(12.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Jde o jistý nadstandard oproti pravidlům vnitřního trhu unie, která jsou jinak obecně závazná pro členské země Evropských společenství.
Navrhovaná úprava nerozlišuje jako dosud mezi tuzemci, to znamená osobami, které mají v České republice trvalý pobyt nebo sídlo, a cizozemci, to znamená mezi osobami, které tuto podmínku nesplňují. Nově se navíc rozlišují občané Evropské unie a občané ze třetích zemí, tedy ze zemí mimo Evropskou unii, u kterých se navrhuje prozatím zachovat přísnější režim, než jaký má být uplatňován vůči občanům z ostatních členských států Evropské unie, kteří budou napříště legálně pobývat v České republice.
Pokud jde o vlastní právní úpravu, to, že jsou zapracovány podmínky přechodných období, znamená úpravu nejenom stávajícího znění § 17 devizového zákona, ale i zákona o půdě a zákona o privatizaci státní půdy. Vzhledem k tomu, že tyto normy má v gesci Ministerstvo zemědělství, je tedy i pan ministr zemědělství spolupředkladatelem tohoto návrhu zákona.
Dovoluji si požádat Poslaneckou sněmovnu o podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Bohuslavu Sobotkovi. Předpokládám, že úvod, který přednesl, byl i za druhého předkladatele, pana ministra zemědělství Jaroslava Palase, takže v tuto chvíli mohu poprosit pana poslance Martina Kocourka, který byl určen zpravodajem pro prvé čtení.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodaj k tomuto vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tisk 474, na úvod zrekapituloval, že účelem tohoto vládního návrhu novely devizového zákona je podle vlády dokončení harmonizace právní úpravy týkající se volného pohybu kapitálu a plateb, a to s právními akty Evropských společenství. Touto novelou se vláda snaží odstranit poslední překážku v této oblasti a tou je úprava režimu nabývání tuzemských nemovitostí cizozemci.
Vládou navržená úprava režimu nabývání tuzemských nemovitostí cizozemci je navrhována v návaznosti na ustanovení kapitoly 2 přílohy č. 5 Aktu o podmínkách přistoupení, přičemž text zmíněné kapitoly 2 máme uveden na straně 13 a 14 důvodové zprávy. Obsah kapitoly 2 přílohy č. 5 aktu o přistoupení formuluje dvě výjimky pro Českou republiku v oblasti nabývání tuzemských nemovitostí cizozemci, a to za prvé potvrzuje pětiletou výjimku pro Českou republiku v oblasti současného zákazu nabývání objektů tzv. vedlejšího bydlení, a to pro ty občany z členských států Evropské unie, kteří v České republice nebydlí, a pro ty společnosti z členských států Evropské unie, které nejsou v České republice usazeny a nemají v České republice pobočku ani zastoupení. Za druhé potvrzuje sedmiletou výjimku pro Českou republiku v oblasti současného zákazu nabývání zemědělské a lesní půdy, a to pro ty občany členských států Evropské unie a pro společnosti členských států Evropské unie, které nejsou v České republice usazeny ani zapsány do rejstříku v České republice.
Na druhé straně se ale Česká republika zavázala, že výjimka vztahující se na nabývání zemědělské a lesní půdy se nebude vztahovat na ty státní příslušníky jiného členského státu Evropské unie, kteří jsou samostatně hospodařícími zemědělci a kteří se chtějí usadit a bydlet v České republice.
V dalších ustanoveních kapitoly 2 přílohy č. 5 Aktu o podmínkách přistoupení bylo mezi Českou republikou a Evropskou unií dohodnuto, že přezkoumání účelnosti těchto výjimek se uskuteční ve třetím roce po přistoupení, přičemž Rada Evropské unie může pouze jednomyslně rozhodnout o zkrácení nebo ukončení těchto výjimek, anebo může naopak rozhodnout o prodloužení těchto výjimek, nejvýše však o tři roky.
Dikce zmíněné kapitoly 2 přílohy 5 Aktu o podmínkách přistoupení včetně dvou popsaných výjimek je také promítnuta do dalších dvou souvisejících zákonů, a to do zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a do zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně některých zákonů.
