(18.10 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
A teď se dostávám k další námitce. Nejde tu o žádným tandem Německo - Francie. Protože naopak v Nice byl velký konflikt mezi Německem a Francií o tuto váhu hlasů. Německo chtělo váhu hlasů 31 nebo 32 hlasy, aby posílilo svoji roli po sjednocení, právě proto, že nechtělo, aby se kopírovala i tato síla Německa, která po sjednocení nastala. Byl to odpor Francie, který zabránil tomu, aby se Německu navýšily tyto hlasy. To znamená, že i tady je konflikt mezi Francií a Německem o váhu hlasů, protože Německo má 80 milionů obyvatel a Francie má obyvatel méně. Tím chci říci, že tu neexistuje tandem Francie a Německa, který by šel proti zájmům všech ostatních.
K tomu ještě námitka. Jestli CDU-CSU bojuje proti tomu, že vede ústavní smlouva k větší centralizaci, potom se stává advokátem i nás. Protože jinak CDU-CSU je budoucí nejsilnější uskupení v Německu a bude vždycky hájit zájmy Německa. To znamená, že tady je vnitřní rozpor. CDU nebude určitě advokátem malých zemí proti zájmu své vlastní země, protože určitě bude chtít, aby Německo mělo váhu, která odpovídá jeho síle a jeho postavení. To znamená, že pokud jde o tento boj mezi hlasy, je to boj mezi jednotlivými státy a neexistuje tu jednotný postoj k tomu, aby se tady vytvořil blok velkých států k likvidaci nebo omezování práv států malých. A konečně euroatlantické partnerství bylo znovu jednomyslně schváleno na Evropské radě jako princip, ke kterému se Evropská unie hlásí.
Takže z těchto poznámek znovu shrnuji. Evropská unie netrpí demokratickým deficitem. Evropská unie právě tím, že přerušila toto jednání ve chvíli, kdy si všichni mohli popřát ještě šťastné Vánoce a šťastný Nový rok, aby nedošlo k žádnému konfliktu, vyšla dál s vůlí pokračovat v jednání, dotáhnout tato jednání a samozřejmě dotáhnout jednání o návrhu nové ústavní smlouvy.
Nikdy jsme netvrdili a já netvrdím, že stávající text bude finálním textem. To bychom potom nemuseli o ničem jednat. Ale určitě budeme hledat řešení, které povede k tomu, aby Evropa rozhodovala transparentně, aby rozhodovala efektivně, aby rozhodovala ve prospěch celé Evropské unie, tedy ve prospěch nás. A to je proti zájmům, které tady sdělují někteří poslanci ODS, proti trvání na konsensu, protože konsensus a trvání si na jednomyslnosti nepovede k tomu, že Evropu budou dominovat velké státy, ale že každý stát ji může zablokovat. A potom se může stát, že se Evropa zadrhne jenom proto, že si jeden stát dupne nohou. A to není možné. Evropská unie musí být založena na vůli drtivé většiny, která povede Evropskou unii směrem k další integraci. Toto je projev celého procesu integrace. Celý jednotný hospodářský trh je založen na kvalifikované většině. Drtivá většina rozhodnutí je založena na tom, že se hledá většinové rozhodnutí. A opakuji znovu. Hlasování je zřídkakdy, protože většinou v jednotlivých krocích Evropská unie dochází ke konsensu.
Takže nás čeká náročná práce, ale určitě je to práce na tom, co se vybudovalo, aby se pokračovalo, nikoliv, abychom se vrátili zpět. Děkuji. (Potlesk z řad koalice.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru zahraničních věcí Cyrilu Svobodovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, zástupci vlády mají nepochybně pravdu. Jednání bude dále pokračovat, bude dále pokračovat i Mezivládní konference. Na druhou stranu ani současný smluvní vztah v Evropské unii není zcela vyhovující. Život také bude ale zatím pokračovat podle dosavadních pravidel a bude se to týkat i České republiky po jejím přistoupení do Evropské unie.
