(18.40 hodin)
(pokračuje Nečas)
Je třeba také říci, že mnohé problémy v Hradní stráži, které plynou někdy i do médií a jsou poměrně značně medializovány, a společnost je s nimi seznámena, plynou mj. i z toho, že Hradní stráž po celou dobu své existence žije jako poměrně izolovaná entita, ve které i vojáci z povolání, resp. důstojníci zařazení k této složce, neprocházejí standardním kariérním kolečkem v Armádě České republiky. Žijí v poměrně uzavřené armádní jednotce, a potom z toho plyne celá řada problémů, kde - aniž bych si idealizoval poměry v Armádě ČR - tak přece jen míra nekázně, míra kázeňských problémů, míra porušování zákonnosti v této jednotce bezesporu z hlediska ozbrojených sil v České republice byla nadprůměrná. Jsem přesvědčen o tom, že tato anomálie plynula mj. i z toho, že v předlistopadovém období byla Hradní stráž naprosto nemyslně zařazena nikoli jako součást ozbrojených sil, ale byla součástí resortu Ministerstva vnitra. Pak, v polistopadové transformaci, trochu mechanicky se vyčlenila opět mimo Armádu České republiky. Je to stav, který je nezdravý. Jsem přesvědčen i na základě jednání s představiteli Ministerstva obrany, že je tady velice silná vůle tento stav řešit.
Zrovna tak je velmi neústrojné, aby Vojenská kancelář prezidenta republiky, která je v podstatě administrativním orgánem, protože zabezpečuje činnost prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, byla považována za samostatnou složku nebo druh ozbrojených sil. To je v případě víceméně administrativní instituce věc, která není úplně v pořádku.
Podstatou tohoto návrhu zákona, této poměrně jednoduché novely, je to, aby se Vojenská kancelář prezidenta a především Hradní stráž staly organickou složkou Armády České republiky a tím byly nastaveny normální poměry, kdy v České republice budou ozbrojené síly tvořené Armádou ČR, kde Hradní stráž bude součástí této armády. Bude to znamenat mimo jiné, že vojáci v budoucí profesionální armádě budou procházet standardní službou v Hradní stráži jako v kterémkoli jiném armádním útvaru a nebude to ona izolovaná entita žijící v jakémsi světě sama pro sebe. Bude na Ministerstvu obrany - a tento návrh zákona vytváří dostatečně velké legislativní rámce pro to, aby Ministerstvo obrany si samo definovalo v budoucnosti, jaký druh jednotky Hradní stráž bude jak z hlediska velikosti, tak z hlediska struktury, tak z hlediska výcviku, to znamená, zda to bude armádní jednotka ve velikosti spíše praporu, nebo ve velikosti spíše roty, zda druhem vojska se bude jednat o nějakou strážní nebo výcvikovou jednotku, zda o jednotku lehké pěchoty nebo o jednotku vojenské policie. Je také zjevné, že bychom měli využít určitých tradic z naší historie i určité zkušenosti s podobnými útvary v rámci armád NATO.
Tady je třeba zmínit, že za první republiky, kdy byla Hradní stráž poprvé vytvořena, to byl vojenský útvar ve velikosti všeho všudy jedné roty, to znamená útvar poměrně malý, složený převážně z bývalých legionářů. Je třeba také připomenout, že to byl v podstatě jediný plně profesionální útvar prvorepublikové československé armády. Nicméně to, že tehdy to byl za prezidentů Masaryka a Beneše útvar ve velikosti roty a dnes je to útvar spíše ve velikosti praporu, čili o jeden řád větší, to také o ledačems svědčí. Jenom jednu takovou jízlivou poznámku na adresu nás všech - že první Hradní stráž zřízená ve velikosti praporu byl první prapor vládního vojska v období protektorátu. Tam teprve vznikla potřeba mít zřejmě tuto jednotku větší, ale to je spíše poznámka pod čarou z historických letopisů.
