(15.40 hodin)
Poslanec Miloslav Vlček: Šesté hlasování by tvořily legislativně technické úpravy, jak byly předneseny v rozpravě. (Stanoviska zpravodaje i předkladatele byla kladná.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 931 se z celkového počtu přítomných 142 poslanců 138 vyslovilo pro návrh, proti nebyl nikdo. I tento návrh byl přijat.
Poslanec Miloslav Vlček: V sedmém, závěrečném hlasování bychom hlasovali o zákonu jako o celku ve znění schválených pozměňovacích návrhů a legislativně technických úprav. (Stanoviska zpravodaje i předkladatele byla kladná.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 465, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto usnesením, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu usnesení?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 932 z přítomných 142 poslanců 135 hlasovalo pro návrh, proti nikdo, návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a budeme pokračovat v jednání bodem číslo
84.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 531/ - prvé čtení
Z pověření vlády uvede předložený návrh ministr pro místní rozvoj pan Pavel Němec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr pro místní rozvoj ČR Pavel Němec: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych uvedl velmi stručnou novelu stavebního zákona, která byla vyvolána situací, která nastala po reformě veřejné správy.
Zákonem č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích a obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, byla krajům svěřena mimo jiné kompetence pořizovat a schvalovat územní plány velkých územních celků zahrnujících území jednoho kraje. U územních plánů velkých územních celků, které zahrnují území více krajů, byla kompetence ke schvalování ponechána vládě. Jedná se např. o Krkonoše, Šumavu, Beskydy apod. Toto rozdělení v současné době neumožňuje krajům řešit územním plánem velkého územního celku území celého kraje, protože z řešení musí být podle platné právní úpravy vyjmuto území, pro které byl územní plán schválen vládou.
Po dohodě s kraji je navržena vám předkládaná novela stavebního zákona, která tento problém odstraňuje. Kraj tak v souladu s principem subsidiarity bude moci nahradit územní plán velkého územního celku schválený vládou svým novým územním plánem kraje.
Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se jedná o jednoduchou legislativní úpravu, nebudu vás dále zdržovat úvodním slovem, a pokud budou otázky či náměty, budu reagovat po ukončení obecné rozpravy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Hrnčíř.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji. Vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, pan ministr ve své předkladatelské zprávě popsal, co je cílem této novely, a já to po něm nebudu opakovat. Doplním jen to, že vládní návrh je zcela evidentně v souladu s požadavky našich krajů a řeší ten podstatný cíl, aby v oblasti územního plánování byla definitivně odstraněna kompetenční roztříštěnost. Návrh převádí kompetenci pořizování územních plánů velkých územních celků definitivně a bez výjimek na kraje. Jak už ale bývá zvykem, činí to bez jakékoli finanční kompenzace.
Dosud ve vyjmenovaných případech je pořizovatelem Ministerstvo pro místní rozvoj. Otázka vzniká, jak se dotkne tento převod kompetence vlastního ministerstva. V důvodové zprávě sněmovního tisku není o tom zmínka - kromě zcela neutrální věty, že novelizace zákona si nevyžádá žádné nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty a hospodářské subjekty. Jsem přesvědčen, že by s převodem kompetencí mělo dojít také k přesunu finančních prostředků, a to z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, tedy převodem rozpočtovým určením daní na kraje. Proč se to neděje, to by možná mělo ještě zaznít ústně.
Druhá otázka, která zde nebyla zmíněna, je, že novela je nám předložena v době intenzivní přípravy nového stavebního řádu. Předpokládal jsem, že to pan ministr alespoň zmíní ve své předkladatelské zprávě. Nestalo se to. Já jen mohu odkázat na to, že je docela možné a dokonce pravděpodobné, že v době, kdy ukončíme legislativní proces této novely, pravděpodobně budeme bezprostředně zahajovat projednávání nového stavebního zákona.
Tolik, dámy a pánové, moje zpravodajská zpráva. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to pana poslance Václava Mencla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Mencl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já se sice s předloženým návrhem novely stavebního zákona plně neztotožňuji, ale jde o dílčí problémy, které je možno probrat ve výborech. Mně však jde o to, co v novele není.
Za prvé. Převedení územně plánovací dokumentace velkých územních celků na kraje je samozřejmě správné a mělo být provedeno již dříve. Nicméně po tomto převedení stát jako celek nebude mít k dispozici žádný vlastní dokument, v jehož rámci by mohl koordinovat koncepce území České republiky, resp. vztah k zahraničí. Abych byl konkrétní - je to například problém koordinace záměrů připravovaných území Natura s připravovanou dálniční sítí.
Moje první otázka tedy zní - jak, pane ministře, z pozice odpovědného ministra zajistíte koordinaci územních koncepcí státu, včetně vztahů do zahraničí?
Za druhé. Byli jsme na této schůzi svědky docela zajímavé diskuse o možnostech, resp. nemožnostech výstavby dálničních a vodních veřejně prospěšných staveb. Padla zde slova jako "výkřik zoufalství" - podotýkám, že výkřik zoufalství nad stavem našeho stavebního zákonodárství. Já osobně nemohu souhlasit s cestou, kterou se tato sněmovna v případě některých dálničních a vodních staveb vydala. To znamená, že pro veřejně prospěšné státní stavby neplatí pravidla, která platí pro všechny ostatní. To totiž znamená, že stát všechny podrobí pravidlům, která stanoví a která zřejmě nejsou reálná, a když na to sám přijde, udělá si pro sebe výjimku, ale všichni další, občané, všechny další obce takovou výjimku nedostanou.
***