(10.10 hodin)
(pokračuje Říman)
Ale tyto distorze zasahují i do jiných oborů a tady do oboru zpracování štěpky, což je shodou okolností obor, který je v České republice v posledních letech v jistém boomu. Jedná se zejména o zpracování do dřevotřískových desek a další způsob zpracování mizerného odpadu na pilách při zpracování dřeva, a samozřejmě že v okamžiku, kdy někdo začne štěpku vykupovat pro spalování v energetických kotlích, tak vzhledem k tomu, že on je zvýhodněn podporou v rámci návrhu tohoto zákona, tak samozřejmě na trhu štěpky vyvolá nerovnovážné prostředí, které bude mít nepochybně dopady na toto odvětví jen proto, že dojde ke zdražení vstupu, ke zhoršení konkurenceschopnosti i na zahraniční trhy samozřejmě, protože valná část této výroby se od nás exportuje, atd.
Jinými slovy, vždy mějme na paměti to, že takovéto zásahy do systému mají dříve nebo později značné nezamýšlené důsledky. Myslím si, že vláda se o tom v rámci takzvané reformy veřejných financí přesvědčuje dnes a denně, že opatření, které se jí zdá v Kolodějích v neděli večer ještě jednoduché, tak ve středu už se ukazuje, že velmi komplikuje odvětví a události, o kterých v neděli ještě neměla ani tušení. Toto je něco podobného.
Abych to nějak shrnul. Ochrana životního prostředí tímto návrhem si příliš nepomůže. Protože na jedné straně se budeme chlubit tím, že vyrábíme elektřinu čistě, tedy z větru, ale na druhé straně už nikdo nebude vědět o tom, že budeme muset investovat velké peníze, které také někde budou muset vzniknout, do náhradních zdrojů, které budou fungovat na standardním principu. V návrhu neexistuje žádná kvantifikace toho, jak tyto technologie opravdu životní prostředí šetří, jinými slovy, jaká energetická náročnost je na výrobu zařízení, které vyrobí kilowatthodinu z větru například a jaká energetická náročnost je potřeba na výrobu zařízení, které vyrobí energii například z plynu nebo z uhlí. Protože mějme na paměti, že tato technologicky sofistikovaná a náročná zařízení, jako je třeba větrná elektrárna, se také musí někde vyrobit za použití nějaké energie a nějakých přírodních zdrojů. O tom není v návrhu ani čárka.
Za druhé. Vzhledem k tomu, že půjde o dotaci, a poměrně masivní, tak to nepochybně musí mít vliv na cenu elektřiny pro konečného spotřebitele a tím je občan nebo podnik. Vzhledem k tomu, že podle směrnice Evropské unie, která nedávno vešla v platnost, dojde i v České republice od roku 2007 k zavedení v podstatě spotřební daně na elektřinu, uhlí a plyn, tedy to, co je na vstupu, tak na výstupu v energetickém řetězci, tak zdražení bude relativně masivní, a nevím, jestli konkurenci naší ekonomiky pomůže to, že energetické vstupy půjdou nahoru. Nepochybně ne.
O záložních zdrojích jsem už hovořil. Prostě to je náklad, se kterým návrh opět nepočítá a nekvantifikuje ho.
V neposlední řadě - o tom tady hovořil kolega Vojíř a další - návrh předpokládá poměrně nevyzkoušený model podpory prostřednictvím tzv. zeleného certifikátu.
Poslední věcí, kterou bych chtěl ve svém vystoupení říci, je krátký příběh; není to ani příběh, ale spíš teoretický experiment, který ukazuje, jak pokřivené ekonomické zrcadlo je tímto návrhem nastaveno. Nechali jsme si několika experty, kteří to dokážou, z fyziky a energetiky, spočítat následující model. Ventilátor, který je poháněn elektrickou energií vyrobenou ve standardním zařízení, to znamená levnější elektrickou energií, vytváří vzdušný proud a tímto vzdušným proudem je poháněna větrná elektrárna. Větrná elektrárna poháněná tímto vzdušným proudem vyrábí elektřinu a tato elektřina je vykupována zvýhodněným způsobem, ať už v dnešním režimu, nebo v režimu navrženého zákona. Tento experiment se vám jistě zdá jako absolutně nesmyslný a bláznivý. Z podnikatelského hlediska však absolutně nesmyslný a bláznivý není. Naši experti spočítali, že návratnost této investice se pohybuje mezi 11 až 13 lety, to znamená relativně slušná návratnost.
Já si myslím, že to je na závěr pěkná ukázka toho, že platí to, co jsem řekl na začátku. Ano, průmyslově vyspělá země má právo a povinnost dívat se dopředu a pokoušet se hledat nové technologie a nové inovace. Má to však dělat s rozumem a způsobem, který nebude pro českou ekonomiku do značné míry likvidační a pro naše spotřebitele nebude znamenat zbytečné zatížení.
Proto podporuji návrh, který tady byl přednesen, totiž ten, aby se vláda ještě jednou zamyslela nad charakterem svého návrhu a aby ho spojila s celkovou energetickou koncepcí v rámci projednávání energetického zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Martinu Římanovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Rudolf Tomíček. Po něm bude hovořit pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Rudolf Tomíček: Děkuji. Paní předsedající, dámy a pánové, již hodně toho tady zaznělo a myslím si, že jsme slyšeli celou plejádu a celou škálu možností či vysvětlení technické podstaty, které se týkají právě návrhu, který máme před sebou. I přesto si myslím, že by bylo vhodné, aby zazněl i můj příspěvek, který upozorňuje na některé věci. Možná nebudu tak technicky přesný a zacházet do detailu, protože samozřejmě to je otázka trochu jiná, ale nicméně navrhnu vám určité zamyšlení nad některými přístupy v řešení této problematiky, protože to nejsou záležitosti, které jsou vyloženě jednoduché.
To, co stojí před lidstvem, aby se zajistil jeho aspoň udržitelný rozvoj - v každém případě musí mít lidstvo pod kontrolou dvě věci. To je voda a energie. Pokud budeme mít tyto dvě věci, potom lze hovořit o tom, že má lidstvo nějakou budoucnost. Ve své podstatě vítám i návrh tohoto zákona, který je jedním z dílčích kroků, které musíme právě k tomu udělat.
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie zaručí určitou diverzifikaci zdrojů, což je důležité obzvlášť v případě krizových stavů. Koneckonců určité výpadky elektrické energie a v síti elektrické energie známe a víme, že toto je velice nebezpečné, i když to není přesně ten případ, kdy se jedná o diverzifikaci zdrojů. Málokdo si možná uvědomuje provázanost a závislost člověka na těchto základních věcech, ale povodně na Moravě a poslední i v Čechách nás o tom přesvědčily.
***