(16.40 hodin)
(pokračuje Maštálka)
Jinými slovy - způsobilost k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. A jeví se zcela zbytečné po přijetí zákona, aby komory vydávaly další potvrzení o splnění podmínek k výkonu povolání. Šlo by fakticky pouze o vydávání potvrzení o existenci jiných potvrzení, která má dát státní správa.
V odst. 2 § 2 se dotýkám některých kompetencí komor. Je to kompetence účastnit se dohodovacího řízení, práva na účasti na výběrových řízeních při obsazování vedoucích funkcí ve zdravotnictví. Další je vypuštění, a to na základě schváleného zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti, definice nejen podmínek k výkonu zdravotnického povolání, ale shodně i podmínek k samostatnému výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, což je výkon činností, ke kterým lékař, zubní lékař či farmaceut je způsobilý bez odborného dohledu, včetně provozování soukromé praxe. Tento paragraf tedy upravuje podmínky výkonu soukromé praxe, které jsou jinak stanoveny přímo zákonem. Odborný zástupce podle zvláštního právního předpisu, zákona č. 160/1992 Sb., je osobou, která pouze musí splňovat podmínky k výkonu soukromé praxe v každém druhu oboru zdravotní péče provozované zdravotnickým zařízením, pokud je nesplňuje sám provozovatel. Tedy podmínky k výkonu funkce odborného zástupce jsou opět stanoveny výše uvedeným zákonem č. 160 a jsou shodné s podmínkami pro výkon praxe soukromé. Říkám to proto tak podrobně, že jde o pojistky i pro pacienty.
Konečně návrh zákona o odborné způsobilosti, který jsme schválili, uvádí, že výkonem povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta pod odborným dohledem je výkon činnosti v rozsahu stanoveném lékařem, zubním lékařem nebo farmaceutem oprávněným vykonávat povolání samostatně. Tedy jsou stanoveny tímto zákonem i podmínky pro výkon vedoucího lékaře a tzv. primáře. Zde je na místě poukázat na neexistenci definice pojmu primář a vedoucí lékař v naší legislativě. Protože přijetím zákona o odborné způsobilosti došlo k definici výkonu povolání, samostatného výkonu povolání i výkonu povolání pod odborným dohledem, pokládám za zcela nadbytečné ponechat komorám oprávnění stanovovat další dodatečné podmínky pro výkon povolání mimo výše uvedený zákon.
V dalším jsou stanoviska k odborným otázkám. Byl vypuštěn text "závazná", neboť každý zdravotnický pracovník je povinen poskytnout péči lege artis v každém konkrétním případě na základě svého rozhodnutí, za které odpovídá. Stanoviska mají vždy charakter doporučení nebo standardu, který může být vodítkem, ale nemůže být závazný. Naopak je doplněno právo pro komory vyžadovat od uchazečů o členství doklady prokazující splnění podmínek zápisu, neboť komory musí mít možnost kontroly těchto dokladů před zápisem do seznamu členů.
Paní kolegyně Emmerová se zmínila i o kompetenci odnímat osvědčení o splnění podmínek věcného, technického a personálního vybavení. Já tuto kompetenci skutečně ve svém návrhu, ve variantě A i B, vypouštím, protože se domnívám, že je nevhodné ji do zákona zařazovat. Jedná se o kompetenci vůči zdravotnickým zařízením a zde jsem nepochybně v souladu i s míněním asociace nemocnic i s míněním zdravotních pojišťoven, přičemž komory nesdružují zdravotnická zařízení, naopak vztah jejich členů může být často v konkurenčním postavení vůči konkrétnímu zdravotnickému zařízení. Podmínky a technické vybavení ambulantních zařízení jsou dány vyhláškou č. 49/1993 a za jejich plnění ručí provozovatel. Podmínky vybavení dalších zdravotnických zařízení nejsou stanoveny vůbec, například u nemocnic. A tedy je není podle jakého předpisu posuzovat ani komoře. Zařazení této nové kompetence by dávalo velký prostor pro subjektivní rozhodování a v podstatě by dávalo možnost ukončit činnost zdravotnického zařízení komorou odnětím osvědčení, kdy se jí to zlíbí. Další kompetence delegované na komoru jinými platnými zákony není podle mého názoru nutné a vhodné znovu opisovat v tomto zákoně. Tedy kompetence komor, rozsah jejich činnosti a jejich oprávnění mohou být v případě potřeby měněny pouze zvláštním zákonem.
K § 3. Protože návrh zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti odkazuje na zákon č. 220/1991 Sb. ve věci posuzování způsobilosti k dočasnému nebo příležitostnému výkonu zdravotnického povolání u hostujících osob, je definice způsobilosti hotujících osob upravena v tomto ustanovení. Definice koresponduje s vládním návrhem na novelu zákona č. 220/1991 Sb. Paragrafy 4, 5 a 6 upravují to, o čem se zmínila paní kolegyně Emmerová, jak se budou chovat nebo jak mohou být hodnoceni občané, kteří budou přicházet z Evropské unie nebo z jiných států, úpravu způsobu vzniku členství, zápisu do seznamu členů v jednotlivých komorách, a to je provedeno shodným způsobem pro všechny osoby, které prokáží odbornou způsobilosti k výkonu povolání lékaře na území České republiky, tedy jak pro občany České republiky, tak pro občany Evropské unie, tak pro občany jiných států.
Nad rámec chci říci, že dožádat se informace, zda byl, nebo nebyl disciplinárně trestán ten či onen člověk, který přichází vykonávat povolání podle tohoto zákona do České republiky, má povinnost provést i ministerstvo a je to v souladu s mezinárodními úmluvami, kterým je vázána Česká republika. Není to pouze výsada a už vůbec ne výsadní povinnost České lékařské, stomatologické nebo lékárnické komory.
K § 8, který upravuje rozsah údajů vedených v seznamu členů. Definuje, které z údajů v seznamu členů jsou veřejně přístupné. V odst. 4 dává oprávnění domáhat se při neprovedení zápisu komorou do seznamu členů nápravy. Umožňuje předávání informací o disciplinárním postihu orgánů jiných států, což koresponduje s ustanovením § 39 návrhu zákona o podmínkách získávání odborné způsobilosti, který jsme schválili, který uvádí, že ministerstvo, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora nebo Česká lékárnická komora jsou povinny informovat členský stát, v němž hodlá fyzická osoba vykonávat zdravotnické povolání, o trestním, správním nebo disciplinárním postihu této osoby v České republice, pokud souvisí s výkonem zdravotnického povolání nebo může mít v daném členském státě vliv na zahájení výkonu zdravotnického povolání. V případě žádosti příslušného orgánu členského státu o poskytnutí informace o trestním, správním nebo disciplinárním postihu fyzické osoby v České republice jsou Ministerstvo zdravotnictví, Česká lékařská, stomatologická a lékárnická komora povinny poskytnout požadované informace ve lhůtě tří měsíců od doručení žádosti.
§ 9 odst. 1 se týká servisu komor, který mohou poskytovat svým členům. Je zde změna, která rozšiřuje možnost komor nabídnout členům i jinou pomoc než v oblasti vzdělávání a v oblasti právní pomoci. Pomoc, kterou komory budou poskytovat svým členům, musí být ponechána na rozhodnutí a možnostech jednotlivých komor, neboť jedním z účelů nepovinného členství je získat zájem o členství v komorách.
***