(16.50 hodin)
(pokračuje Maštálka)
V § 10, a dostávám se k tomu, o čem také hovořila paní kolegyně Emmerová, že ani jedna z variant neodráží údajně možnost krajského uspořádání pro komory. Domnívám se, že je to možná jen ne úplně přesným čtením mého návrhu zákona, protože v obou variantách dostávají komory naprostou volnost v tom, jakým způsobem si svoji strukturu, zda krajským, či okresním způsobem, chtějí udělat. Dokonce dostávají možnost sdružovat se i v rámci okresních sdružení, pokud budou chtít, tři, čtyři nebo celý kraj. Čili dává se komoře ještě více možností, než jaké jsou stanoveny ve vládním návrhu v tisku 446, podrobněji v § 10, ponechávajíce stávající organizační struktury, jejichž základním článkem jsou okresní sdružení, přičemž tato ovšem mají možnost se slučovat a vytvářet společné orgány. Komory tedy mohou demokraticky upravit svou vnitřní strukturu tak, aby byla pro jejich činnost účelná.
V § 11 je doplnění formy svolání okresního shromáždění tak, aby každý z členů okresního sdružení byl se svoláním tohoto shromáždění s dostatečným předstihem seznámen. Důvod je jednoduchý. Ať má každý možnost se rozhodnout včas, jestli se chce na práci komory, hlasování a volbě zúčastnit, či nikoliv, ať komory nezápasí s nedostatkem členů na svých okresních sněmech.
V odstavci 4 je odstraněna podmínka nadpoloviční účasti všech členů pro usnášeníschopnost okresního shromáždění. V praxi v současné době dochází k takové účasti naprosto výjimečně a dochází k účelovému obcházení tohoto ustanovení. Pokud budou všichni členové s předstihem seznámeni s termínem shromáždění, mají tedy dostatečnou možnost se ho zúčastnit, pak není sebemenší důvod komplikovat rozhodování komor následkem jejich neúčasti na shromáždění a blokovat tak možnost přijetí závazného usnesení.
V odstavci 5 je doplněna nová věc. Dosud bylo jen právo volit orgány a funkcionáře; v mých obou návrzích se dává právo také odvolávat funkcionáře. Je to upraveno u všech ostatních orgánů a funkcionářů, kteří v komoře podle tohoto zákona působí.
V § 14 je reflexe na podmínky, které byly před a v průběhu sjezdu České lékařské komory. Je zde doplněno výslovné oprávnění revizní komise v přístupu okresního sdružení ke všem materiálům komory, které jsou nutné pro výkon její činnosti. Obdobně je to upraveno i u revizní komise komory, tedy centrální.
§ 15 dává úpravu možnosti přezkumu stavovských předpisů nezávislým soudem, a to na návrh ministra zdravotnictví. Zde byla použita praxe z advokátní komory, kde zákon tuto možnost také dává. Přezkoumáván může být pouze rozpor stavovského předpisu se zákonem, nic jiného.
§ 21 upravuje podmínky pro svolání okresních shromáždění, tedy základních částí komor. Svolání okresních shromáždění podle tohoto paragrafu se zdá vhodné z následujících důvodů. Následkem ne zcela dokonalé dosavadní právní úpravy a platnými stavovskými předpisy, zejména ČLK, došlo k situaci, kterou v odůvodnění svého pozměňovacího návrhu popsal pan kolega Říha, totiž že delegáti sjezdu zvolení na období tří let si toto období sami sobě prodloužili postupně na pět let. Odvolání delegátů okresním shromážděním přitom stávající zákon vůbec neumožňuje. Oproti návrhu poslance Říhy navrhuji zásah do délky volebního období, ale pouze povinnost svolání okresních shromáždění, která podle novelizovaného zákona, pokud bude přijat, již mohou stejným způsobem, jako delegáty volí, tyto také odvolat, aby členové mohli sami rozhodnout o svých nových zástupcích na sjezd delegátů.
