(17.20 hodin)
(pokračuje Součková)
Nicméně ještě jednou procházíme těmito kroky v rámci schvalovacích procesů a mnohdy, tak jak jste řekl, i když máme již podklady na schválení ISPROFINu, na poslední chvíli dojde k záležitostem, kdy ISPROFIN schválen není. Také tomu bylo v tomto případě Motola.
Částka, o které jste hovořil, sto milionů korun, bude použita v příštím roce o navýšení na vybudování energocentra, tzn., že bude pokrácena v tomto roce o 33 milionů korun, když bude použita pro zdravotnické zařízení na rekonstrukci v příštím roce tak, aby mohla být využita zpětně pro toto zařízení v Motole, a zbývající část ve výši 67 milionů korun bude na rezervním fondu, aby byla převedena pro příští rok ve prospěch nemocnice Motol. Nepůjde do žádného zařízení, tak jak zde říkal při projednávání státního rozpočtu pan poslanec Bratský, snad do Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Ta informace byla zcela mylná, nebo možná záměrná, to nemohu v tuto chvíli posoudit. Ale nic takového z ministerstva neodchází a nic takového ani neodcházelo.
Další záležitosti, o kterých jste tady hovořil, znamenají samozřejmě zpracování veškerých projektových dokumentací tak, aby mohlo být vyhlášeno výběrové řízení, a navíc bude i Ministerstvo zdravotnictví trvat na statutu tzv. vládního zmocněnce, protože částka, která je ve výši více než 1 mld. korun a která má být uvolněna v letech 2004 až 2007 na první etapu, je tak vysoká, že se domnívám, že by měla být řádně dozorována, aby veškerá výběrová řízení a také efektivní nakládání s finančními prostředky bylo zcela transparentní právě pro daňové poplatníky, to znamená občany této země.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: S doplňujícím dotazem pan poslanec Miroslav Krajíček, bezpochyby má, na co by se ještě paní ministryně zeptal. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji. Já myslím, že moje otázka byla položena naprosto správně a vaše odpověď mi potvrzuje, že skutečně je tam problém v tom, jakým způsobem se ministerstvo jako správce programu k této investiční akci chová.
Přesto si myslím, že si dovolím ještě jednu doplňující otázečku. Když jsem se seznamoval a procházel korespondenci, která byla vedena vedením Fakultní nemocnice v Motole s Ministerstvem zdravotnictví, tak celkový získaný dojem je ten, že černého Petra v této otázce skutečně drží v rukou ministerstvo. A otázka by zněla: Můžete nám závazně sdělit aspoň přibližný termín, do kterého Ministerstvo zdravotnictví jako správce programu připraví takové podklady, aby tato investiční akce byla Ministerstvem financí zaregistrována?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím o odpověď paní ministryni.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Ředitel Fakultní nemocnice Motol byl vyzván, aby předložil potřebné dokumenty tak, aby byly splněny podmínky na zaregistrování ISPROFINu v rámci Ministerstva financí. V tuto chvíli já vám nemohu přesně říci, které datum to bude, na který den to připadne, aby daný ISPROFIN Ministerstvo financí řádně zaregistrovalo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Na jasnou otázku jasná odpověď. Přejděme nyní k další interpelaci. Pátou vylosovanou byla paní poslankyně Kateřina Konečná, která mi před zahájením tohoto bloku dnešního jednání oznámila, že svou interpelaci stahuje, protože se dohodla s panem ministrem Pavlem Němcem, že jí odpoví písemně.
Můžeme tedy přistoupit k interpelaci šesté a tou je interpelace pana poslance Zbyňka Novotného na pana ministra Zdeňka Škromacha ve věci asistentů vozíčkářů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, rád bych vás požádal o vysvětlení, v čem spočívá systém, který nazýváte systémem sociálním. Vozíčkáři používají služeb asistentů, které poskytují neziskové organizace, a tyto inkasují za svou službu 100 Kč a více na hodinu, v některých případech i dvojnásobek. Jistě si dovedete snadno spočítat, jaké náklady postiženému či jeho rodině vznikají. Skutečně se domníváte, že se jedná o sociální systém?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím o odpověď ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Prosím, máte slovo, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, dovolte, abych odpověděl na interpelaci ve věci osobní asistence.
