(14.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegovi Pospíšilovi. O slovo požádal pan ministr Dostál, poté pan ministr spravedlnosti Čermák, pak je přihlášený pan kolega Kvapil.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych se jen velice stručně vyjádřil ke svému předřečníkovi. Ona se totiž tato záležitost také dotýká tiskového zákona. Celá záležitost, když byla se mnou projednávána, tak informace, které jsme od soudů dostali, byly asi takovéto. Stane se, že nějaké médium, ať už tisk, nebo rozhlas, nebo televize, dají informaci, která není pravdivá, která možná je i pomluvou osoby, toho či onoho člověka. Podle tiskového zákona samozřejmě máte právo žádat o zveřejnění odpovědi podle takzvaného práva na odpověď. Tiskový zákon přijala tato sněmovna. Když vám v určitém termínu nevyhoví, musíte požádat soud o právo na odpověď.
A teď bych prosil, pane předsedo, kdybyste vaším prostřednictvím sdělil panu poslanci, že i jemu by se mohlo stát, že to či ono médium ho pomluví. V dikci tohoto zákona to znamená, že jeho právo na odpověď může být realizováno, a to prosím je pravda, až za tři roky. Za tři roky pan poslanec - prosím, abyste mu to sdělil vaším prostřednictvím - může sdělit v médiu, které o něm uvedlo tu a tu informaci, svůj názor. To se mi prostě zdá strašlivě nespravedlivé. Zdá se mi to nespravedlivé, nebo zdá se mi to dokonce nesouměřitelné v tom, že média ve své podstatě mají jiná práva, než má občan v této zemi. Jinými slovy - koho bude za tři roky zajímat, že vy napíšete, že vy budete moci, promiňte, napsat, že skutečnost je taková a taková?
Proto bych v té souvislosti rád poprosil o to, že stanovení té lhůty je strašně důležité. A teď nejde jen o to, že je důležité pro politiky, ono se to politiků samozřejmě nejvíc týká, ale je důležité pro každého občana; protože co občanovi pomůže, když za tři roky bude mít možnost prokázat nebo napsat, že ta informace, která o oněm byla podána tak a tak, ve skutečnosti vypadá jinak?
Jinými slovy, víte, někde jsem četl, že Jaroslav Hašek se dostal do takové situace, že někde neprozřetelně pravil při nějaké příležitosti, že polovina soudců jsou volové. Jaroslav Hašek se díky dikci tehdejších zákonů musel omluvit. Jaroslav Hašek sdělil, že se omlouvá, že polovina soudců nejsou volové. Takže myslím si, že i o to jde, že jde o to, aby naše obrana nebyla tak směšná, jakou prokázal Jaroslav Hašek.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Slovo má nyní ministr spravedlnosti pan Čermák, poté pan kolega Kvapil. Pane ministře, požádám vás ještě o trochu trpělivosti - s faktickou poznámkou bude reagovat pan kolega Pospíšil.
Poslanec Jiří Pospíšil: Jen jednu poznámku, pane ministře. Já jsem neřekl, že jsem proti lhůtám. Je možné zavést i určité velmi krátké lhůty pro rozhodování ve věcech, kde je společenský zájem na ochranu osobnosti. Pouze jsem řekl, že postupem, kterým to je navrženo, bez hlubší analýzy a bez ostatních prostředků, které by urychlily rozhodování justice, tento prostředek může mít výrazné negativní důsledky pro právní jistoty našich občanů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní má slovo pan ministr spravedlnosti.
Ministr spravedlnosti ČR Karel Čermák Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, i moje vystoupení bude víceméně faktická poznámka.
Návrh nového trestního zákona byl odevzdán vládě a je v legislativní radě. Samozřejmě posouzení takové velmi důležité a velmi rozsáhlé normy v legislativní radě může chvíli trvat, ale přesto předpokládám, že na jaře nový trestní zákon bude předložen parlamentu. Myslím, že je víceméně rozumné tyto velmi zajímavé potřeby a diskuse odložit na diskusi nad novým trestním zákonem.
Ne úplně totéž platí o občanském soudním řádu. Jeho příprava bude trvat delší dobu z různých důvodů, ale přesto si skutečně myslím, že nemůžeme tak bez větších analýz zavádět lhůty, třeba šedesátidenní lhůtu pro rozhodnutí v odvolacím řízení. Uvědomme si, že tím řešíme otázku kvality soudního rozhodování v mnoha případech, a jistě není naším cílem mít rozhodování rychle, ale nekvalitně. Proto si myslím, že k těmto věcem máte přihlédnout při posouzení této předlohy.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Kvapil, připraví se pan kolega Jičínský.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi také několik slov k navržené předloze zákona. Navrhovatelé v důvodové zprávě tvrdí, že přibývá případů trestních oznámení či trestního stíhání za verbální trestný čin pomluvy. Nevím, kolik je případů trestních oznámení nebo zahájení trestního stíhání, ale podle sdělení Ministerstva spravedlnosti od roku 1995 do roku 2002 bylo podle § 206, tedy pro pomluvu, obžalováno 401 osob a odsouzeno 119 osob. Přitom byl v 79 případech udělen podmíněný trest. Mezi roky 1994 a 1995 bylo průměrně obžalováno asi 40 osob ročně a 15 odsouzeno. V roce 1995 došlo k poklesu na 13 obžalovaných a 8 odsouzených. Od roku 1999 dochází v průměru k 65 žalobám a 18 odsuzujícím rozsudkům ročně, a to bez zřetelné rostoucí tendence. Tedy tvrzení o přibývání trestních stíhání pro pomluvu je přinejmenším neopodstatněné.
Ochrana osobnosti před pomluvou, nebo aspoň před nedostatečnou omluvou, prostřednictvím trestního zákona existuje nejen u našich soudů, ale i v dalších zemích. Je pravda, že na rozdíl od české právní úpravy je v jiných právních systémech většinou možnost ochrany osobnosti prostřednictvím soukromé trestní žaloby.
V současné době se připravuje rekodifikace trestního zákona, na což upozorňuje vláda ve svém stanovisku. A vláda teprve chce vyhodnotit diskusi na téma zachování trestného činu pomluvy i v nové právní úpravě.
Podle mého názoru pomluva může způsobit občanovi daleko větší újmu než krádež nebo někdy i ublížení na zdraví, a proto se domnívám, že by neměl být rušen trestný čin pomluvy.
***