(12.10 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Za druhé. Pokud další regulace přílivu spekulativních zájemců z Evropské unie se bude odehrávat již pouze v devizovém zákoně, a nikoli v zákonech jiných, které pak následně omezují a regulují občany a podnikatele české.
Za třetí. Pokud vláda vyjádří vůli hledat ve druhém čtení takovou legislativní úpravu devizového zákona, která naplní formulaci z kapitoly II přílohy č. 5 Aktu o podmínkách přistoupení, která výslovně říká, že výjimka zákazu nabývání pozemků ze strany cizozemců se netýká těch zemědělských podnikatelů z Evropské unie, kteří - a ještě jednou cituji - "se chtějí usadit a bydlet v České republice".
Tolik tedy moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost a prosím pana minstra, aby své vyjádření k mým výhradám učinil v rozpravě, tak abych mohl přizpůsobit své doporučení z hlediska procedury k tomuto vládnímu návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinu Kocourkovi. Otevírám obecnou rozpravu, mám dvě přihlášky. Jako první vystoupí paní poslankyně Veronika Nedvědová, připraví se pan poslanec Jiří Papež.
Poslankyně Veronika Nedvědová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, při posuzování návrhu dopadu novely devizového zákona týkající se uplatnění přechodného období pro nabývání nemovitostí je potřeba vycházet z ustanovení, která tuto výjimku formulují v aktu o přistoupení. Jedná se o nabývání objektů vedlejšího bydlení a dále o nabývání zemědělské půdy a lesů.
Za povšimnutí stojí fakt, že v žádném případě nesmí být v souvislosti s nabýváním zemědělské půdy a lesů se státním příslušníkem členského státu zacházeno méně příznivě než ke dni podpisu smlouvy o přistoupení, která byla podepsána v letošním roce 16. dubna v Athénách, nebo s většími omezeními než se státním příslušníkem třetí země. Na samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu a kteří se chtějí usadit a bydlet v České republice, se nebude vztahovat předchozí pododstavec ani jiné postupy než ty, které se vztahují na státní příslušníky České republiky.
Tudíž základním požadavkem pro navrženou úpravu je, aby neměnila ani principy nabývání nemovitostí, ani nezhoršila status quo. Přitom již při podpisu smlouvy muselo být jasné, že definování přechodných období je méně výhodné než v některých přistupujících zemích. V České republice stačí samostatně hospodařícím zemědělcům, aby konstatovali záměr usadit se a bydlet v České republice, a nemusí mít bydliště v České republice. Již při podpisu smlouvy muselo být jasné, že některé pojmy, jako "vedlejší bydlení", nejsou zakotveny v našem právním řádu s výjimkou kolaudačního rozhodnutí, a tudíž je zmiňovaná uvedená výhrada, vyjednaná právě na základě takto určeného typu nemovitosti, při zachování stávajících principů stávajícího devizového zákona nerealizovatelná.
Předkladatel se pokusil vázat nabývání nemovitostí s výjimkou zemědělské půdy na institut pobytu, který ovšem v případě občanů Evropské unie spadá plně pod režim komunitárního práva; omezení pobytu občanů Evropské unie nad jeho rámec není možné.
Vycházejíc z těchto faktů, musím konstatovat, že nevýhodné podmínky byly již dojednány, lze na nich zlepšit jen málo. Navrženou úpravu je třeba legislativně technicky doladit i proto, že se v současné době odkazuje na neexistující zákony, konkrétně na zemědělský zákon vrácený Senátem.
Co však můžeme například měnit, jsou podmínky našich občanů při vydávání náhradních pozemků za nevydané restituční nároky. Tyto podmínky byly letos naopak pro naše občany ztíženy zákonem č. 253/2003 Sb., který novelizuje zákon č. 229/1991 Sb. Já se osobně domnívám, že ve světle předkládané novely devizového zákona je nutné se znovu nad těmito podmínkami zamyslet. Domnívám se, že alespoň toto si naši občané zaslouží.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Nedvědové. Hovořit bude pan poslanec Papež.