Pokud se podíváme po armádách Severoatlantické aliance, tam je třeba říci, že vždy podobná elitní jednotka, která je používána při ostraze sídla hlavy státu, příp. i při určitých ukázkových akcích, je prakticky vždy součástí příslušné armády, příslušné armádní složky. Není samostatnou armádní složkou. Zpravidla tyto jednotky jsou součástí pozemního vojska. I v tak historií zatížené zemi, jako je Spojené království Velké Británie a Severního Irska, kde tyto jednotky, tzv. Royal Guards, jsou po staletí součástí královského dvora, je třeba připomenout, že to nejsou pouze jakési parádní jednotky oblečené do oněch ukázkových červených uniforem pocházejících někdy z 19. století, ale že to jsou jednotky, které jsou standardně cvičeny pro bojové použití, že jsou to jednotky, které vytvářejí tzv. pluk lehké mechanizované pěchoty. Tito vojáci naprosto standardně slouží v operacích, kde se účastní britská armáda a kde běžně jednotka Royal Guards je nasazována. Chtěl bych tady zmínit, že např. první britskou jednotkou, která vstupovala do Kosova na jaře 1999 při tehdejší operaci NATO, byla právě lehká průzkumná jednotka tvořená z těchto vojáků britské hradní stráže v našem pojetí, čili tohoto pluku Royal Guards.
Znamená to tedy, že i Armáda České republiky by se postupně měla přibližovat k tomuto modelu, kdy tato jednotka bude standardní armádní jednotkou, byť bychom si asi všichni přáli, aby budoucnost spočívala především v tom, že bude jednotkou spíše elitního charakteru. Bude opět na Ministerstvu obrany, jak jsem již řekl, zda si zvolí ten charakter, že do této jednotky budou nastupovat mladí vojáci z povolání na začátku své kariéry, aby zde např. obdrželi svůj základní vojenský výcvik včetně výcviku pořadového, či zda do této jednotky budou postupně zařazováni vojáci až v průběhu své vojenské kariéry. Opět tento návrh zákona vytváří dostatečně široký rámec pro Ministerstvo obrany, aby si tam zvolilo svou cestu.
Jsem přesvědčen, že naším společným zájmem by měla být taková budoucnost Hradní stráže, aby tato jednotka, která je velmi v centru pozornosti naší veřejnosti a médií, která je relativně z armádních jednotek na území České republiky nejvíc na očích veřejnosti, tak aby tato jednotka měla skutečně velice kvalitní charakter, a mělo by být naším společným zájmem, aby budoucnost této jednotky spočívala ve výrazně menší jednotce v porovnání se současným stavem, aby spočívala v jednotce plně profesionální v porovnání se současným stavem a aby tato jednotka se také stala skutečně elitní složkou Armády České republiky.
Proto bych vás, vážené dámy, vážení pánové, chtěl požádat o podporu tohoto zákona. Chtěl bych vás požádat o to, abychom se společně snažili vyřešit tento problém, který je k neprospěchu armády velmi často medializován, to znamená problém Hradní stráže. Jednoznačně bych chtěl vyjádřit ochotu, abychom v průběhu druhého čtení našli takovou podobu tohoto zákona, která bude všeobecně v Poslanecké sněmovně přijatelná, včetně toho, že můžeme o konkrétní podobě této budoucí jednotky diskutovat i s představiteli Ministerstva obrany. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu navrhovateli poslanci Petru Nečasovi. Ještě než dám slovo zpravodaji, žádám sněmovnu o klid. Snad vás uklidní to, že dnes nemáme v úmyslu prodloužit jednání po 19. hodině a že toto je poslední bod dnešního jednání, takže věřím, že v klidu vyslechnete zprávu zpravodaje, a to jak z koaličních, tak opozičních lavic. Zejména bych chtěl požádat hloučky okolo paní ministryně zdravotnictví, kolegy Kapouna, Talíře a další. Prosím vás, nechte dokončit tento bod v klidu. Děkuji.
Pan zpravodaj Jan Vidím má slovo.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Vážený pane předsedající, paní a pánové, myslím si, že hluk ve sněmovně je odpovídající počtu přítomných poslanců, takže nemusíme už dál nikoho okřikovat.
Návrh, který předkládá pan kolega poslanec Nečas, je návrhem, který se pokouší řešit - a já se domnívám, že poměrně úspěšně - věcnou i časovou anomálii týkající se ozbrojených sil České republiky.
***