Mám-li hovořit o asistenci, je třeba si uvědomit, že asistence je poskytována různým cílovým skupinám, čili nejenom vozíčkářům, ale i jinak zdravotně postiženým. Asistence je forma služby, která je určena znevýhodněným skupinám lidí za účelem podpory jejich sociálního začleňování. Mezi cílové skupiny patří, tak jak už jsem říkal, nejenom vozíčkáři, ale i osoby se zrakovým, mentálním či jiným postižením a rovněž také osoby, které vzhledem ke svému vysokému věku potřebují pomoc druhé osoby. Konkrétní podoba asistence se ale vždy odvíjí od potřeb uživatele, který službu již využívá. Je to tedy individuální forma pomoci druhé osobě v základních životních dovednostech, při osobním, společenském a pracovním uplatnění.
Osobní asistence je uznávaným typem sociální služby, systémovým nástrojem, který podporuje sociální začleňování zranitelných skupin obyvatelstva, a proto musí podléhat systému kontroly nad kvalitou. Nemůže ji tedy poskytovat jakákoliv osoba, ale je třeba, aby ji nabízeli evidovaní poskytovatelé služeb, kterými ale můžou být i malé jednotky nebo fyzické osoby, občanská sdružení apod. Tímto způsobem je pak možné kontrolovat naplňování standardu kvality sociálních služeb a chránit tak práva uživatelů.
Osobní asistence se nedá slučovat ani s péčí blízké osoby, která pobírá příspěvek na péči o osobu blízkou, ale zároveň by se tato pomoc neměla vzájemně vylučovat. Tradičně zavedená pečovatelská služba má rovněž potenciál nebýt omezená pouze na úkony materiální povahy, ale i naplňování dalších potřeb pro uživatele. V tomto duchu probíhají diskuse v rámci Ministerstva práce s poskytovateli o moderním pojetí pečovatelské služby, mimo jiné i v rámci připravovaného nového zákona a sociálních službách, který by vlastně měl konečně po letech tyto určité standardy stanovovat.
Další příležitostí pro asistenční služby je např. zapojení dobrovolníků jako asistentů, zejména v souvislosti se zánikem civilní služby, která by měla skončit se zánikem základní vojenské služby k 31. 12. 2004. Spolupracujeme též s Ministerstvem vnitra při udělování akreditací pro organizace vysílající dobrovolníky a budeme usilovat i o to, aby dobrovolníci mohli být využíváni též jako osobní asistenti.
Služba asistence vždy vychází ze vzájemné dohody mezi uživatelem a poskytovatelem sociální služby o způsobu naplnění jeho osobních cílů. Dodržujeme-li princip individualizace služeb, pak i úhrada za tuto službu musí být individuálně stanovena, a ne striktně dána jako třeba u služeb rezidenčního typu. Z toho důvodu Ministerstvo práce předkládá pouze formulování doporučení o úhradách v asistenčních službách. Rovněž ministerstvo plánuje i nadále podporu služeb osobní asistence, a to v rámci dotačních programů, kde jim bude přiřazena vysoká priorita. V tomto roce bylo např. devadesát projektů, které podávají různé organizace a občanská sdružení, poskytované (?) nestátními subjekty, podpořeno částkou 45 mil. Kč. V rámci legislativního zakotvení systému do sociálních služeb je osobní asistence zahrnuta jako jeden z typů sociálních služeb v připravovaném zákoně o sociálních službách. V různé míře by měla být asistence dále zakotvena v zákoně o zaměstnanosti i zákoně školském.
Tady je potřeba říci ještě jednu věc - že samozřejmě i občané se zdravotním postižením jsou lidé, kteří mají různou životní situaci, mají různé příjmy, majetkové poměry apod.
***