Poslanec Jiří Papež: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, protože pan zpravodaj i paní kolegyně Nedvědová řekli velkou část toho, co jsem chtěl říci já, budu ve svém vystoupení relativně stručný.
Vrátím se o rok zpátky, a to na konec roku 2002, kdy jsme ve sněmovně diskutovali nad výsledky kodaňského summitu. Výsledky dojednané pro české zemědělce a český venkov nebyly nijak dobré a premiér i ministři se v parlamentní diskusi snažili všemožně vylepšit dojem. Kromě jiného nám ve sněmovně tvrdili, že si Česká republika vyžádala a získala přechodné období na nákup zemědělské půdy cizinci. Tomu jsem rozuměl a rozuměla tomu i zemědělská veřejnost v tomto státě. Pochopil jsem to tak, že vláda chce umožnit českým sedlákům nákup půdy ve zvýhodněném prostředí a ještě nějakou dobu k tomu nepustit bohatší cizozemce. Považovali jsme to za jeden z mála pozitivních výsledků jednání.
Co se však stalo? Vláda schválila a předložila do Poslanecké sněmovny návrh novely devizového zákona, v němž úplně popírá svá předchozí tvrzení, a je v naprostém rozporu s tím, co říkala a čím obhajovala svůj neúspěch při přístupových jednáních. Nyní přichází s naprostým otevřením trhu s půdou. Rozhodla se umožnit přístup k české státní půdě, jíž se má v nejbližších letech prodat téměř půl milionu hektarů, všem zemědělcům z členských zemí Evropské unie. Takovému cizinci stačí, když se v České republice zaregistruje jako zemědělský podnikatel.
I v rámci meziresortního připomínkového řízení byla vznesena celá řada zásadních připomínek. Některé byly akceptovány, na některé se nebral zřetel.
Již v tomto procesu se objevilo varování, že v případě přijetí novely zákona o zemědělství, která zatím neprošla celým legislativním postupem, by navrhované znění znamenalo neomezené umožnění nákupu pozemků tvořících zemědělský a lesní půdní fond i cizozemcům. Zároveň Ministerstvo zemědělství až do doby předložení návrhu do vlády podle mne správně trvalo na tom, že není v tuto chvíli vhodné současně novelizovat také zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu, především z těch důvodů, že lze předpokládat, že se situace v prodeji státní půdy změní a že její vývoj nelze v této době odpovědně předvídat. - Teď jsem citoval přesně z materiálu Ministerstva zemědělství v rámci připomínkového řízení.
Novela tohoto zákona o prodeji státní půdy se nakonec v projednávaném návrhu přesto objevuje. To lze považovat za další neupřímnost vůči českým zemědělcům, neboť právě státní zemědělská půda a přechodné sedmileté období pro její nákup cizinci byla jednou z posledních nadějí, od níž sedláci očekávali alespoň malou komparativní výhodu. Nyní sešlo i z ní. Vláda, která mnohokrát používala argument přechodného sedmiletého období k uklidnění zemědělců, evidentně neříkala pravdu.
S ohledem na výše uvedené argumenty jsem opravdu rozpačitý z toho, jak se k projednávané novele devizového zákona postavit. Chce se mi návrh zamítnout hned v prvém čtení, ale protože jsem si vědom mezinárodních závazků a protože vidím ještě jistou možnost provést v zákoně potřebné změny k lepšímu, nebudu bránit jeho projednávání ve výborech, a podle výsledku těchto jednání pak navrhnu klubu ODS stanovisko k závěrečnému hlasování.
Navrhuji tedy navíc, aby byl návrh přikázán ještě zemědělskému výboru. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Papežovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Skopal.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych jen částečně komentoval to, co řekl pan poslanec Papež.
Já si myslím, že je zcela jasně definován výsledek vyjednávání v Kodani, že ta kritéria, která byla domluvena, je třeba dodržovat, a nevinil bych vládu z toho, že chce ustupovat z těch základů, které byly vyjednány. Proto se také kloním k tomu, abychom projednali tento tisk v zemědělském výboru, abychom jasně ukázali, že snaha, aby to sedmileté přechodné období bylo, není jenom snahou, která by byla nereálná.
***