(10.50 hodin)
(pokračuje Cabrnoch)
K této argumentaci, která je samozřejmě mnohem rozsáhlejší, a naleznete ji také na internetových stránkách, se připojili také zástupci a členové následujících organizací: Sdružení praktických lékařů pro dospělé, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, Sdružení smluvních lékařů zdravotních pojišťoven, Česká stomatologická komora a Sdružení smluvních lékařů České republiky. Jde tedy o organizace reprezentující, troufám si říci, několik desítek tisíc lékařů na rozdíl od několika desítek, popřípadě stovek lékařů, členů odborných společností Jana Evangelisty Purkyně.
Já si, dámy a pánové, nečiním ambici posuzovat, kteří z těchto lékařů a odborníků mají pravdu. Domnívám se však, že nelze nevzít jejich pochybnosti a jejich nesouhlas v potaz. Nelze vycházet pouze ze sdělení jedné strany.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych dále konstatoval, že jsem oslovil také Českou lékařskou komoru, a její stanovisko je - cituji velmi stručně: "Vnímáme tento návrh zákona se značnými rozpaky. Myslíme si, že vedení jmenovitých seznamů pacientů trpících určitými chorobami je z medicínského hlediska většinou nepotřebné. Takový základní krok, jakým je zavedení centrálních registrů, jež budou obsahovat řadu intimních údajů, vyžaduje pečlivou odbornou diskusi včetně seriózní diskuse o možném zneužití a způsobu ochrany. Žádná taková seriózní odborná diskuse neproběhla." A toto je názor, který zcela vážně reprezentuje organizaci, která sdružuje, byť nedobrovolně, všechny lékaře České republiky.
Vážené dámy a pánové, ještě bych se pozastavil - a pokusil se vás přesvědčit o tom, abyste připustili řádné projednání návrhu zákona - u § 67d návrhu. "Účelem registru je evidence a sledování pacientů s vybranými společensky závažnými nemocemi." Pod touto větou je registr narození. Z toho vyplývá, že narodil-li jsem se, spáchal jsem společensky závažné onemocnění. Je tam registr potratů - což je zřejmě rovněž společensky závažné onemocnění, a další registry s naprosto jasným statistickým zaměřením.
Já jsem vzděláním neonatologický lékař. Samozřejmě velmi dobře rozumím tomu, že je třeba a je prospěšné pro společnost i pro medicínu, abychom věděli, jací se u nás rodí novorozenci, že se rodí s takovou a takovou porodní váhou, s takovým a takovým zdravotním stavem. Že se rodí zdravější, nebo že se rodí s určitými problémy. Rozumím tomu, že někdo chce vědět, že se dnes v Kolíně narodil novorozenec mužského pohlaví s porodní váhou 2,8 kg a s délkou 50 cm a že hned po porodu zdravě dýchal a neměl žádné zdravotní problémy. Tomu dobře rozumím. Pojďme to ale prosím sledovat. Nerozumím ale tomu, proč někdo potřebuje vědět, jak se ten novorozenec jmenoval, ve které ulici a ve kterém čísle popisném bydlí a jaké rodné číslo mu bylo přiděleno. Jestliže předkladatelé argumentují tím, že se k tomuto registru novorozenců, k tomuto dítěti ještě jednou vrátí, a potřebují tedy sledovat kontinuitu, tak chci jenom sdělit, že každý se narodíme pouze jedenkrát a že se k němu jako prvku registru novorozenců již nikdy nikdo nevrátí a že sledování identifikace je tedy naprosto zbytečné. A takových příkladů bychom tam nalezli hodně.
Na druhé straně jsem přesvědčen, že nalezneme také hodně argumentů pro to, aby alespoň některé z těchto registrů byly nadále, a možná pečlivěji než dnes, vedeny a spravovány.
