(15.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Pravda ale je, že jsme dosud neprojednali změnu zákona o jednacím řádu a § 70 odst. 3 zákona o jednacím řádu je zcela jednoznačný. To znamená, že pokud se týká smlouvy o lidských právech, je potřeba, aby se pro ni vyslovily nejméně tři pětiny všech poslanců. Jsem přesvědčen, že takový postup, který navrhuje paní předsedající a který rozporuje pan kolega Vymětal, je postup sice ústavní, ale žel nezákonný, protože zákon říká něco jiného. Chápu, že při sporu, který by byl před Ústavním soudem, by byla vzata za základ ta část ústavy, která říká, že takovou povinnost už nám nikdo neukládá, ale bohužel rozpor se zákonem o jednacím řádu by tam existoval.
Považuji tedy za vhodné dát procedurální návrh, abychom o této smlouvě hlasovali v souladu se zákonem o jednacím řádu s tím, že zvýšíme kvorum na 120. Nevidím totiž v té smlouvě žádný takový příkrý rozpor, který by neumožňoval patřičnému kvoru, to znamená nejméně třem pětinám poslanců Poslanecké sněmovny, hlasovat o této smlouvě právě vyšším počtem poslanců, než je 120. Takový spor ve sněmovně nevidím a je lépe vyhnout se příštím procedurálním námitkám, případným ústavním stížnostem těch, kteří např. podporují trest smrti. Musíme si uvědomit, že tento spor není politický, že je občanský a že počet příznivců a odpůrců je cca vyrovnán, to znamená, že je okolo 40 % obyvatelstva na obou stranách a ostatních 15 - 20 % obyvatel se k tomu nehodlá vyjadřovat. Jsem přesvědčen, že ti, kteří by se mohli cítit dotčeni a dali by takovou ústavní stížnost, by svým způsobem mohli postavit Českou republiku z mezinárodněpolitického hlediska a z mezinárodněprávního hlediska do role, kterou by nám asi nikdo nezáviděl.
Považuji svůj procedurální návrh za řešení tohoto sporu… Já nechám dohovořit místopředsedu sněmovny a místopředsedu vlády, ale jsem přesvědčen o tom, že můj procedurální návrh je realizovatelný a my se jenom přikloníme k tomu, že hlasujeme podle § 70 odst. 3 zákona o jednacím řádu. Spor se Senátem není, protože Senát samozřejmě předložil Poslanecké sněmovně novelu zákona o jednacím řádu Senátu a my, protože si vážíme druhé komory, jsme ji beze zbytku potvrdili, tak jak si Senát přeje. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Poznamenala jsem si váš návrh, pane místopředsedo. Nyní se hlásí místopředseda vlády Cyril Svoboda.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, my jsme o tom mluvili i včera s odborníky z legislativy. Velmi varuji před postupem, který navrhuje pan poslanec Vojtěch Filip. Když tady nastavíme parametr, že jde o ústavní smlouvu a že se musí hlasovat kvalifikovanou většinou, zavazujeme tím Senát a vytváříme novou praxi. Ústava je změněna, jednací řád je norma nižší právní síly. Jednací řád v tomto ohledu není zcela v souladu s ústavou, to se stává, ale ústava nás zavazuje.
Myslím, že je nutné hlasovat tak, jak bylo původně navrženo, to znamená prostou většinou, a když se pro to vyjádří více než 120 hlasů, tak tím lépe; ale opačnou procedurou jdeme proti ústavě a navíc zavazujeme ještě i Senát. Je to moje stanovisko a byl bych rád, kdyby se i o tomto hlasovalo. Ale v každém případě i stanovisko legislativního odboru Poslanecké sněmovny je naprosto jednoznačné, že toto je správný postup.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ještě jsou přihlášeni dva místopředsedové sněmovny. Nejprve tedy místopředseda Jan Kasal.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní místopředsedkyně, domnívám se, že by bylo správné, aby kolega místopředseda Vojtěch Filip svůj procedurální návrh stáhl, vzal zpět, protože nelze o tom, že budeme o něčem rozhodovat ústavní většinou, rozhodovat prostým hlasováním. To by mě přišlo poněkud velmi zvláštní. Doporučuji, abychom se této proceduře pokud mohlo vyhli. (Upozornění z lavic ČSSD: Vyhnuli.) Vyhnuli. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan místopředseda Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já, paní předsedající, paní a pánové, nemohu výzvy pana místopředsedy Kasala uposlechnout nebo mu vyhovět. Navrhuji, abychom to hlasování, to znamená, jakým způsobem se vyjádříme k tomu či onomu, učinili právě v souladu se zákonem o jednacím řádu. To nám umožňuje. To procedurální rozhodování není nikde podřízeno ústavní většině, kdežto to hmotně právní, chcete-li, hlasování je rozděleno právě na ta prostá kvora, většinová kvora anebo ústavní kvora.
