(16.40 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Za druhé se ptám, jak byla stanovena cena 30 mld. Kč.
Za třetí se ptám, proč cenu dojednával s prodávajícím osobně ministr Mlynář.
Dále se ptám, jak byl vybrán poskytovatel úvěru, ze kterého je tato transakce financována.
Dále se ptám, jaká je odměna pro konsorcium bank mimo úroků za to, že tuto transakci financují.
Další otázka zní - domnívám se správně, pane předsedo vlády, že nakonec tuto zajímavou transakci zaplatí všichni občané této země v telefonních účtech?
Poslední otázka, kterou kladu - bude po této "akvizici" cena Českého Telecomu vyšší, nebo nižší?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, slovo má předseda vlády, pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, cena Eurotelu ve skutečnosti není 28 mld. Kč, ale 34 mld. Kč. Zhruba to naznačoval pan poslanec Tlustý: Udělali jste špatný obchod. Ano, je možné i tímto způsobem pohlížet na akviziční cenu Eurotelu, nicméně rozhodně nesouhlasím s tím, že by cena nebyla výhodná. Z hlediska Českého Telecomu není důležité, zda si Eurotel koupí s penězi na účtech, nebo zda si je vyplatí dopředu a ekvivalentně o ně sníží cenu kupovaného podílu. Navíc od posledního jednání AVBV (?) v roce 2001 cena korunového vyjádření, které je nicméně rozhodující, se snížila. Očekávané přínosy akvizice by tedy měly být zárukou dobré návratnosti koupě 49% podílu, což podtrhuje dosavadní finanční síla Eurotelu. Mohu tady ukázat ceny v miliardách dolarů, ale myslím, že to není důležité, a poskytnu vám to písemně.
V roce 2002 vykázal zisk 6,3 mld. Kč a vygeneroval přes 6 mld. Kč volných finančních prostředků. Lze očekávat, že podobná výkonnost bude pokračovat i v dalších letech, čímž Eurotel výrazně posílí celkový finanční profil Českého Telecomu.
Dovolte mi, abych se zabýval i další otázkou. Eurotel má přibližně 8 mld. peněžních prostředků a na 11 mld. Kč dividendu si bude muset vzít úvěr, což je nevýhodné. Při volbě výše vyplácené dividendy byl vzat v úvahu současný stav peněžních prostředků Eurotelu, ale také míra generování nových peněžních prostředků Eurotelu v průběhu roku. Vzhledem k tomu, že dividenda nebude vyplacena hned, bude mít Eurotel v době platby dividendy dostatečný stav peněžních prostředků, aby si nemusel brát úvěr. Mimochodem, použití úvěru v podnikatelské praxi není zdaleka nevýhodné. Naopak jistá zdravá výše zadluženosti je přínosná a pomáhá zvyšovat výnos z vlastního jmění akcionáře.
Pokud jde o otázku, jaký bude mít vliv akvizice Eurotelu na celkovou cenu Telecomu, předpoklad je, že celková cena se zvýší a že právě akvizice Eurotelu je významným prvkem pro stabilizaci Eurotelu tak, aby jej bylo možné -
(Předsedovi vlády zvoní mobilní telefon.)
Jak vidíte, telefony jsou schopny různých záhadných výkonů, přestože byl můj telefon vypnut, což koneckonců sami, zdá se, dobře znáte.
Dovolte mi, abych se vrátil k oné základní věci. Akvizice Eurotelu byla učiněna proto, aby se usnadnila privatizace Eurotelu, aby byla tato privatizace možná, protože předchozí privatizace velmi významně narážely na celkovou majetkovou strukturu. Naším předpokladem je, že včlenění Eurotelu významně posílí pozici pro privatizaci. Není tedy pravdou, že by obecně byla tato investice ztrátová.
Dovolte mi, abych se vyjádřil k otázce, proč vyjednával pan ministr Mlynář. Stručně řečeno, protože jsme byli toho názoru, že je to kompetentní člověk, že jeho jednání je kompetentní a je pro Českou republiku výhodné. Výsledek je nepochybný a myslím, že je zbytečné, abychom je hodnotili jinak než po ukončení privatizace. Až bude ukončena privatizace, až budou všechny tyto procesy dokončeny, bude možné podtrhnout účet a odpovědět i na některé otázky, které byly položeny a které jsou více než hypotetické.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se pana poslance Tlustého, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Máte slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Za prvé mi dovolte konstatovat, že pokud předsedovi vlády zvonil telefon v době, kdy byl vypnut, je to první relevantní fakt v kauze, která je známa jako odposlechy mého mobilního telefonu.
Co se týče otázky, chtěl bych se zeptat , jestli až tato vláda prodá Český Telecom za cenu nižší, než jakou měl před touto akvizicí, bude to považovat za důvod pro prohlášení této vlády za kompetentní.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: K hypotéze, proč zvonil můj telefon, musím říci, že já mám hypotézu, kterou považuji za pravděpodobnější než tu, kterou řekl pan poslanec Tlustý. Zdá se mi, že ještě úplně neovládám všechny finesy, které tento telefon ke své obsluze potřebuje, ale to už je jiná záležitost.
Jsme přesvědčeni, že cena Českého Telecomu při privatizaci bude výhodná, a jsem si jist, že ji budeme schopni obhájit.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní uděluji slovo paní místopředsedkyni Miroslavě Němcové a myslím si, že už se nebude nikdo další připravovat, protože za chvíli uplyne lhůta 16.50 hodin. Máte slovo, paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, dámy a pánové. Obracím se na vás, vážený pane premiére, s následující interpelací. Týká se obsazování postů v ČSA.
Dovolte mi, abych citovala z Hospodářských novin ze čtvrtka 13. listopadu letošního roku: "Předlistopadová pracovnice Ministerstva vnitra Dana Brabcová, důstojník tajné služby Josef Sojka, profesionální voják Miloš Sadecký, všichni mají společné to, že znají Jaroslava Tvrdíka a dnes pro něj pracují v ČSA. Josef Sojka se po Tvrdíkově nástupu do ČSA stal jeho bezpečnostním ředitelem. Podílel se ovšem také na vyšetřování podezřelých transakcí bývalých příslušníků jednotky UNPROFOR a mezi vyšetřovanými tehdy byl také Jaroslav Tvrdík. Sojka připustil, že oba ze své známosti těžili. Na Sojkově odboru pracuje také Dana Brabcová, bývalá policistka, jejíž kariéra začala v roce 1975 na Federálním ministerstvu vnitra. Rok před pádem komunismu byla vyslána na zastupitelský úřad do Washingtonu. Brabcová s sebou do ČSA přivedla i dalšího bývalého policistu Milana Špačka, experta na ekonomickou kriminalitu. Z dalšího svého známého Miloše Sadeckého, s nímž spolupracoval Tvrdík už ve Vojenském lázeňském a rekreačním zařízení, udělal posléze ředitele své kanceláře."
Já se vás chci, pane premiére, zeptat, co říkáte na tento klientelismus, na to, že si, tak jak se hezky říká, jak vy jste proti tomu bojoval, kamarádi vycházejí vstříc a nahrávají posty jeden druhému. Jakou zodpovědnost vyvodíte z toho, že jste zodpovědný za podnik, ve kterém je stát majoritním vlastníkem?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Odpovědnost za podnik, kde je stát majoritním vlastníkem, je definována strukturou odpovědnosti a rozhodně ministerský předseda v této přímé vazbě není.
***