Dále bych chtěl polemizovat s otázkou přístupu k informacím. Návrh zákona říká, že k informacím má přístup osoba vyčleněná k tomuto účelu ve zdravotnickém zařízení, pokud zdravotnické zařízení občanu poskytuje zdravotní péči. Přestavíme-li si, že někdo z nás se narodil s vrozenou vadou, např. křivou nožičkou jako dítě, možná se touto skutečností nechce celý život chlubit. Podle tohoto zákona ale, když využije služeb oční ambulance Fakultní nemocnice Královské Vinohrady například, pak je ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady určitá osoba zmocněná k tomu ředitelem, která se může na základě toho, že jste si nechali ošetřit oči v ambulanci očního oddělení, podívat do registru vrozených vad a zjistit, s jakou vrozenou vadou jste přišli na svět. Dámy a pánové, komu a k čemu je to dobré? Domnívám se, že dobré to není k ničemu, ovšem je to velmi, ale velmi nebezpečné! (Potlesk poslanců klubu ODS.)
Já chci, dámy a pánové, navrhnout, neboť skutečně nehrozí žádné nebezpečí z prodlení a návrh zákona nebyl řádně projednán s odbornou veřejností a existuje řada otázek, abychom nebyli tlačeni do projednání tohoto zákona na této schůzi Poslanecké sněmovny. Chci procedurálně navrhnout, aby tento návrh zákona byl vrácen výboru k novému projednání a aby byl projednán v řádné lhůtě. A plně se hlásím k práci při tomto projednávání. Nebude-li tomu tak, jsem nucen podmíněně navrhnout zamítnutí návrhu zákona ve druhém čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Je tu tedy podmíněný návrh na zamítnutí v případě, že nebude návrh vrácen výboru k novému projednání. Tolik návrh pana poslance Cabrnocha.
Slovo má paní ministryně zdravotnictví Součková, připraví se paní poslankyně Veronika Nedvědová.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, možná že budu opakovat některá slova, která zde již zazněla, ale uvědomme si, co jsou vlastně národní registry. Že jsou to statistické a odborně lékařské údaje o zdravotním stavu obyvatelstva České republiky, které jsou vedeny již dlouhá a dlouhá léta. Informační hodnota archivovaných dat je veliká, a to jak z hlediska zdravotnického, tak z hlediska jednotlivých lékařských oborů, ale zejména z hlediska kvality poskytované zdravotní péče. Uvědomme si, že tu nehovoříme o centrálních úrovních registrů, např. že pan ten a ten z obce té a té měl takové a takové onemocnění před tolika a tolika lety. Ta data jsou zcela anonymizována, což bylo opakovaně řečeno i mými předřečníky.
My ale hovoříme o zdravotních ukazatelích, o ukazatelích kvality. A víte dobře, v jakém stavu se nachází zdravotnictví České republiky, kde máme velkou kvantitu. A já se ptám - jsou všechna zdravotnická zařízení a všechny ambulance, jakož i všichni ti, kteří poskytují zdravotní péči, tak kvalitní, že nejsou kvantitní? Na to bych potřebovala odpověď. A jestliže jsme byli přizváni k projednávání do sociálně zdravotního výboru k obhajobě některých záležitostí, které se dotýkají právě otázky vedení v národním registru, pak jsme mohli argumentovat i věcmi, kdy můžeme v rámci národního registru zcela anonymně zjistit, zda kvalita poskytované zdravotní péče v České republice je na úrovni odpovídající zemím Evropské unie nebo zemím světa.
Zatím zdravotní ukazatele v České republice jsou velmi dobré, i když ne ve všech oblastech, ale především v těch, jako je kojenecká úmrtnost, prodlužování lidského věku, zavádění nových metod, které znamenají rychlost léčení, které také znamenají prodlužování kvality života a její zlepšování.
Nestáli jsme ani stranou toho, abychom konzultovali tyto směrnice, zda jsou, nebo nejsou kompatibilní s právem Evropské unie. Tady bych chtěla říci, že jsme nechali vypracovat mnoho posudků a zjistili jsem, že i v Evropské unii existují tyto registry. Jsou různé země, které vedou tyto registry pod různými názvy. Budeme-li hovořit o tom, jak identifikují své pacienty, nebo jaké mají informace kartotéky, či jaké jsou různé svobody, pak samozřejmě národní komise pro informatiku a svobody, jejichž úkolem je dohled na dodržování tohoto zákona, a zejména informovat dotčené o jejich právech a povinnostech, byly v této věci konzultovány a neshledaly žádné závažné připomínky, pouze některé drobnosti, kdy nechtěly, aby existovala vyhláška, ale aby toto bylo ošetřeno zákonnou normou.
***