Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(17.50 hodin)
(pokračuje Němcová)

Můžeme přistoupit k dalšímu schválenému pořadu naší schůze. Tímto bodem je

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti pan Karel Čermák. Prosím pana ministra, aby se opět ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Karel Čermák Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, mám chuť se omluvit, že dnes nadužívám vaší trpělivosti, ale tento tisk, který máte před sebou a který je návrhem novely v podstatě trestního zákona a souvisejících zákonů, souvisí s tou předlohou, kterou jsme právě předložili do druhého čtení, a když se do toho trošku podíváte, tak uvidíte, že tady jsou právě vypočteny všechny ty detaily, které úprava evropského zatýkacího rozkazu přináší, a to detaily hmotně právní, co to je teroristický útok, co to je účast na zločinném spolčení, co je to například obchodování s lidmi atd. Když budeme diskutovat v ústavně právním výboru ústavní změnu, tím spíše budeme muset diskutovat tato detailní ustanovení, která máte před sebou.

Já nechci v tuto chvíli zdržovat projednávání, protože věci spolu souvisejí, mnoho věcí už jsme si vysvětlili před chvilkou. Prosím sněmovnu, aby propustila i tento návrh do druhého čtení. Dovolím si také doporučit, aby jej projednával stejný ústavně právní výbor jako předchozí předlohu. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Vlasta Parkanová.

Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo. Projednávaný návrh zákona především nově formuluje skutkovou podstatu teroristického útoku, která z větší části nahrazuje dosavadní skutkové podstaty, a to teror a záškodnictví. Teroristický útok už nemá být zaměřen jen na ochranu státního zřízení republiky a její obranyschopnosti, ale i na ochranu obecných demokratických principů, na ochranu obyvatelstva před závažnými způsoby zastrašování nebo ochranu vlády před protiprávním přinucením, aby něco konala, opomenula nebo trpěla. Stejná ochrana se navrhuje poskytnout i mezinárodním organizacím. Vedle upřesnění skutkové podstaty teroristického útoku se současně navrhuje zpřísnit i trestní represe takového jednání. Nově bude možné také stejným způsobem postihovat jednání osob, které teroristickým útokem vyhrožují nebo jej materiálně, zejména finančně, podporují.

Vedle těch ustanovení novely, která se týkají nové skutkové podstaty teroristického útoku a jejího promítnutí do trestního zákona, respektive do zákona o zbraních a střelivu, návrh novely dále nově vymezuje skutkovou podstatu obchodování s lidmi a možnost předání občana České republiky jinému státu Evropské unie na základě již diskutovaného evropského zatýkacího rozkazu. V rámci efektivního boje proti terorismu se také rozšiřuje působnost našeho trestního zákona i na osoby, které, přestože jsou cizími státními příslušníky a dopustily se trestného činu v cizině, jednaly ve prospěch právnické osoby sídlící na území České republiky. Jako součást boje proti korupci je v ustanoveních trestního zákona, která se týkají úplatkářství, navrhováno též zpřesnit definici obstarávání věcí obecného zájmu.

Já bych chtěla rozhodně podpořit tento návrh zákona v prvním čtení a chtěla bych současně říci, že si uvědomuji, že diskusi si zaslouží ve výboru projednávání definice samotného teroristického útoku. Myslím, že si to zaslouží diskusi a zamyšlení, zda přece jen ta definice, tak jak je vládou předložena, není příliš široká. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Otevírám nyní obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. O slovo se hlásí paní poslankyně Dundáčková. Prosím.

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan ministr ve svém úvodním slově řekl, že tento návrh zákona, trestního zákona a souvisejících právních předpisů některých dalších, souvisí s předchozím bodem. Musím říci, že to je pravda. S tím lze souhlasit. Jenže pan ministr ve své předchozí řeči tvrdil, že to naopak nesouvisí a že přijmeme-li změnu ústavního zákona, respektive ji nezamítneme, i přesto můžeme pokračovat v projednávání trestního řádu. To považuji za poněkud nesourodé v tomto smyslu.

Nicméně já jsem při předchozím projednávání ústavních změn již neměla možnost reagovat na závěrečné slovo pana ministra, protože to mi náš jednací řád neumožňuje. Kdyby mi to umožňoval, řekla bych, že pan ministr tvrdil, že zde nejednáme o tom, zda může být občan vydán cizímu státu k trestnímu stíhání či k výkonu trestu, že diskutujeme o ústavním právu, že nemůže být nucen k opuštění republiky, jak to ostatně konstatovala i paní zpravodajka. To bylo opravdu předmětem předchozího návrhu ústavního zákona, nicméně právě tímto právním návrhem, kterým má být novelizován trestní zákon, novelizujeme právě tu část, která se týká vydávání nebo předávání jinému členskému státu, a opravdu se nejedná v tomto případě o vydání, to znamená o nějaký režim na základě rozhodovací pravomoci českého státu k tomu, zda občan České republiky má být vydán, ale toliko o předání na základě naprosto jiného právního režimu, které nezakládá rozhodovací pravomoc České republiky.

V § 21 trestního zákona dosavadní odst. 1 zní: Občan České republiky nemůže být vydán cizímu státu k trestnímu stíhání ani k výkonu trestu. Na to navazuje nyní odst. 2, který říká: Občan České republiky může být předán jinému státu, a to členskému státu Evropské unie, pouze na základě evropského zatýkacího rozkazu. - Vážené kolegyně a kolegové, jestli vy v tom necítíte protimluv, tak já si myslím, že je to protimluv velmi významný.

Druhou věc, kterou bych chtěla namítat proti této předloze, zmiňovala také paní zpravodajka - že kromě této zcela zásadní věci, o které jsme diskutovali už v rámci předchozího bodu, se jedná o změnu, respektive o vymezení nové skutkové podstaty trestného činu teroristického útoku, který do značné míry částečně překvalifikovává nebo mění dosavadní trestné činy teroru a záškodnictví, a jistě je možné diskutovat o tom, že zvýšení trestní sazby může vést k nějakému účelu, a to k účelu žádoucímu - do značné míry v některých případech pachatele odradit od páchání takové trestné činnosti. Byť já nepatřím k zastáncům tohoto právního názoru, v každém případě si stejně jako paní zpravodajka myslím, že rozsah podrobnosti a popisnosti nového § 95 je příliš široký. To samo o sobě je pouze terčem kritiky.

Důvodem, pro který teď navrhnu zamítnutí této předlohy, byť zřejmě marně, je právě ono vydávání jinému státu na základě evropského zatýkacího rozkazu, a to v návaznosti na naše předchozí vystoupení.

***