželi k tomuto tisku 529. Nevím, kdo tento materiál podepsal, protože ten klikyhák není pro mě čitelný. Je zde uváděno, že v poslední době nabyly na intenzitě zavádějící a nepravdivé ataky nejrůznějších zájmových skupin proti tomuto návrhu zákona. Já musím bohužel konstatovat, že některá účelová tvrzení jsou právě zde v tomto materiálu. Předesílám, že jsem pro podporu obnovitelných zdrojů energie. Zabýval jsem se problematikou spalování biomasy pro malé a střední zdroje tepla, řadu poznatků jsem získal u naší firmy, která se zabývá pyrolytickým spalováním biomasy, to je firma Verner, která vyrábí zařízení od 25 kilowattů do 6 megawattů. Zabýval jsem se ale také problematikou kompostování biomasy pro výrobu zahradnických substrátů, a dovolil bych si osvětlit trošku současný stav, jak vypadá.
Zdroje biomasy, když to vezmu zkráceně, jsou dva. Jednak je to otázka odpadu, jednak cíleně pěstovaná biomasa na polích a loukách.
K tomu odpadu. Bohužel na základě nesmyslné podpory výroby elektrické energie vyrobené spoluspalováním v elektrárnách je v současné době nedostatek biomasy na trhu pro malé a střední podniky, které zde léta budovaly program využití biomasy a dneska se dostávají do velkých problémů. Je to v otázce ceny suroviny. Cena pilin za loňský rok stoupla ze 100 až 120 Kč na dnešních 200 až 230 Kč za kubík. V roce 1990 - určitě si vzpomenete - byly piliny zdarma, velké množství jich končilo na různých skládkách. Pak se začalo s peletováním a briketováním a objevila se cena kolem 40 Kč. Pak vstoupili na trh výrobci dřevotřískových desek, a cena hnedle stoupla na 120 Kč, později i na více korun. A tady je problém. Dříve cenu reguloval trh, nyní je však cena ovlivněna dotováním jednoho úzkého sortimentu využití biomasy, a to je elektřina - spalováním biomasy. S tím se asi těžko tito menší výrobci srovnají. A tvrzení, že toto podpoří využití biomasy, je podle mě krátkozraké. Současná situace spíš ničí plošné využití této biomasy. Bude-li to takto pokračovat, tak bude využita ve velkých gigantech, a jestli dotace pominou, tak pomine i její využívání, protože bez těchto dotací je to neekonomické.
Dotace měla pouze nastartovat tento proces a další fungování mělo být na trhu. To v elektrárnách samozřejmě není. Něco jiného je ale v domácnostech, v obecních kotelnách, firmách. Já vám uvedu krátce jeden příklad. Město Rokytnice v Orlických horách převzalo kasárna po sovětské posádce v roce 1991, byla tam velká bloková kotelna o výkonu 11 megawattů. Postupně to město přebudovalo na šestimegawattovou kotelnu na spalování biomasy a zároveň udělalo rozvod po městě. V současné době je zásobováno zhruba 40 % potřeby tepla z této investice, na které se podílel i Státní fond životního prostředí. V roce 2003 bylo vyrobeno 16,5 tisíce gigajoulů v ceně 399 Kč na gigajoul včetně DPH. Celková spotřeba štěpek činila přes 9000 kubíků. Spotřeba byla kryta z 25 % z vlastních zdrojů, 75 % bylo řešeno nákupem. Na ten nákup byly vynaloženy 2 miliony Kč. Tehdy činila cena 200 Kč, dneska - vzhledem k nárůstu - to bude znamenat, že bude nutné razantně zvýšit cenu tepla. A tady se dostáváme do problémů, že řada lidí se začne ohlížet po jiných zdrojích tepla. Jenom na okraj řeknu, že právě tento výrobce, kterého jsem předtím jmenoval, si v současné době dal zkušebně kotel na spalování uhlí. Takže se vracíme zase někam jinam.
Ještě k cíleně pěstované biomase. Musím konstatovat, že bohužel ta podpora u nás je trošku pofidérní. Velkou podporu dostaly rychle rostoucí dřeviny. Tato podpora je dlouholetá u nás i v Evropě. Ale v našich klimatických podmínkách je problém s těmito založenými plantážemi energetických dřevin. Ono to trošku souvisí s tím, jakým způsobem to budeme sklízet. Pokud se to dělá ručně, tak to obrůstá bez problémů. V okamžiku, kdy na to použijeme stroj, tak to zahnívá. Plantáže energetických bylin, jako třeba šťovík, letos vypadly z podpor. Přitom to jsou plodiny, které se běžně dají technicky spalovat bez nějakých problémů. Uvedu příklady: Deštná u Jindřichova Hradce, Bouzov, Bystřice pod Perštýnem, Žlutice. Ale ty v současné době mají právě díky této podpoře výroby elektrické energie z biomasy, což vedlo k nárůstu ceny paliva, dost značné problémy.
***