(15.30 hodin)
(pokračuje Štěch)
Stav je takový, že několik desítek obcí o titul město přišlo, aniž jim byl odebrán správním řízením, respektive nemohou tento titul používat. Současně platí zákon o obcích z roku 2000 č. 128, který stanovuje pro obce, které žádají o povýšení na město, mimo jiné i splnění podmínky 3000 obyvatel. To znamená 3000 obyvatel buď trvalého pobytu, nebo stále bydlících.
V návrhu zákona předloženém Senátem se navrhuje umožnit obcím, řekl bych historicky městům, které mají alespoň 500 obyvatel, aby opět mohly používat titul město.
Přijetí zákona nebude mít jakékoli dopady do státního rozpočtu ani nebude mít dopady ve směru zlepšení finančních situací těchto obcí. Jedná se o zájem některých dotčených obcí zvýšit spíše pocit sounáležitosti občanů s městem, jinak řečeno, jedná se o posílení historické paměti.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, žádám vás o schválení zákona v prvém čtení, a tím umožnit jeho podrobné projednání ve výborech, případně zde na plénu. Tam si myslím, že bude i prostor seznámit se s převážně kladnými stanovisky Akademie věd, konkrétně Historického ústavu a některých dalších expertů z této oblasti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane senátore. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení kolega Tomáš Kvapil.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně a pane ministře, kolegyně a kolegové, ve své zpravodajské zprávě budu velmi stručný. Pouze bych chtěl připomenout, že zákon o obcích rozlišuje tři typy obcí. Jsou to obce, pak obce, které nazýváme městy, jsou to obce od tří tisíc obyvatel, a dále statutární města, která jsou v zákoně přímo vyjmenována. Statutárním městem může být tedy jen ta obec, která je skutečně uvedena v zákoně a má právo se členit na městské části nebo obvody, a to z hlediska samostatné i přenesené působnosti. Rozdíl mezi obcí a městem, řekl bych městem v tom pojetí nad 3000 obyvatel, je podle mého názoru však pouze formální. Jde jen o označení, neplynou z něj žádné výhody nebo nevýhody. Tato hranice tří tisíc byla stanovena v roce 2000 v novém zákoně o obcích. Senát navrhuje, aby ve výjimečných případech mohla být prolomena a aby městem se mohla stát i obec menší.
Stanovisko vlády k tomuto návrhu je odmítavé, nicméně jsem toho názoru, že by bylo namístě, aby byl tento návrh podroben diskusi ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a že v druhém čtení je možné teprve i tu diskusi prohloubit o to, co už zde řekl pan senátor. Proto v podrobné rozpravě pak pouze navrhnu, aby byla prodloužena lhůta projednání ve výboru o 20 dnů.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu k předloženému návrhu zákona a ptám se, kdo se do ní hlásí. Žádnou přihlášku nevidím, rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Má někdo jiný návrh? Žádný nevidím.
Zahajuji tedy hlasování s pořadovým číslem 221. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání tomuto výboru?
Z přítomných 179 pro 109, proti 3. Návrh byl přijat.
Pan zpravodaj navrhl - prosím, aby to zopakoval ještě jednou.
Poslanec Tomáš Kvapil: Pane předsedající, navrhuji, aby lhůta byla prodloužena o 20 dnů v jednání ve výboru.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Prodloužení lhůty o 20 dnů. Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 222. Ptám se, kdo je pro tento návrh na prodloužení lhůty k projednávání. Kdo je proti?
Z přítomných 178 pro návrh 109, proti 10. Konstatuji, že i s tím byl vysloven souhlas.
Návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a lhůta k jeho projednání byla prodloužena o 20 dnů. Děkuji panu senátorovi, děkuji panu zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je, jak jsem již avizoval, bod číslo:
74.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb.,
o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb.,
o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 447/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede paní ministryně zdravotnictví Marie Součková. Paní ministryně, prosím, vyčkejte chviličku, já požádám vaše kolegy, aby se uklidnili.
Prosím, paní ministryně.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně a páni poslanci, dnes zahajujeme sérii zdravotnických zákonů týkajících se spousty novel současně platných zákonů. Jednou z nich je právě také novela zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Vládní návrh zákona navazuje právě na další související návrhy zákonů - o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, tedy se zákonem o lékařích, který je rovněž zařazen na projednání této schůze.
Do nyní projednávané souborné novely byly převzaty všechny změny zákonů souvisejících jednak s vládním návrhem zákona o lékařích, jednak s vládním návrhem zákona o nelékařích, který je též projednáván Poslaneckou sněmovnou. Důvodem je zakotvit změny vyvolané uvedenými zákony v jednotné právní normě a nenovelizovat stejné právní normy dvakrát. Toto řešení předpokládá, že všechny zákony, to znamená jak zákon o lékařích, tak zákon o nelékařích, novela zákona o komorách a rovněž projednávaná souborná novela souvisejících zákonů, nabudou účinnosti ve stejný den. Proto prosím a zdvořile žádám, abyste podpořili schválení souborné novely zákona, která je doprovodným zákonem, tak jak je uvedeno.
Děkuji za pozornost.
***