(16.30 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
Zároveň tedy aby podléhalo takové sdružení přímo evropskému právu, nikoliv právu národních států, což my také činíme, tedy činíme to, že je samozřejmě logicky, a v tomto případě bych řekla i správně, podřizujeme našemu národnímu právu.
Dále má jít o sdružení, které by ulehčovalo přizpůsobení činnosti členů hospodářským potřebám společenství, aniž by důvodová zpráva nějakým bližším způsobem tyto hospodářské potřeby specifikovala. Já prostě neříkám, že si neumím nejrůznější hospodářské potřeby jednotlivých členů společenství představit, pouze se domnívám, že alespoň příkladný výčet takových činností by byl vhodný pro potřeby naprosté novinky v našem právním řádu, jakým tento vládní návrh je a jakým je zařazení nové obchodní společnosti, protože náš právní řád zná toliko obchodní společnosti, které přesně pojmenovává a vyjmenovává v obchodním zákoníku, a my tam teď zařazujeme - což je další moje námitka - další právní subjekt a zároveň říkáme - dovolte mi prosím, abych citovala přímo z novely obchodního zákoníku: "Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání," - tolik stávající text - "nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak."
Já myslím, že pro potřeby samotné obecné rozpravy v prvním čtení je to docela postačující ukázka toho, co nazývám nesrozumitelností tohoto textu. Já pak navrhnu v rámci podrobné rozpravy další postup.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo zpravodajky k tomuto vládnímu návrhu zákona. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se paní poslankyně Eva Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, pokud nikdo další necítí v tuto chvíli potřebu diskutovat v rámci obecné rozpravy o předloženém vládním návrhu, pak já oficiálně - vidím některé káravé pohledy, já to prosím neříkám v žádném případě nikterak pejorativně, pouze bych chtěla já sama za sebe navrhnout v tuto chvíli vrácení této předlohy k přepracování, právě pro všechny výtky, které jsem v rámci své zpravodajské zprávy uvedla. Nedomnívám se, že by bylo zapotřebí, abych je znovu opakovala. Je to opravdu nesrozumitelnost a nezřejmost textu, která by nás měla vést nikoliv k samotnému zamítnutí, kterým bychom asi dali najevo, že si nepřejeme zavedení tohoto právního institutu do našeho právního řádu, to jistě nechceme, ale zvážení přepracování tohoto vládního návrhu zákona do srozumitelné podoby považuji za žádoucí. Navrhuji to tedy oficiálně.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zaregistrovala jsem váš návrh, paní poslankyně. Ptám se ještě, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Říkala jsem, že nemám žádnou písemnou přihlášku, proto vyzývám ty, kteří chtějí vystoupit, aby tak učinili nyní. Nikdo se nehlásí, proto končím obecnou rozpravu.
Zeptám se, zda chce v závěrečném slově reagovat pan ministr na slova, která zde byla vyřčena. Prosím, máte slovo, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Karel Čermák Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, nedomnívám se, že na tomto místě je možné vést odbornou diskusi. Rozhodně institut, který hodlá tento zákon zavést, musí mít právní subjektivitu, a tedy musí být právnickou osobou a musí jako taková fungovat podle českého práva. Ale všechny tyto otázky lze vyřídit ve výborech před druhým čtením a předkladatel jistě bude tam mít dost času, aby s příslušnými poslanci projednal a vážně se zamyslel nad navrženými změnami.
Proto prosím znovu, aby návrh zákona byl propuštěn do druhého čtení a přikázán příslušnému výboru k projednání.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. My se budeme zabývat nyní návrhem, který zazněl, a to byl návrh paní zpravodajky na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Já o tomto návrhu nechám vzápětí hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 938 a táži se vás, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 938 z přítomných 98 hlasovalo pro 23, proti 53. Návrh nebyl přijat.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá. Přistoupíme k hlasování o přikázání.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 939 a táži se, kdo je pro přikázání ústavně právnímu výboru. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 939 z přítomných 99 pro se vyslovilo 87, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru, a končím projednávání tohoto vládního návrhu zákona. Končím první čtení sněmovního tisku 501.
Zahajuji projednávání dalšího bodu, kterým je bod
93.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 97/1963 Sb.,
o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 512/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede opět ministr spravedlnosti Karel Čermák. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Karel Čermák Děkuji. Paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vládní návrh zákona o změně zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, má doplnit právní úpravu, která se týká postupu soudů v případě uznávání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, tedy převážně soudů ze zemí Evropské unie. Tato změna je vyvolána potřebou adaptace nařízení Rady o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dále nařízení Rady o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudku ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem, dále v souvislosti s Haagskou úmluvou o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání výkonu a spolupráce ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí - to je už součástí našeho právního řádu - a obsahuje také institut prohlášení vykonatelnosti.
Hlavním smyslem uvedených nařízení je vytvořit evropský právní rámec pro takzvaný volný pohyb rozsudků v oblasti občanského, obchodního a rodinného práva. Postupně máme přejít z úpravy uznávání cizích soudních rozhodnutí, jak je to známo z již existujících mezinárodních smluv, do režimu komunitárního práva.
Do českého právního řádu jsme volili minimální zásah jednoduchou úpravou konkrétního postupu při použití institutů předvídaných zmíněnými nařízeními, případně úmluvou.
***