Zjednodušeně řečeno, současný stav v oblasti nabývání nemovitostí cizozemci v České republice byl takový, že fyzické osoby, které nemají občanství České republiky nebo trvalý pobyt v České republice, nemovitosti v zásadě nemohly nabývat vůbec. Zahraniční právnické osoby, to je takové osoby, které nemají v České republice sídlo, mohly nabývat nemovitosti pouze v případě, že jsou registrovány k podnikání v České republice, a to ještě s výjimkou zemědělských a lesních pozemků. Zdánlivě, a zejména podle mediálních proklamací současné vlády, by se oproti současnému stavu nemělo fakticky v oblasti nabývání nemovitostí cizozemci v České republice nic měnit. Avšak faktické změny neboli změkčení současného režimu nabývání nemovitostí cizozemci se z návrhu vlády dají vypozorovat.
Za nejvýznamnější rozvolnění v oblasti dříve zmíněných dvou výjimek považuji za prvé, že v oblasti zmíněné pětileté výjimky, to je zákazu nabývání objektů pro tzv. vedlejší bydlení pro cizozemce, bude nově umožněno tyto objekty nabývat těm občanům z ostatních členských států Evropské unie, kteří získají na území České republiky i pouze přechodný pobyt. Za druhé, v oblasti zmíněné sedmileté výjimky, to je zákazu nabývání zemědělské a lesní půdy pro cizozemce, bude nově umožněno, aby půdu a lesy nabývali ti zemědělští podnikatelé z jiného členského státu Evropské unie, kteří budou v České republice registrováni jako podnikatelé v zemědělství, a to podle posledního platného zákona o zemědělství.
V návaznosti na to, co jsem zde popsal, je potřeba při hodnocení tohoto vládního návrhu novely devizového zákona jasně říci následující.
Za prvé. Tímto vládním řešením tzv. harmonizace devizového zákona jednoznačně padá mýtus o obhájení a zachování obsahu současných výjimek směřujících k zákazu nákupu nemovitostí v České republice ze strany zahraničních fyzických osob. Je třeba naopak jasně říci, že po jednání vlády s Evropskou unií o přístupových smlouvách dochází k prolomení dosavadního stavu a že k nákupu nemovitostí v České republice pro fyzické osoby z členských států nově postačuje pouze přechodný pobyt v České republice nebo nově pouze statut zemědělského podnikatele v jiném členském státě Evropské unie - a to je opravdový průlom.
Za druhé. Podle konstrukce vlády v této novele devizového zákona se regulačním ventilem pro příliv tzv. zemědělských podnikatelů ze zahraničí nově stávají univerzální regulační ustanovení zákona č. 252/97 Sb., o zemědělství, což má ale za následek jednu velkou nevýhodu. Totiž čím více budeme v zákoně o zemědělství bránit regulacemi přílivu spekulativních zemědělských podnikatelů ze zahraničí, tím více budeme na druhé straně omezovat a vytlačovat naše domácí zemědělské podnikatele.
Za třetí. V navržené úpravě výjimky pro nabývání pozemků ze strany zemědělských podnikatelů z ostatních států Evropské unie zcela postrádám zakotvení podmínky pro zemědělské podnikatele z Evropské unie, formulované ve zmíněné kapitole 2 přílohy č. 5 Aktu o podmínkách přistoupení, která výslovně říká, že výjimka zákazu nabývání pozemků ze strany cizozemců se netýká těch zemědělských podnikatelů z Evropské unie - a teď cituji - kteří se chtějí usadit a bydlet v České republice. Konec citátu. Ptám se, kde a jak je zohledněna tato podmínka pro možnost nákupu pozemků ze strany zemědělských podnikatelů z Evropské unie. Moje odpověď musí znít - nijak. Ptám se tedy, jak je možné, že vláda tuto podmínku nezapracovala do příslušné legislativy. Buď je to tím, že vláda tuto podmínku přehlédla, anebo je v tom nějaký úmysl.
Vážené kolegyně a kolegové, budu nyní jako zpravodaj velmi shovívavý a jsem zejména vzhledem k tomu, že se jedná o naplnění našich přístupových závazků k Evropské unii, jakkoli vládou opět zpackaných, připraven doporučit propuštění tohoto vládního návrhu novely devizového zákona do druhé čtení, ale pouze za následujících podmínek.
Za prvé. Vláda otevřeně přizná, že v oblasti nabývání nemovitostí cizozemci došlo po jednání s Evropskou unií k průlomu do zákazových výjimek oproti současnému stavu, to je, že fyzické osoby z Evropské unie mohou hromadněji za jistých podmínek nabývat nemovitosti v České republice.
***