(10.40 hodin)
(pokračuje M. Beneš)
Dva stožáry, které samozřejmě musí být vysoké 60 metrů. Ten jeden stožár bude mít na sobě postavený ventilátor. Ten druhý stožár bude na sobě mít postavenou vrtuli. Ten ventilátor nebude dělat nic jiného, než že bude poháněn elektrickou energií a bude poháněn elektrickou energií, a upozorňuji, že ČEZ používá elektrickou energii pro vlastní zdroje, pro vlastní napájení svých bloků za zhruba 30 haléřů na kilowatthodinu, to je cena, která je normálně běžná v účetnictví ČEZu. Touto energií tedy bude roztáčet ventilátor, tento ventilátor bude roztáčen s účinností 0,7 až 0,75. Představte si, ti z vás, kteří víte, co to je laminární proudění, že bude docházet k přenosu energie prouděním vzduchu - účinnost laminárního proudění je 0,6 až 0,75. Účinnost větrné elektrárny, tedy na druhém stožáru postavené vrtule, bude 0,3 až 0,33.
Prosím, kdo by si chtěl ověřit účinnosti, které jsem zde uvedl, aby tak učinil, a v případě, že se mýlím, tak se velmi rád omluvím všem kapacitám, které se zabývají technikou v této zemi.
Budete se divit, ale lze dosáhnout účinnosti výroby elektrické energie ve výši 0,19. No, a vážené dámy, vážení pánové, jestliže za 30 haléřů nakoupíte roztáčecí energii, jestliže s účinností 0,19 budete získávat tři koruny za kilowatthodinu elektrické energie, tak zjistíte, že dva stožáry doplněné jednou vrtulníkem, jednou vrtulí, které postavíte zhruba za 11,5 milionu korun, tak že za 11 let se vám vrátí zpátky a začnou vám vydělávat.
Vážené dámy, vážení pánové, jestli vám teď připadá, že jsem popřel první větu termodynamiky, tedy zákon zachování energie, tak se mýlíte. Vážené dámy, vážení pánové, tak jako ve fyzice platí zákony termodynamické, tak v ekonomice platí zákony ekonomické. To, že tento nesmysl bude fungovat, musí někdo zaplatit. A zdůrazňuji, že v důvodové zprávě je to obsaženo, a děkuji panu ministrovi, že alespoň korektně nás informuje, toto bude stát každého z nás 20 haléřů na kilowatthodinu. Toto při sazbě pro malospotřebitele znamená zdražení elektrické energie o 7 %.
Rozuměl bych tomu, kdyby výrobci a podporovatelé elektrické energie z obnovitelných zdrojů přesvědčovali lidi: kupujte si elektrickou energie z mé větrné elektrárny, kupujte si elektrickou energii z mé vodní elektrárny. Tomu bych rozuměl. Chápal bych, kdyby někdo opravdu takto chtěl přijít na trh a říci, budu čistší, přispějte mi. Ale nerozumím tomu, když pod pláštíkem kamufláže podpory obnovitelných zdrojů zbytečně a nesmyslně zdražujeme.
Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych se vrátil na samý začátek svého vystoupení.
Je to málokdy, kdy se zastávám této vlády. V tuto chvíli se jí malinko musím zastat. Ona za to nemůže. To bruselští byrokraté podlehli silné lobby tu větrných, tu vodních, tu jiných zdrojů elektrické energie. Vážené dámy, vážení pánové, jestli si myslíte, že v jiných oborech je to jiné, tak se hluboce mýlíte. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím nyní, aby se slova ujal pan poslanec Petr Lachnit, po něm mám přihlášku pana poslance Jiřího Hanuše a pana poslance Václava Mencla. To jsou dosud zatím přihlášení do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Lachnit: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, bylo toho řečeno hodně, a proto se omezím už jenom na několik poznámek.
