(11.00 hodin)
(pokračuje Součková)
A ta diskuse se vedla několik let a vím, že i pan poslanec Cabrnoch byl iniciátorem jedné normy, která neprošla. Nicméně jsme v období, kdy se skutečně láme chleba nad datem, zda bohatství České republiky v podobě statistických údajů zničit, anebo ponechat a rozvíjet.
Budeme-li hovořit třeba o různých zemích Evropské unie, tak ve Švýcarsku mají rovněž podobné registry, ale nenazývají je registry, ale mají nařízení k systému nakládání s údaji vztahujícími se k ochraně státu. Mají samozřejmě i nařízení o udělování oprávnění ke zveřejnění profesního tajemství v oblasti lékařského výzkumu. V USA mají Národní zdravotní expertní centrum. Co to je? Není to náhodou národní registr? Další instituce, které spravují i statistické údaje v oblasti zdravotnictví, jako je Národní centrum pro statistiku ve zdravotnictví, jež je rovněž ve Spojených státech. Další systémy, které se objevují, jsou třeba i švédské modely, kde se rovněž objevují obdobné věci. V Rakousku například síť zdravotnických informací pod projektem Magdalena. A budeme-li se takto dívat, tak vlastně každá země má ve svém národním bohatství týkajícím se zdravotního stavu obyvatelstva své vedené registry, upravené podle svých národních zvyklostí a uvyklostí tak, aby byly tyto pravomoci členských států, stejně jako říká i směrnice Evropské unie, zpracovávány v případech vedených vlastní národní legislativou.
Budu-li navazovat na to, co vlastně sbíráme nebo nesbíráme a jakým způsobem, pak musím hovořit také o věcech, které se dotýkají právě otázek, jak byly vedeny revize zjišťovaných údajů v registrech v minulých obdobích i z hlediska zákona 101/2000, jak se pokračovalo vyhláškou, jak vznikl vlastně návrh na to, aby bylo ošetřeno zákonem, proč vznikly rady národních zdravotních registrů a jaký je přístup do jednotlivých registrů a ochrana dat. Víme dobře, že tato ochrana je velmi vysoká a není přenosné heslo těch, kteří pracují s těmito daty. Další věcí je, že správcem je ÚZIS, zpracovatelem rovněž, a bezpečnostní politika ÚZIS je zpracována a jsou rozpracovány i zásady katalogu bezpečnostních zásad. Čili nic, co by se vymykalo, že by mohla tato citlivá data uniknout, a navíc, jak už jsem říkala, jsou na úrovni v centrálních, již anonymních údajích.
Zjišťované osobní údaje se týkají příjmení, jména, popřípadě jména, a to u národního registru rodiček, novorozenců, uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek - se souhlasem pacienta, upozorňuji - národní onkologický registr, registr cévní chirurgie, kardiochirurgický, kloubních náhrad, registr nemocí z povolání či kardiovaskulárních intervencí.
Rodné číslo - stále diskutované rodné číslo. Kam všude dáváme rodné číslo. A ptala bych se - rodné číslo je na naší kartičce, kterou jsme se přihlásili k pojišťovně. Přihlásili jsme se tím i právem k tomu, že bude lékař, ke kterému přijdu a dám mu kartičku, vlastně už s mým souhlasem využívat mých dat k tomu, aby si vedl zdravotní dokumentaci, aby poskytl zdravotní pojišťovně, která bude chtít učinit kontrolu v rámci hospodaření a vykazovaných údajů, že bude nahlížet kdokoli do mé zdravotní dokumentace u lékaře v případě, že bude pojišťovna dělat kontrolní mechanismus, nebo musím být vyzvána jako pojištěnec a dát souhlas, že u lékaře může být nahlédnuto do mé dokumentace ? Takto se nečiní a takto se běžně kontroly v ordinacích dějí, dějí se takto i kontroly v lůžkových zařízeních. Čili vlastně já tím, že se přihlásím už svým rodným číslem a kartičkou, dávám souhlas, a já rozhoduji, jestli využiji lékaře, kterého mi nabízí pojišťovna, anebo půjdu mimo systém zdravotního pojištění, mimo úhradu k lékaři, který třeba není smluvně ošetřen s danou pojišťovnou, pokud nebudu chtít svá data sdělit.
