(10.00 hodin)
(pokračuje Zajíček)
Já jenom říkám, že to nebylo způsobeno tím, že by si předkladatelé tuto věc neuvědomili jen proto, že jí nevěnovali vůbec žádnou pozornost.
Proto bych rád Poslanecké sněmovně ušetřil čas, doplňuji jenom to, že vláda ve svém stanovisku jednoznačně se přimlouvá za to, aby nebyl vyjádřen s tímto předloženým zákonem souhlas.
Vždycky jsem se pokoušel a snažil přísně oddělit své soukromé názory na danou věc od své zpravodajské povinnosti. Tentokrát jsem trochu překročil toto své stanovisko k tomu, jak má vypadat zpravodajská zpráva a jak vystoupení v rozpravě. Učinil jsem to ze dvou důvodů. Jedním z nich je tak trochu to, že staré české přísloví říká "na hrubý pytel hrubá záplata". Jestli se předkladatelé chovají k Poslanecké sněmovně způsobem, který jsem tady popsal, myslím, že si vcelku nezaslouží než stejný přístup. Druhý důvod, který jsem měl, je, že jsem Poslanecké sněmovně chtěl vrátit alespoň část času, který předkladatelé svým nezodpovědným návrhem Poslanecké sněmovně vzali.
Tím jsem ukončil svou zpravodajskou povinnost a jen avizuji, že se zároveň přihlašuji do obecné rozpravy, a to jenom z jednoho důvodu: abych mohl dát návrh na zamítnutí zákona. Děkuji vám. (Potlesk z řad ODS.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do kterém mám v tuto chvíli tři přihlášky: pana poslance Filipa, paní poslankyně Bayerové a pana kolegy Zajíčka.
Slovo má místopředseda sněmovny Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, paní a pánové, mohu samozřejmě souhlasit s tím, co říkal pan kolega Tom Zajíček, kdyby tomu nebylo trochu jinak. Nejde vůbec o žádnou neúctu k Poslanecké sněmovně. Jde o to, když jsme diskutovali a pan kolega Kužvart se na mne obrátil jako na jednoho z předkladatelů původního tisku z minulého volebního období, jestli jsem ochoten se znovu podepsat pod návrh zákona o Národním parku Šumava, odpověděl jsem ano.
Měli jsme několik možností. Udělat návrh, který byl úplně původní, který jsme předkládali starostům obcí, zástupcům parku, zástupcům ekologických iniciativ a ostatním orgánům státní a veřejné správy, nebo jsme měli možnost předložit návrh tak, jak došel do druhého čtení, kde byl zamítnut, a oznámit vlastně sněmovně, že tam až došla diskuse.
Možná pan kolega Tom Zajíček je nespokojen s tím, že jsme nevzali jeho původní návrh, který předkládal v minulém volebním období, ale já si myslím, že původní skupina navrhovatelů - ať už šlo o kolegu Máčeho, nebo o současného ministra životního prostředí Ambrozka, nebo i mne - absolvovala v minulém volebním období tolik expertních jednání se zástupci parku a zástupci obcí, že by bylo škoda toho pokroku, který jsme tam v průběhu cca jedenácti měsíců, nevyužít. Proto mi vyčítejte, že jsem netrval na tom, že tam změníme den účinnosti. Jinak bylo úmyslem předkladatelů zcela jednoznačně dokladovat, že jsme předložili výsledek diskuse k datu, kdy byl návrh ve druhém čtení zamítnut. Je to přesně tak. Je to ten jediný konkrétní důvod, který jsme měli pro to, abychom vám to připomněli, a nikoli ofotili, ale protože to bylo na elektronických médiích, tak jsme to samozřejmě mohli kdykoli běžně opravit, udělat tam změny a přepsat to jedním "máknutím" do klávesnice. Neudělali jsme to, byl to úmysl předkladatelů. Já se k němu dobrovolně přiznávám před sněmovnou.