Pokud jde o vyjádření pana místopředsedy vlády a ministra zahraničí Cyrila Svobody, musím říci, že jeho vyjádření nebylo z pohledu ústavnosti a teorie ústavy správné. My samozřejmě nebudeme rozhodovat contra constitutionem, ale budeme rozhodovat contra legem. Takto budeme rozhodovat extra constitutione, čili mimo ústavu, protože ústava nám takovou povinnost nedává, ale podřídíme se té zákonné povinnosti, která nám takovou povinnost zatím dává. Myslím, že je lépe rozhodovat uvnitř tohoto zákona, tedy podle zákona, a i mimo rámec ústavy, a nikoli proti ní.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl další příspěvek do toho výkladového sporu. Nyní se hlásí pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Protože pan místopředseda vlády zde použil termín jako ústavní zákon, chtěl bych přečíst § 70 odst. 3 pro připomenutí všem: "K přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců." Takže jde o mezinárodní smlouvu jasně v zákoně uvedenou a o té teď jednáme.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní se hlásí o slovo zpravodaj poslanec Nájemník.
Poslanec Václav Nájemník: Ale pan kolega Vymětal nepokračoval, protože samozřejmě tam jsou následnosti. Toto, co říkal kolega Vymětal, však vychází ze znění ústavy účinné do 31. 5. 2002. Dne 1. 6. 2002 nabyla účinnosti novela ústavy č. 395/2001 Sb., která dosud nebyla promítnuta do zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že ústava je předpisem vyšší právní síly, je třeba postupovat podle čl. 39 odst. 2 ústavy, nikoli podle § 70 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jak ústava, tak zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny - § 70 odst. 2 - stanoví, že pouze ústava může stanovit, kdy je třeba k přijetí usnesení Poslanecké sněmovny souhlasu jiného počtu poslanců než nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Prosil bych, abychom se tady zbytečně demagogicky nehádali. Myslím, že to je úplně zbytečné.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Jsme tedy v situaci, pokud se nikdo další nehlásí do této rozpravy, kde jsme opravdu uprostřed výkladového sporu. Jeden se opírá o platné znění ústavy, které není promítnuto do jednacího řádu, a je vyjádřen stanoviskem legislativního odboru Poslanecké sněmovny, který říká, že není potřeba zvýšeného kvora pro hlasování o této mezinárodní smlouvě. Proti tomu stojí návrh místopředsedy Poslanecké sněmovny pana poslance Vojtěcha Filipa o tom, že právě proto, že není zatím promítnuta tato úprava do jednacího řádul, a tedy se musíme řídit tím jednacím řádem, který máme k dispozici, by mělo být kvorum na 120 zvýšeno.
Ještě předtím, než vás požádám o to, abychom udělali přestávku na pět minut, aby se mohlo sejít grémium Poslanecké sněmovny a ušetřit si další dohadování na toto téma, hlásí se s procedurálním návrhem pan poslanec… Ne? Stahujete svou přihlášku.
Je 15.49 hodin, do 15.55, nebo do 16 hodin, ať si to zjednodušíme, žádám o to, aby se sešlo grémium Poslanecké sněmovny a abychom si ujednotili názory, jak budeme dál postupovat. Nemá smysl, abychom se tady přetahovali hodinu dále o tyto dva názory. Do 16 hodin.
(Jednání přerušeno v 15.50 hodin.)
***