Lékař si vede zdravotní dokumentaci a já bych nesměšovala dva pojmy: zdravotní dokumentace, zdravotní karta nebo národní registr. Jsou to diametrálně odlišné věci a my zde hovoříme o národních registrech. Už dnes existuje zcela jasný princip, že každý lékař hlásí onkologická onemocnění, to je povinnost. Jsou mnohá hlášení, která jsou povinná, uvedla jsem jen jedno jako příklad. Jsou však i další, která znamenají sledování zdravotního stavu, a pak můžeme mluvit o tom, že zdravotnické zařízení má typickou roli, kdy lékař je s právem zápisu nových hlášení a prohlížení dat, která již vložil, povinován, anebo je s právem kontroly údajů vložených lékaři, jeho oddělení či zařízení. A právě budeme-li hovořit o tom, že každé osobě v naší republice je přiděleno rodné číslo a toto je používáno nejen v rámci identifikace jako občana České republiky a v jiných věcech, kdy se používá rodného čísla jako identifikátoru - a zatím žádný jiný identifikátor nebyl v České republice zaveden, a přece rodné čísle dávám pojišťovně zcela jasně k dispozici, kdy mi vystavuje moji pojišťovní kartičku. Pojišťovna také bez mého souhlasu zpracovává mé údaje, kde jsem se pohybovala po systému, kdo kde mi učinil jaký který výkon, a dokonce na moji žádost mi udělá osobní výpis se jménem, adresou, se vším, a dá mi ho k dispozici, dokonce ho může zaslat i doporučeně poštou. Jedná se o citlivé údaje - co kdyby se tyto dopisy ztratily? Nebyl by to daleko větší únik? Kolik pověřených nebo prověřených osob pracuje v pojišťovnách, aby nedošlo k úniku citlivých dat?
A teď bych řekla, že data v národních registrech jsou natolik anonymizována a nevymykají se vůbec Evropské unii, protože jsou i v souladu se směrnicí.
Byla bych velmi ráda, kdybychom skutečně naše zdravotní ukazatele, které máme na velmi dobré úrovni, a někde i vynikající, jedním okamžikem neposlali do kytek. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní ministryně Součková skončila. Nyní je řádně přihlášena paní poslankyně Veronika Nedvědová, po ní se připraví pan poslanec Vladimír Říha. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Veronika Nedvědová: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že dle mého názoru se předložený návrh opravdu nedočkal dostatečného projednání ve výboru, a také si nejsem jista i teď v reakci na paní ministryni, zda je přesně jasné, kdy se jedná o anonymizaci údajů a další záležitosti, dovolím si několik poznámek.
Jedna ze zásad ochrany osobních údajů v mezinárodních předpisech, k nimž se Česká republika hlásí, tedy Úmluvy číslo 108, která je platnou součástí právního řádu České republiky a směrnic Evropských společenství, jimiž se bude Česká republika povinna řídit po vstupu do Evropské unie, je řečeno slovy těchto dokumentů: Nakládání s osobními údaji v rozsahu nepřesahujícím účel, pro který jsou shromažďovány. Citlivé údaje mohou být podle této úmluvy zpracovávány automatizovaně jen tehdy, pokud právní řád stanoví vhodné záruky. Pro údaje vypovídající o zdravotním stavu subjektu údajů platí ještě další omezení.
Těmto požadavkům předložený návrh neodpovídá. Návrh ukládá zdravotnickým zařízením a statistickému úřadu shromažďovat a dále zpracovávat velmi podrobné údaje identifikující pacienta, což neodpovídá účelu, který pro tyto registry tento zákon deklaruje. Údaje o zdravotním stavu lze jako všechny citlivé údaje podle platného zákona o ochraně osobních údajů zpracovávat, jen dá-li subjekt k údajům výslovný souhlas, je-li to nezbytné v zájmu zachování života nebo zdraví subjektu údajů, nebo je tak stanoveno zákonem. Podmínka přiměřenosti nepřestává platit.
Návrh vychází z toho, že u některých onemocnění je třeba sledovat jak subjekt údajů, tak nemoc a její léčení v čase. U jiných postačí sledovat výskyt.
***