(11.00 hodin)
(pokračuje Rusová)
Je třeba připomenout, že argumentů o nezbytnosti s urychlením převzít úpravy plynoucí z práva Evropské unie používá vláda při všech novelizacích v posledních letech. Od počátku takzvaného legislativního třesku v letech 2000 až 2002 byl trestní řád novelizován celkem desetkrát - v roce 2000 třikrát, v roce 2001 čtyřikrát a v roce 2002 třikrát. A když to vezmu šířeji, v letech 1990 až 2002 byl tento jediný procesní předpis novelizován celkem dvacetpětkrát!
Tyto překotné změny, které namnoze mění krátce předtím přijatou úpravu, jsou příčinou nepřehlednosti právního řádu, takže se v postupných změnách nedokáže orientovat nejen prostý občan, ale dle mého názoru ani policejní orgány, advokáti, ba ani soudci a státní zástupci.
Za nejzávažnější je třeba považovat změnu subjektů oprávněných podávat stížnosti pro porušení zákona jako mimořádný opravný prostředek v trestním řízení - § 266 a následující. Zatímco dosud měl toto oprávnění pouze ministr spravedlnosti, napříště by mělo příslušet nejvyššímu státnímu zástupci a veřejnému ochránci práv, který tak může učinit pouze ve prospěch obviněného. K podání stížnosti pro porušení zákona je nově stanovena lhůta jednoho roku od právní moci rozhodnutí. Úpravy je nutno provést i v zákonu o veřejném ochránci práv - zákon č. 349/1999 Sb. - a v zákonu o soudech a soudcích - zákon č. 6/2002 Sb., v platném znění).
K této problematice, to znamená k problematice ombudsmana, se již dále vyjadřovat nebudu, protože předchozí předřečníci se k tomu, řekla bych, již dostatečně a v souladu i s mým názorem vyjádřili.
V souladu s tendencí k tzv. odklonu trestního řízení, tj. mimosoudnímu způsobu vyřízení, může již státní zástupce ve zkráceném řízení rozhodnout, že se podání návrhu na potrestání podmíněně odkládá, pokud jsou splněny podmínky, které dosud platily pro stejné vyřízení věci před soudem, tj. u činu ohroženého trestem do pěti let, podezřelý se přiznal, nahradil způsobenou škodu a s tímto vyřízením souhlasí. Zkušební lhůta může být stanovena na šest měsíců až jeden rok a pokud podezřelý povede řádný život, hledí se na něj, jako by se osvědčil - § 179 písm. g.
V návaznosti na směrnici Evropské unie o postavení oběti v trestním řízení se zavádí možnost bezplatné obhajoby a rozšiřují se práva poškozeného jako oběti trestného činu. Zvláštní pozornost je věnována právu poškozeného nebo svědka obdržet jako oběť trestného činu informaci o propuštění pachatele činu na svobodu z vazby nebo z výkonu trestu - § 44a, § 70a).
Některé návrhy představují pouze odstranění nedostatků či skutečných chyb z předcházejících novelizací, např. protokolace průběhu hlavního líčení - § 55 písm. b), formulace důvodů vazby - § 71 odst. 2 a § 71 písm. a).
S výhradami lze s některými úpravami souhlasit. Neshledáváme je však tak závažnými, aby nebylo možné vyčkat s nimi do celkové rekodifikace trestního práva procesního, která je předpokládána k 1. 1. 2005.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Další přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Eva Dundáčková, kterou prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, pane ministře, členové vlády, dámy a pánové. Původně jsem navrhla pro svůj klub k tomuto tisku vcelku mírné stanovisko, propuštění do druhého čtení s výhradami, které naši zástupci přednesou na plénu a projednají ve výboru. Ale musím říci, že během dnešního projednávání se můj vztah k tomuto tisku docela dramaticky změnil, a já vám řeknu proč. Ty výhrady, které jsem měla, přetrvávají, ale k tomu ve mně vznikl velmi nepříjemný až tísnivý pocit z toho, že změnu trestního řádu - kterou já na rozdíl od předřečnice paní poslankyně Rusové považuji za docela zásadní a významné zásahy do trestních řízení a do trestní politiky v České republice vůbec - mají být projednávány na žádost předsedy vlády, poslouchala-li jsem správně, ve zkrácené lhůtě, a to tak, aby mohly být platné od 1. 1. 2004. A dokonce i paní zpravodajka, pokud jsem se nepřeslechla, ve své zpravodajské zprávě navrhovala zkrácení lhůty projednávání o 36 dnů.
Přiznám se, že jsem si dovedla představit, že o tomto tisku budeme diskutovat v ústavně právním výboru po předložených analýzách Ministerstvem spravedlnosti, podobným způsobem, jako jsme tak činili v případě projednávání té zmiňované tzv. velké novely trestního řádu, a že posléze dospějeme k něčemu, co budeme považovat za krok vpřed v průběhu trestních řízení v České republice. Ale máme-li toto schválit v podstatě bez dlouhého projednávání, a to dokonce ve zkrácené lhůtě, tak pak musím říci, že v tom případě moje stanovisko k tomu je výraznější a přikláním se až k zamítnutí samotného tisku. Řeknu jednoduše proč.
Navrhovaná novelizace trestního řádu se dotýká velmi mnoha oblastí, a mnoho předřečníků to zde již zmiňovalo. Jedná se například o zvýšení informovanosti svědků, kterou jistě lze uvítat, a rovněž tak poškozených o pohybu pachatelů či stíhaných. To je věc, která v našem trestním řádu chyběla, a je zapotřebí ji rozhodně uvítat.
Upravuje ale také například sledování bankovních operací. A myslím, že to je jedna z věcí, která je tak zásadním průlomem a tak zásadním obratem, že je zapotřebí o tom diskutovat. A máme-li projednávat věc ve zkráceném řízení ve výboru, tak pak je asi zapotřebí o ní diskutovat tady na plénu. A musím říci, že se cítím trochu zklamána tím, že pan ministr, možná veden opravdu dobrým úmyslem neprodlužovat zbytečně jednání schůze, příliš mnoho o návrzích nehovořil a příliš mnoho je neodůvodňoval. Přiznám, že bych si velmi přála a velmi bych stála o to, abychom diskutovali o jednotlivých návrzích, které byly v této novele předloženy, protože podle současného znění je možné, je-li toho zapotřebí, v trestním řízení k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, anebo v řízení před soudem k posouzení poměrů obviněného nebo pro výkon rozhodnutí, aby státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadoval údaje, které jsou dnes předmětem bankovního tajemství. My dnes říkáme, že to má být rozšířeno docela významným způsobem, a sice netýkat se to jenom údajů, na které se vztahuje bankovní tajemství, ale že jak soudce po podání žaloby či návrhu na potrestání, tak zároveň i státní zástupce v určité fázi trestního stíhání může navrhnout sledování bankovního účtu. Dokonce se tady ani neříká, že to má být sledování bankovního účtu nějaké konkrétní osoby, například osoby, která je podezřelá z trestné činnosti. Čili svádí to trošku k představě, že v rámci trestního řízení můžeme nařídit sledování bankovního účtu po dobu šesti měsíců v podstatě kohokoliv, na koho ukážeme prstem a řekneme, že tak či onak s vyšetřováním trestního případu souvisí. A myslím si, že to je věc, které bychom se měli bránit, a měli bychom se jí bránit výrazně.
K dalším institutům, které jsou nové nebo staronové. Je to rozšíření práva na bezplatnou obhajobu, upravuje se institut narovnání a podmíněného odkladu podání návrhu na potrestání a také ustanovení o protokolu.
***