(Jednání pokračovalo v 16.01 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem podle našeho pořadu jsou
187.
Ústní interpelace
které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Ve čtvrtek 16. října 2003 proběhla první část ústních interpelací podle vylosovaného pořadí. Nyní budou v kladení ústních interpelací na předsedu vlády České republiky, eventuálně vládu České republiky, v čase od 16 do 17 hodin a na ostatní členy vlády České republiky v čase od 17 do 18.30 hodin pokračovat paní poslankyně a páni poslanci, kteří se umístili na dalších místech.
Ústní interpelace na předsedu vlády byly minulý čtvrtek přerušeny po přednesení první interpelace. Z toho důvodu dávám nyní slovo panu poslanci Hynku Fajmonovi, který byl vylosován na třetím místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády pana Vladimíra Špidlu, protože paní poslankyně Miroslava Němcová je na dnešní jednací den omluvena a její přihláška propadá. Připraví se pan poslanec Vladimír Doležal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, dámy a pánové, v Německu nyní probíhá velká debata o iniciativě Svazu vyhnanců postavit v Berlíně památník proti vyhánění. Cílem tohoto návrhu je vybudovat jakési muzeum, zobrazující a dokumentující osud těch Němců, kteří byli po druhé světové válce vyhnáni z Polska, Sovětského svazu, Československa a dalších zemí. V tomto sporu se zformovaly tři základní tábory. První chce toto centrum tak, jak je navrhuje Svaz vyhnanců, druhý chce modifikovat toto centrum do jakési evropské podoby a dokumentovat všechna vyhánění občanů během dvacátého století v Evropě. Třetí tábor nechce žádné takové centrum.
Dle mého soudu musí Česká republika z logiky historické spravedlnosti zaujmout pozici ve třetím táboře. Pan vicepremiér Mareš se ale veřejně angažuje ve prospěch druhého řešení na straně těch, kteří chtějí takové eurocentrum proti vyhánění. Mám proto následující otázky na pana premiéra.
Pane premiére, jaké má vláda České republiky stanovisko k výstavbě tohoto centra? Za druhé - je postoj pana vicepremiéra Mareše v souladu se stanoviskem vlády? A za třetí, zda bylo jednáno při setkání s německým kancléřem Schrödrem o této záležitosti a zda mu bylo sděleno v této věci české stanovisko.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Hynku Fajmonovi a slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, projekt Centra proti vyhánění vnímá česká vláda především jako projev snahy německých vyhnaneckých svazů zviditelnit a zakotvit v širší historické paměti svoji verzi příběhu odsunu, vyhnání sudetských Němců ze střední a východní Evropy po druhé světové válce. Vzhledem k tomu, že interpretace válečných událostí zastávaná německými vyhnaneckými svazy v řadě ohledů ignoruje širší historický a mezinárodní kontext těchto událostí, nelze záměr zřídit Centrum proti vyhánění považovat za přínosný. A to je také stanoviskem české vlády.
Alarmující je také skutečnost, že projekt Centra proti vyhánění byl představen v těsné návaznosti na diskusi o zřízení celoněmeckého památníku obětem holocaustu. O přínosu Centra proti vyhánění mám vážné pochybnosti, a i v případě dosud alternativních variant projektu. Ani případné větší zapojení Poláků a Čechů do projektu, jeho realizace jinde než v Berlíně a podobně by zřejmě nic nezměnilo na tom, že jeho ústředním tématem by i nadále zůstávalo kontroverzní téma poválečného odsunu vyhnání Němců ze střední a východní Evropy.
Diskusi na téma odsunu Němců z území dnešní České republiky se česká strana v průběhu devadesátých let průběžně věnovala v kontextu česko-německého rozhovoru, a to s větší intenzitou než v řadě aktuálních témat soudobých československých dějin. Pro tento rozhovor byly vyvinuty přiměřené nástroje: Česko-německé diskusní fórum, Česko-německý fond budoucnosti, česko-německá komise historiků, které se v průběhu času osvědčily a které jsou naprosto dostatečné i pro další pokračování tohoto rozhovoru.
Diskutované projekty Centra proti vyhánění nepovažuji za užitečný nástroj pro vedení takovéhoto dialogu, nýbrž za jeho překážku. Dovedu si sice představit široce založenou diskusi o důvodech a důsledcích válečných konfliktů včetně nedobrovolných masových přesunů etnických skupin, zaměřenou na nepředpojaté zkoumání těchto jevů a na jejich prevenci. Taková diskuse by musela být iniciována a vedena na skutečně evropské úrovni a nezávisle, to je, neměla by být zatížena resentimenty a spory o výklad konkrétních dějinných událostí. To mimo jiné znamená, že by musela vzniknout zcela nezávisle na diskutovaných variantách projektu Centra proti vyhánění.
Tento český postoj koresponduje i s postojem české vlády, která zřízení Centra proti vyhánění nepodporuje. O této otázce jsem měl možnost hovořit s německým kancléřem Gerhardem Schrödrem. Sdělil jsem mu naše stanoviska při jeho zářijové návštěvě v Praze. Německý kancléř se v souvislosti se zářijovou návštěvou v České republice k této otázce opět vyjádřil. Zdůraznil přitom, že k otázce centra je zapotřebí přistupovat s velkou citlivostí a v jejích historických souvislostech. V každém případě jsem zaregistroval a vážím si výroku spolkového kancléře, který naprosto jednoznačně řekl, že napřed byl německý nacismus a druhá světová válka, a teprve poté poválečné uspořádání a odsun. Jen tak se podle Schrödra přispěje k usmíření a zabránění novým iritacím. Schröder také zdůraznil, že by fixace Němců na vyhnání mohla napomáhat k jednosměrnému způsobu vidění.
Toto je tedy stanovisko české vlády. Některé názory pana místopředsedy Mareše, pokud jsem s ním konzultoval, nesměřovaly a nebyly vztaženy úzce k Centru proti vyhnání, nýbrž debatoval o představě jakéhosi univerzálního centra a navrhoval jeho umístění na Balkáně. Pokud jde o záležitost vlastního Centra proti vyhánění, o kterém jste se zmínil, stanovisko české vlády je zřetelné a jasné.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Hynka Fajmona, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane premiére, děkuji za vyčerpávající odpověď. Nicméně chtěl bych ještě jednou položit otázku, zda iniciativy pana vicepremiéra Mareše v těchto věcech jsou předjednávány ve vládě České republiky, nebo nikoliv, a zda jsou v souladu s tím oficiálním postojem, o kterém jste zde hovořil. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Stanovisko české vlády je oficiální. Toto je stanovisko, toto je předjednané, žádná jiná stanoviska nejsou stanovisky české vlády. A vy jste neuvedl konkrétní citace a přesné souvislosti, kde se zmiňujete o panu místopředsedovi Marešovi. V každém případě chci říci, že oficiální linie je ta, kterou jsem sdělil.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní udílím slovo panu poslanci Vladimíru Doležalovi. Připraví se pan poslanec Jaromír Kohlíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji. Pane premiére, způsob projednání zvýšení spotřební daně byl značně nestandardní a netransparentní. Tento návrh byl vznesen až při jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a nebyl dopředu konzultován s podnikateli v dopravě.
***