(10.20 hodin)
(pokračuje Tomíček)
A to si myslím, že přestože bylo vody dost, tak vlastně voda a energie pro přežití ve své podstatě chyběly.
Samozřejmě že těmito otázkami se zabývají v Evropě, a beru celý ten trend, který tady je, jako potvrzení správné cesty, kterou chtě nechtě musíme nastoupit. Musíme ovšem zajistit obě dvě tyto ingredience - vodu a energii, já tady mluvím o energii - za co nejpřijatelnějších podmínek. V oblasti obnovitelných zdrojů však ani v rámci Evropské unie neexistuje jednotná právní úprava. Jednak je to z důvodu různé technické úrovně té které problematiky, jednak je to i rozdílem propracovanosti jednotlivých způsobů.
Další velmi důležitou věcí je skutečnost, že všechny druhy energie z obnovitelných zdrojů jsou podstatně dražší než energie ze zdrojů klasických. Toto je hlavním důvodem všech ekologických suplik a samozřejmě požadavků na dotace z alternativních zdrojů. Dále také - a to už tady bylo také vzpomenuto - musíme vycházet z toho, že všechny ty obnovitelné zdroje jsou závislé na přírodních podmínkách té které země, ať už je to zeměpisná poloha, podnebí, meteorologické poměry, hydrogeologické poměry, ale samozřejmě i možnosti zemědělství. Je zcela všeobecně známo, pokud se podíváte do všech odborných statí, všude se konstatuje, že Česká republika nemá vhodné přírodní podmínky pro rozvoj využití všech druhů obnovitelných zdrojů energie. To prostě je dáno.
Zákon tedy celkem podle mne jasně hovoří pouze o podpoře a samozřejmě bude na chytrých českých hlavách, na co přijdou. Slepé prosazování zkušeností odjinud tady právě není na místě, protože tak jak bylo už několikrát řečeno a je na to pořád odkazováno, jedná se o záležitosti specifické.
Navrhovaná nová právní úprava stanoví způsob a rozsah podpory výroby elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů. Jejím cílem je, jak již bylo řečeno, navýšit podíl energie vyrobené z těchto zdrojů aspoň na 8 % v roce 2010. Dle mého názoru bychom měli věnovat pozornost i tomu, že velká většina těchto alternativních zdrojů na druhé straně i životní prostředí negativně ovlivňuje. A jestli říkáme, že jsou to obnovitelné zdroje energie, tak já si myslím, že pro drtivou většinu z nich bychom měli používat nebo resp. si uvědomit ještě jiné synonymum, že se jedná o rozptýlené zdroje energie, což vlastně všude je, protože místa, a u některých způsobů můžeme vyrábět energie pouze v místě, kde se toto vyskytuje, někde je to tak rozptýlené, že když si vezmeme jenom biomasu, jenom svezení biomasy z určité rozlohy, jak tady koneckonců vzpomínal i pan předřečník kolega Říman, prostě má své velmi negativní věci.
Dále k návrhu zákona. Financování podpory - je otázka, kdo to všechno zaplatí. Jsou v odůvodnění zákona podle mého názoru evidentní rozpory, například tam se praví, že dopad nebude velký, že čisté investice budou vlastně ve výši jenom 15 milionů korun v rozpočtu Energetického úřadu a že státní dotace na výrobu elektřiny se nepředpokládají, nicméně dále když to čtete, tak zjistíte, že Státní fond životního prostředí to má saturovat ve výši 365 milionů korun, předpokládá se automaticky spoluúčast státu ve výši 150 milionů korun. Dále ustanovení § 11 si vyžádá peníze i z místních rozpočtů a je to vyčísleno 55 miliony korun. Takže ono to není tak úplně, že se to nikoho nedotkne a nic to nebude stát.
Nejzajímavější potom je to tvrzení v tomto návrhu, že ve své podstatě vlastně se vše vyřeší srovnáním cen energie z klasických zdrojů s cenou za energii ze zdrojů obnovitelných. Čili ve své podstatě to znamená, když to tak vezmu dohromady, že veškeré zvyšování cen energií v budoucnosti bude potom zapříčiněno tím, že budeme mít energii z obnovitelných zdrojů, což si myslím, taky není úplně ono. Je pravda, že zvyšování cen vede k efektivizaci výroby, ale i to má svoji mez. A jestli se to podaří uhlídat, netroufám si odhadnout.
V odhadech dopadů na životní prostředí právě instalováním těchto zdrojů bych nebyl tak optimistický, jako je důvodová zpráva zákona, protože nelze tak jednoduše aritmeticky spočítat, co se kde stane nebo jaký to bude mít dopad, protože ve své podstatě ve velkém rozmachu je to zatím jenom na několika místech, a víme dobře, že jsou s tím velké problémy.
Chtěl bych ale tady říct jednu věc. Když jsem si studoval směrnici 2001/77 Evropské unie, tak jsem zjistil, že tam není ani slovo o energii tepelné. Je tam pouze slovo nebo týká se to výroby elektrické energie. Ovšem když už mluvíme o teple, neodpustím si jednu poznámku. Já si myslím, že bude nutno nejen u nás, ale samozřejmě v rámci Evropské unie si prodiskutovat a vyjasnit, co je například spalování odpadů, co je energetické využití odpadů, co je popřípadě využití paliva vyrobeného z odpadů, protože vždycky tady mluvíme trošku o něčem diferenciálně jiném. A uvedu příklad. Byl jsem nedávno, vloni na podzim jsem byl na exkurzi v Drážďanech, kde samozřejmě jsme navštívili komunální podnik pro likvidaci komunálního odpadu. Mají tam velice moderní technologii, kterou zpracovávají veškerý dovezený odpad, třídí ho na použitelné materiály a výstupním výsledkem, jedním z podstatných výstupních výsledků je nízkokalorické palivo asi zhruba na úrovni hnědého uhlí, jehož spalování je ekologické ohledně spalin atd., prostě všechno je perfektní. Ale problém je v tom, že likvidaci toho paliva nejde dělat tím, že ho jenom spálím, protože ono to nejde, protože tím, že je vyrobeno z odpadů, tak za to spálení paliva musí tento podnik platit, protože takto hovoří zákon. Takže ono je to potom trošku pofidérní, co vlastně co je, že uděláme, technologicky zpracujeme a připravíme odpad do nějaké formy, který můžeme zlikvidovat, a ve své podstatě nám to zase zdražuje celý ten systém.
Čili my na jedné straně se zabýváme pálením čehokoliv a výrobou tzv. alternativní energie za poměrně bych řekl nehorázných dotací z různých stran, a na druhé straně prostě tady nevyužíváme energetický potenciál, který je skrytý v materiálech, který svým způsobem stejně musíme nějakým způsobem zničit, protože jinak bychom se v těch odpadcích za chvíli tady nehnuli. A ne všechno jde vrátit zpátky materiálově či jinak, popřípadě pokud, tak možná z úrovně výroby výrobků nižších technických parametrů za poměrně drahých a energeticky náročných technologií. Ale samozřejmě neplatí to vždy, neplatí to všude. Já jenom uvádím, že prostě musíme toto brát v potaz a musíme se tím zabývat, že nemůžeme všechno dávat jenom do roviny a vzít jedno klišé na všechno.
A jenom takový trochu na závěr, že už se blíží ten můj příspěvek ke konci, já bych chtěl tady použít jeden materiál, s kterým jsem se seznámil. Je to příloha Práva z loňského listopadu, která je věnována alternativním obnovitelným zdrojům energie.
***