(15.00 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Z těchto uvedených důvodů se připojuji k návrhu na vrácení projednávaného zákona předkladateli k dopracování nebo na jeho zamítnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Jičínský, připraví se paní kolegyně Rujbrová.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, nejprve chci vyjádřit uspokojení nad tím, že všichni moji předřečníci bez ohledu na to, ze které parlamentní strany jsou, vyjádřili shodný názor, že základní práva a svobody jsou veřejnoprávní kategorie, že to není pouze záležitost těch lidí, těch subjektů, kterých se týkají, ale že je to záležitost státu, státních orgánů, aby tato práva byla dodržována a uplatňována. To je elementární stanovisko, z něhož vychází Listina základních práv a svobod, vychází z něj i Evropská úmluva o právech a svobodách, vychází z něj i základní mezinárodní pakt, jako je Mezinárodní pakt o lidských a občanských právech. V tomto směru nejde tedy jen o záležitost těch jednotlivců, kterých se tato práva týkají, ale jejich práva ve smyslu jejich dodržování, možnosti uplatňování, možnosti ochrany jsou součástí toho, co nazýváme hodnoty demokratického právního státu. V tomto směru je potěšující, že zástupci všech parlamentních stran se na tomto základním východisku shodli, že tady nebyly žádné spory.
Zdá se mi, že ti, kdo přišli s tímto návrhem, podlehli určité tendenci, kterou můžeme v posledních letech u nás pozorovat. Je to tendence přebírání určitých institutů z anglosaského práva, z americké právní kultury do práva kontinentálního. Je třeba říci, že to jsou dvě rozdílné právní kultury, dva rozdílné právní systémy. A jakkoli v procesu globalizace dochází tady k určitému promíšení věcí, hodnot nebo institutů, které dříve byly zcela rozdílné, že se nepochybně můžeme v určitém ohledu americkým právem inspirovat. I v trestním právu, jestliže byl uplatněn princip narovnání, je to něco, co odlehčuje trestní právo od zbytečné represe tam, kde není nezbytná. Ale to neznamená, že budeme v základních institutech, hodnotách našeho právního systému podléhat nemístnému eklekticismu. O takový by šlo, kdybychom v případě pomluvy chtěli tento institut zbavit jeho veřejnoprávního charakteru.
Tolik k této věci. Souhlasím s návrhem na zamítnutí.
Problematika lhůty je problematika komplikovaná. Pan ministr už o tom hovořil. Asi jsou případy, kdy bude nutné uvažovat, zda opravdu určité lhůty nestanovit, ale potom tady platí to, co jsem se zde často marně snažil uplatňovat - abychom opravdu ne po jednotlivých dílčích ustanoveních měnili základní právní předpisy, ale abychom k takové úpravě přistupovali pokud možno komplexně.
Tady - pan ministr už o tom hovořil - trestní zákon je už připraven. Myslím, že bude velkou příležitostí, abychom o něm vedli základní teoretickou i praktickou diskusi, protože to je opravdu důležitý nový předpis, který už nebude možná někdy eklektickým způsobem spojovat různé věci, jež někdy k sobě málo patří. Trestní zákon z roku 1961 samozřejmě obsahoval určité obecné hodnoty trestního práva, ale byl to trestní zákon z doby socialismu. Po listopadu se musel doplňovat o řadu nových skutkových podstat, protože tam nebyly a být tam nemohly. Je to dnes málo systematický právní předpis, ale neměli bychom v době, která zbývá, do něj zbytečně zasahovat, protože platí zde ještě jedna věc, o které jsem hovořil v souvislosti s problematikou domácího násilí. Prostá změna trestního zákona ještě neznamená, že se něco změní v reálné praxe. Tyto otázky změn jsou záležitostí delšího časového sledu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegovi Jičínskému. Nyní uděluji slovo paní poslankyni Rujbrové, připraví se pan kolega Dolejš.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, pokud ode mne očekáváte, že chci vystoupit v duchu mota "právníci všech klubů, spojte se", není tomu tak. Nepřicházím s dalšími právními argumenty, na které poukazovali už předřečníci, což ovšem neznamená, že bych s nimi nesouhlasila.
Nebudu mluvit v paragrafech, ráda bych spíš ukázala, jakým způsobem paragrafy - ať ve stávající, nebo v navrhované úpravě - se projevují v praxi.
Pokud byste se mě zeptali, jestli se mi líbí, když naše vzájemné invektivy, šlápnutí na palec, řešíme trestními oznámeními, aby druhý den byla na titulních stránkách novin a na obrazovkách televizí, aby zaměstnávala orgány činné v trestním řízení a posléze vyšuměla a už jsme se ani nedověděli výsledek a skutečnost, že oznámení pro trestný čin pomluvy bylo odloženo, tak to se mi nelíbí. Předpokládám, že se to nelíbí ani vám.
Trestný čin pomluvy není pouze pomluva mezi politiky. Představte si, že nejste politiky, že jste řadoví občané. Někdo o vás rozšíří, že zahýbáte své manželce, manželka se s vámi kvůli tomu bude rozvádět, nemusíte ani vědět, kdo to šíří, jste dáván do souvislosti s krádežemi ve skřínkách na pracovišti a pro ztrátu důvěru se zaměstnavatel třeba pod nějakou záminkou s vámi rozloučí, že budete mít problém najít nové zaměstnání, protože se o vás mluví, že pijete, i když to pravda být nemusí, ale prostě stoupnete si do fronty na úřad práce. Samozřejmě i podle navrhované úpravy máte možnost obrany. Máte možnost - a bude vás to stát když málo, tak pět tisíc korun - se domáhat civilní žalobou ochrany osobnosti. Soud vám možná, jak poukazoval pan ministr Dostál, za tři roky, kdy už nebudete mít ani manželku, ani zaměstnání, ani peníze na další advokáty, vyhoví. Dosáhnete svého, že někdo se vám omluví, dokonce vám nahradí náklady, které jste do sporu dali. Pokud vám soud vyhoví v 60denní lhůtě, kterou chcete stanovit, tak možná budete mít rozsudek s omluvou, ale nebudete mít rozsudek s výživným od partnera, když sami z důvodu ztráty zaměstnání nejste schopni se živit, on vám utekl a na vaši výživu nepřispívá. I toto jsou dopady, ke kterým navrhovaná úprava může vést.
Měli bychom si uvědomit, že pokud jeden z předkladatelů, pan poslanec Křeček, argumentoval tím, že ani v současné době není mnoho případů trestných činů pomluvy, které soudy projednávají, že to je možná i právě proto, že tento trestný čin v zákoně máme a že je do jisté míry varováním nejen pro politiky, ale i pro občany, kteří by mohli nést následky jednání, které v současné době skutkovou podstatu trestných činů naplňuje.
Ráda bych se připojila k předneseným návrhům na zamítnutí a případně vrácení k přepracování. Pro případ, že by nebyly přijaty, navrhuji, aby tento tisk byl přikázán též petičnímu výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Nyní má slovo poslední písemně přihlášený do rozpravy pan kolega Dolejš.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Vážená sněmovno, vážená vládo, milé kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako jeden ze 16 předkladatelů této novely se také vyjádřil k meritu. Protože se domnívám, že tato diskuse je důležitá, jsem rád, že se tu vede. Zejména oceňuji postoj těch kolegů, kteří postřehli, že v celém politickém spektru je zde shoda na tom, aby hodnoty, o kterých zde mluvíme, byly ochraňovány co nejlepším způsobem.
***