Je pravdou, že každá země má - použijme řekněme výrazu od pánaboha, od nějakého svého zrodu - určité předpoklady pro rozvoj, a tedy i rozvoj energetiky. Proto země, jako je Norsko, ve kterém je mnoho vody a velký spád, na rozdíl od Finska, které je rovinou, má velké předpoklady pro výrobu elektrické energie z vody. V Dánsku, kde pravidelně fouká od moře, jsou samozřejmě velké předpoklady pro instalaci větrných farem a také, když tam pojedete, najdete je tam. Německo a my máme zásoby uhlí, a proto jsme vyráběli elektrickou energii - základní zatížení ve spotřebě elektrické energie - z uhlí. Francie a my nemáme zemní plyn. To také dost velkým způsobem určuje rozvoj energetiky, na rozdíl třeba od Anglie, která zemní plyn má z nově otevřených nalezišť v Severním moři a podobně. Španělsko má vodu podobně jako Norsko a má samozřejmě velký výkon slunce, proto tam najdete i sluneční elektrárny.
V době ropných krizí nastal v západní Evropě proces, který vlastně se snažil snížit velkou závislost hospodářství právě na energii, a nejvíce tento proces vystihuje, že se to jmenuje náhrada energie kapitálem. Podtrhl bych to dvakrát. To je totiž podstatou celých těch procesů, že tedy ty koncepty, které potom vznikly na využívání nízkoenergetických zdrojů a dalších věcí, se neobejdou bez poměrně výrazných kapitálových investic. A samozřejmě těžkosti České republiky tím pádem v zachycení toho procesu jsou pro všechny nasnadě. Jestli tady něco chybělo a podle mého názoru ještě i dneska chybí, tak je to právě kapitál, který by mohl investovat.
Co se týče České republiky, podmínky nejsou jednoduché pro využívání alternativní energie. Vezmeme-li si průtok vody v našich vodních tocích, kolísá během roku zhruba až 1 : 150, to nemusí být ani povodeň. Jestliže vezmeme vítr, pak na našem území podle mě více než 90 % území leží v oblasti, kde průměrná rychlost větru za rok není ani 4 metry za sekundu, což udávají Němci jako ekonomickou hranici pro provoz větrných elektráren, prostě bez nějakých enormních dotací, to samozřejmě pak může zdeformovat všechno. Jestliže vezmeme uhlí, tak víme, že máme zásoby omezené na nějakou určitou dobu a že v energetice musíme dělat výhledy 30 let dopředu a zavčas v podstatě konat, aby další generace, která přijde po nás, tady nezmrzla.
Jaká jsou východiska? Pro základní zatížení, tak jak jsem předeslal, spolu s Francií se samozřejmě otáčíme k jaderné energetice, která může po určitou dobu, než lidstvo přejde na jiné energetické cykly, vyrovnávat onen možný úbytek energetických zdrojů v České republice. A potom to jsou ty koncepty, které tady byly dneska široce diskutovány, s výjimkou jednoho, který bych rád doplnil a který se mi zdá, že pro Českou republiku je daleko nejlepší, a to je využití solární energie. Domnívám se totiž, a čerpám z určitých dánských zkušeností, že když stát dotuje výstavbu bytů, staví domovy důchodců a další zařízení, tak by neměl tyto stavby dneska už povolovat bez toho, že by v těchto stavbách bylo využíváno právě solární energie. Odvolám se ještě na globální oteplování a na to, že i tady přibývá toho tepla, takže se mi tento koncept jeví jako velmi výhodný pro Českou republiku, a to daleko výhodnější než ony "větráky".
Nyní ještě pár slov ke spalování štěpky v kotlích ČEZu. Víme samozřejmě, že štěpka, takzvaná zelená štěpka, je odpad z těžby dřeva. Sušená má výhřevnost zhruba 19 megajoulů na kilo, ovšem vlhkost kolísá - v zimě 40 %, v létě 60 %. Pakliže se štěpka tam dá nevysušená, tak výhřevnost klesá někam až k sedmi megajoulům. Je to důležité proto, že hnědé uhlí je někde v rozmezí 12 až 15 megajoulů, takže pokud štěpka je srovnatelná výhřevnostně, nebude činit potíže a bude energeticky v podstatě rovnocenná. Pakliže by se ovšem v tom zařízení spalovala štěpka nízkovýhřevná, tak z termodynamických zákonů lze odvodit, že energeticky to výhodné nebude, bude to zvyšovat spotřebu více teplotvorného paliva, to znamená uhlí.
***