Jediné, co chci od poslanců této sněmovny - abychom propustili tento návrh do druhého čtení, protože návrh zákona o Národním parku Šumava se mohl předložit tímto způsobem už v červenci minulého roku. Šel jsem za panem ministrem Ambrozkem a zeptal jsem se ho, jestli to má v úmyslu. Řekl mi, že má v úmyslu předložit takový návrh zákona o Národním parku Šumava, ale že jsou samozřejmě jiné povinnosti. Myslím si, že onen rok - nikoli sto dnů - posečkání, které jsem jako jeden z bývalých navrhovatelů dal panu ministrovi, byl termín, kdy jsem si říkal, že už dál čekat nemohu, protože lidé se mě ptají: A co s tím budete dál dělat? Přijdete vůbec za námi a budete se s námi bavit o tom, jak to má vypadat v Národním parku Šumava? Budete se s námi vůbec bavit o tom, jaké budou vztahy mezi parkem, obcemi, jaké budou vztahy mezi těmi, kteří sem přijedou za rekreací, jakým způsobem tady budeme žít? Nebo to necháte v současném stavu, zalesníme to tím, že tam bude nálet na loukách, vysadíme medvědy a lidi vystěhujeme?
Pokusme se odpovědět na otázku, protože to je celý princip debaty. Vzpomeňte si na to, jakým katastrofálním způsobem, nedohodou skončil zákon číslo 114 v této sněmovně. A nebylo to nějakou zlou vůlí poslanců této sněmovny. Životní prostředí je tak složitý mechanismus rozhodování, životní prostředí je tak důležitá součást našeho života, že si nemůžeme dovolit diskusi řekl bych uzavřít, skončit, dokumenty zahodit a nepokračovat.
Úmyslem nás předkladatelů bylo skutečně znovu otevřít diskusi přesně na tom místě, kde skončila, zvednout návrh a znovu začít jezdit do Volar, Nové Pece, Klatov, Srní apod., zvát sem starosty obcí a dohadovat se o tom, jak bude vypadat život v největším národním parku ve střední Evropě, v Národním parku Šumava. To, že je zřízen podle ústavy, která platila jenom do konce roku 1992, je dnes zřejmé. To, že v životním prostředí se ukládají povinnosti občanům, že je tam potřeba, aby se rozhodovalo ve správních řízeních, je také pravda. Nemyslím si, že máme skončit oním neúspěchem, jako skončil návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny.
Prosím vás, neberte to jako urážku této sněmovny. Vezměte to tak, že chceme začít s novou diskusí na místě, kde skončila při neschválení nebo zamítnutí návrhu zákona ve druhém čtení. Já vás o to opravdu žádám se vším všudy a vím, kolik už mám dokumentů v této souvislosti jak od starostů obcí, tak od zástupců parku, tak od zástupců ekologických iniciativ, se kterými pravidelně spolupracuji v Jihočeském kraji. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan kolega Tom Zajíček.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Musím říci, že pan místopředseda Filip, který zde nyní vystoupil, má jednu ohromnou výhodu. On je opravdu jediným mužem, který je podepsán na obou identických předlohách, proto může říci, že je to jeho duševní dílo, a obhajovat zde zákon s plnou vehemencí. Že byl v jakési argumentační nouzi, je zřetelné z toho, že uvedl svou domněnku, že moje reakce je pravděpodobně reakcí na to, že nebyla vzata v úvahu moje předloha. Musím ho ujistit, že to není ten důvod, kvůli kterému jsem zde horoval proti tomuto zákonu.
Na druhé straně chápu, že v této chvíli si připravil pan místopředseda konstrukci, kterou říká, že to byl úmysl, předložit Poslanecké sněmovně takový zmetek, který právě řečí Poslanecké sněmovny podle všeho měl být nehlasovatelný, protože k dnešnímu dni jestliže je navržena účinnost k 1. 1. 2002 - chápete všichni, že to nemá asi hlavu a patu.
***