(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dalším bodem našeho pořadu jsou
171.
Ústní interpelace
které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Po zahájení 27. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Vladimíra Špidlu či na vládu České republiky, a to v čase od 16 do 17 hodin, na ostatní členy pak od 17 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.
Nyní dávám slovo paní poslankyni Evě Dundáčkové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky pana Vladimíra Špidlu. Připraví se pan poslanec David Šeich. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedkyně, přednesu svou interpelaci, přestože pan premiér není v sále. (Premiér vchází.) Už je v sále, děkuji. Čas mi běží, čili dovolte, abych přednesla svou interpelaci.
Na úvod mně dovolte, abych vzpomněla dva případy. Loni v květnu posekal mačetou pražského psychiatra Karla Hynka muž, jehož namísto soudu čekala ochranná léčba na psychiatrii. Napadený lékař se nyní podle televize obává, že by agresor mohl z léčebny utéci a znovu ohrozit jeho nebo jiné lidi, neboť se netají tím, že chce psychiatra zabít, případně zabít 21 jiných, alternativních lidí.
A nyní případ, který se týká mého města Příbrami, kde se dovídáme ze zprávy Městského úřadu, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, že nezletilému A. L. byla v září 2001 nařízena Okresním soudem v Příbrami ústavní výchova. Po dobrém začátku začal utíkat z Diagnostického ústavu v Bělči a páchal závažnou trestnou činnost, načež mu byla Okresním soudem v Příbrami nařízena ochranná výchova, v listopadu 2002 byl přeřazen do Dětského výchovného ústavu v Liběchově, odkud v prosinci utekl, a od té doby je téměř stále na útěku. Zneužívá návykové látky a páchá trestnou činnost. V souvislosti s tímto byl umístěn v červnu 2003 do Resocializačního zařízení pro děti a mládež užívající drogy v Opavě, odkud také utekl. Na útěku v listopadu 2003 způsobil těžké poranění hlavy dalšímu občanu města Příbrami. Na všech svých útěcích se prosím vrací do místa svého trvalého bydliště.
A nyní to, co spojuje oba tyto případy, a to je selhání státu, který není bohužel schopen zajistit na základě platných právních předpisů občanům ochranu před zločinci, kteří buď pro svou deviaci, či pro nízký věk nemohou být umístěni do věznic, nedostanou se před soudy a jsou umísťováni do ústavů, ať již psychiatrických léčeben, či výchovných ústavů pro mládež. V obou případech neexistuje jakákoliv diferenciace. V České republice chybí speciální ústav, v němž by byli soustředěni nebezpeční devianti, zrovna tak neexistuje výchovný ústav, z něhož by nezletilý v případě vlastního zájmu nemohl utéci.
Ptám se vás, pane premiére, zda vláda připravuje nějaké systémové opatření a v jakém časovém horizontu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, k 1. lednu 2004 nabyl účinnosti zákon číslo 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který upravuje postup při ukládání ochranné výchovy dětem mladším patnácti let v občanskoprávním řízení a mladistvým v trestním řízení. V obou případech ukládá ochrannou výchovu soud, který má také možnosti rozhodnout o přeměně ochranné výchovy v ústavní a naopak.
Ochranná výchova se vykonává ve výchovných zařízeních, pokud zdravotní stav mladistvého nevyžaduje přednostní umístění do zdravotnického zařízení. Výkon ochranné výchovy nařídí předseda senátu příslušnému ústavu podle zákona číslo 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů.
Zařízeními pro výkon nařízené ústavní výchovy jsou podle § 2 zákona číslo 109/2002 Sb. dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy. Do dětských domovů se umísťují děti, které nemají závažné poruchy chování, do dětských domovů se školou se zařazují děti s nařízenou ústavní výchovou, mimo jiné pro závažné poruchy chování, do výchovného ústavu se umísťují děti starší patnácti let se závažnými poruchami chování, u nichž byla soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova.
Pokud se vyskytují případy útěků nezletilých z uvedených zařízení, zejména z dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů, vedení příslušného ústavu tuto skutečnost ohlásí vždy soudu, který ústavní výchovu nařídil, a policii, která zahájí pátrání. Poté kdy je nezletilý zadržen, je vrácen do původního zařízení. V případě, že osoba starší patnácti let se dopustí trestné činnosti, je proti ní zahájeno trestní řízení. V případech opakovaných útěků, k nimž nezletilec využil nedostatečného technického vybavení ústavu, lze po dohodě s některým jiným zařízením přemístit nezletilce do jiného zařízení, kde je technické vybavení, které slouží jako částečná překážka pro útěk, například mříže. V nedávné době byl v médiích uváděn ústav, kde pro zabránění útěku a monitorování chování byly umístěny též kamery. Věc byla předmětem šetření veřejného ochránce lidských práv, ochránce práv (?) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Otázka, jakým způsobem předejít shora uvedeným situacím a vyloučit i útěky a trestnou činnost ve formě útoku na vychovatele, je předmětem zájmu především školských a zdravotnických orgánů ve spolupráci s Policií České republiky.
A nyní k diferenciaci odsouzených. Diferenciace odsouzených se v České republice podle současných zákonných norem uplatňuje ve třech rovinách. Na základě trestního zákona číslo 149/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona o výkonu trestu odnětí svobody, zákon číslo 169/1999 Sb., soud při vynesení rozsudku zařazuje odsouzeného do jednoho ze čtyř typů věznic: věznice s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou. Vedle těchto typů zařízení existují ještě zvláštní věznice pro mladistvé. Tyto typy, jak je zřejmé již z názvu, se liší způsobem vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti. Rozhodující pro zařazení je spáchaný trestný čin a osoba pachatele. Pokud je z hlediska naplnění účelu trestu odnětí svobody na místě přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice, může tak podle zákona určit pouze soud. Zařazení umožňuje odsouzenému vlastním aktivním přístupem ovlivňovat konkrétní způsob svého života v průběhu výkonu trestu i postupně naplňovat podmínky pro přeřazení do mírnějšího typu věznice, eventuálně pro podmíněné propuštění.
Na základě zákona o výkonu trestu odnětí svobody jsou odsouzení podle výsledku komplexní zprávy, která je shrnutím výsledků psychologického, pedagogického, sociálního a lékařského posouzení a jejíž obsah je důvěrný, zařazeni buď do oddělení zabezpečujících standardní výkon trestu, nebo do oddělení akceptujících odlišnosti některých skupin odsouzených - mladiství, ženy, matky nezletilých dětí, cizinci - či do specializovaných oddělení pro odsouzené trvale pracovně nezařaditelné, odsouzené s poruchami duševními a poruchami chování, odsouzené k doživotnímu trestu, odsouzené se soudně nařízeným ochranným léčením v ústavní formě. Pro odsouzené s ochranným léčením v ambulantní formě jsou k dispozici poradny.
***