Přechodné ustanovení ukládá lhůtu pro uvedení stavovských předpisů do souladu se zákonem a řeší případný rozpor konkrétního ustanovení stavovského předpisu. Se zákonem je zde stanovena lhůta jednoho roku.
K variantě B už méně podrobně, či lépe řečeno velmi krátce. Tento návrh reflektuje názor, kdy podmínkou výkonu činnosti zdravotnického pracovníka, který již nemá odborného nadřízeného, by mělo být členství v příslušné komoře. Velmi zjednodušeně řečeno, jedná se o částečně nepovinné členství, kdy členství v příslušné komoře je podmínkou podle § 3 odst. 2 pro činnost odborného zástupce zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu a samostatnému provozování soukromé praxe. Třetí odstavec vysvětluje, co se rozumí samostatným provozováním soukromé praxe.
V návrzích okruhu osob, u kterých je uvažováno o povinném členství, jsou uváděni i primáři a vedoucí lékaři, ale jak jsem již řekl, bohužel tyto pojmy, byť velice obvykle užívané, nejsou právními předpisy definovány způsobem, který by umožnil určit, o jaký okruh osob se vlastně jedná. Proto jsem vycházel ze zákona o odborné způsobilosti a použil termín "činnost odborného zástupce zdravotnického zařízení". Podle platného zákona 160/1992 Sb. musí mít každé nestátní zdravotnické zařízení provozované právnickou osobou ustanoveného odborného zástupce splňujícího podmínky odborné způsobilosti odpovídající druhu či oboru a rozsahu zdravotní péče poskytované zařízením. Poskytuje-li zdravotnické zařízení zdravotní péči ve více oborech, musí mít ustanoveného odborného zástupce, garantujícího každý z těchto oborů. Odborný zástupce musí být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu. Tedy touto variantou návrhu by byl dosažen stav, kdy zdravotničtí pracovníci garantující po odborné stránce činnost nestátních zdravotnických zařízení by museli být členy příslušné komory. Zdravotnických pracovníků pracujících ve zdravotnických zařízeních státních by se tento návrh nedotkl.
Myslím, že jsem okomentoval všechny paragrafy. Chtěl jsem jen nad rámec sdělit, že jsem nevnímal práci nad novelou tohoto zákona jako reakci pouze a jenom na to, co se děje v České lékařské komoře. Ostatně v této sněmovně nejsem nepochybně sám, kdo sleduje vývoj minimálně v posledních pěti letech; a to, že byla příležitost se k této problematice vyjádřit podrobněji, souvisí s tím, že v celém balíku zdravotnických zákonů je samozřejmě tento zákon, novela zákona o komorách, jeden z klíčových.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Maštálkovi za jeho vystoupení v podrobné rozpravě. Konstatuji, že nemám žádnou další přihlášku do podrobné rozpravy. - Ano, vidím pana poslance Říhu.
Poslanec Vladimír Říha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolil bych si předložit dva pozměňovací návrhy.
Za prvé. Je to pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, k úvodní předloze, a sice za prvé: V § 10 se za odstavec 6 doplňuje odstavec 7, který zní: Funkční období orgánu komory je nejvýše čtyřleté. Funkcionáři komory nemohou být voleni do téže funkce na více než dvě po sobě následující funkční období. Pro tyto účely se jako funkční období funkcionáře započítává období, v němž vykonával funkci alespoň dva roky.
Tento pozměňovací návrh vychází ze stávajícího znění stavovského předpisu číslo 2, který byl schválen sjezdem delegátů v roce 2000, a přenáší ho do zákona, aby to, co delegáti v roce 2000 usnesli, bylo respektováno dlouhodobě.
Druhý návrh se týká § 10, kde se za odstavec 7 doplňuje odstavec 8, který zní: Průběh voleb do všech orgánů ověřuje notář.
Pan kolega Maštálka hovořil o okresních shromážděních, na kterých byla velmi nízká účast členů okresního sdružení. Tento pozměňovací návrh by měl zaručit, aby volba delegátů a všech orgánů podle původního textu zákona byla korektní.
***