Domnívám se, že k tomu, co už tady řekl například můj kolega místopředseda Vojtěch Filip, je potřeba ale připomenout některé připomínky z pozic Komunistické strany Čech a Moravy, jak jsme o nich mluvili už v době, kdy jsme poprvé diskutovali o otázce postoje k návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu. Jsme proti velmocenskému pojetí spolupráce, a tím spíš integrace v Evropě. Jsme proti militarizaci Evropy, ať by byla založena na dominujícím NATO s vedoucími Spojenými státy americkými, anebo nově budované tzv. evropské vojenské síle. Přehnaná byrokratizace a pokračující demokratický deficit - a já si myslím, že tento deficit je především v poměrech, které panují mezi Evropským parlamentem a výkonnou mocí v Evropské unii, nikoliv v tom, že Mezivládní konference zatím demokraticky nedošla k jednotnému stanovisku - ale také velmi úzký prostor pro řízení vlastního hospodářství jednotlivých států jsou obšírné vady, které uznává i širší politické spektrum. Návrh smlouvy je ale zatím neřeší, spíše naopak. Nezvyšuje ani sociální potenciál v rámci unie. Pokud se to nezmění, bude náš kritický postoj k návrhu smlouvy i k jednání vlády trvat.
Myslím si, že čas, který se naskytl, je potřeba využít k dalšímu jednání a sjednocování postoje také v České republice a k nové debatě o rozhodujících cílech, které by bylo potřeba na Mezivládní konferenci prosazovat. Nejde o boj mezi státy. Jde o to, aby přednost v Evropě dostala opravdu evropská spolupráce.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi. Prosím, aby se slova ujal předseda vlády Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, rozprava, tak jak zazněla, myslím bude stát za studium ve stenozáznamu, protože zde padla řada zajímavých pohledů a některých myšlenek, které doposud nepadly, ač jsme vedli už debatu na úrovni o Evropské unii a evropské ústavní smlouvě již podvakrát po mnoho hodin. Ale to je smysl parlamentních debat, aby organicky a krok za krokem postupovaly kupředu, aby se objasňovaly stále hlubší pohledy na věc a aby se umožnilo najít nějaké přemostění a nějaká dohoda.
Chtěl bych zdůraznit několik velmi podstatných a důležitých věcí. Za prvé. Evropská unie nevznikla nahodile. Evropská unie byla reakcí evropských států na zkušenosti z druhé světové války, na katastrofu, kterou toto největší válečné střetnutí přineslo. Čili Evropská unie byla svým způsobem a je reakcí na dějiny. A tyto dějiny, dámy a pánové, samozřejmě neskončily. A jejich dalším krokem je globalizace. Evropská unie je také reakcí na globalizaci, reakcí na naprosto přirozený a jednoduchý poznatek, že v rámci národních států není možné zvládnout úkoly a úlohy, které nám globalizace předkládá a před nás staví.
V rámci národních států například není možné v zásadě ani zachovat měnovou bezpečnost. Euro, kromě řady jiných hledisek, bylo také reakcí na obrovské spekulace, které vyrazily libru, čili měnu jisté velmi silné země, v podstatě dá se říci světové podmocnosti, z obecného systému. A tato spekulace přispěla k tomu, že naprostá většina britských střadatelů ztratila část svého jmění ve prospěch onoho spekulanta. V rozsahu eura takováto spekulace možná není. A proto euro představuje vyšší míru bezpečí v globalizovaném světě.
Evropská unie se vyvíjí organicky a jsem přesvědčen, že toto je hledisko, které musíme zastávat i my. To znamená, jakkoliv jsme přesvědčeni, že je potřeba další integrace, je nepochybně nutné, aby tato integrace se odehrávala rychlostí a způsobem, který je akceptovatelný, který je schopen systém přijmout a dobře obsluhovat.
***