(10.00 hodin)
(pokračuje Pleva)
Proto tento zákon má ztížit, případně znemožnit, vývoz velmi cenných kulturních předmětů. Abychom dosáhli toho kýženého záměru, to znamená, aby ty předměty zůstaly tady, tak musíme kombinovat prostředky, a nejenom prostředky represe, ale také prostředky ekonomické. To je ten důvod, proč jsem ve výboru podal pozměňovací návrh, který byl výborem přijat, to je, aby dovoz předmětů kulturní hodnoty byl zcela osvobozen od daně z přidané hodnoty.
My se pohybujeme v prostředí Evropy, pohybujeme se v prostředí, kde kupní síla našeho obyvatelstva je nižší než kupní síla států, kam směřuje vývoz předmětů kulturní hodnoty. Jsou to především země Evropské unie a Spojené státy americké. Když dovezete do Spojených států amerických předmět kulturní hodnoty, nejenom že z něho nezaplatíte daň z přidané hodnoty, ale ještě vám ve stejné ceně odečtou daň z přidané hodnoty na další dovážené zboží, které povahu předmětu kulturní hodnoty nemá. V zemích Evropské unie, pokud dovezete takový předmět jako jednotlivý sběratel, v drtivé většině nezaplatíte žádnou daň z přidané hodnoty. Pouze pokud to dovážíte jako obchodník k obchodování, v některých zemích zaplatíte a v některých zemích také nezaplatíte daň z přidané hodnoty. Velká Británie například sazbu má, ale jedná o tom, že ji zruší, a má ji až pro obchodníky nad obrat 55 tisíc liber. Spolková republika Německo má pro obchodníky, kteří vedou podvojné účetnictví, nulaprocentní sazbu daně. Irsko má speciální úpravu - pokud někdo více nakoupí, než prodá, neplatí obchodník nic. V Rakousku 0 %, Polsko 0 %. A v dalších příkladech bych mohl pokračovat.
My se tedy dostáváme do nevýhodné pozice, protože pokud náš sběratel chce koupit něco v zemích Evropské unie, musí zaplatit 22% daň z DPH. Pokud nakoupí obchodník, také zaplatí 22% daň z DPH, ale u něho to není tak bolestné, protože on samozřejmě, pokud ten předmět prodá, tak si uplatní odpočet této daně. Jednotlivé předměty kulturní hodnoty mají všude na světě nejvyšší cenu v zemích svého původu, protože v zemích jejich původu je o ně největší sběratelský zájem. Nicméně pokud je na tyto předměty uvalena 22% daň z DPH, pak samozřejmě jejich cena je pro naše občany příliš vysoká. Takže dochází pouze ke dvěma efektům: buď se tyto věci nedovážejí, protože jsou příliš drahé, anebo se pašují. To znamená, že výsledný efekt pro státní kasu je nula, a po přijetí tohoto mého pozměňovacího návrhu to stejnou nulou zůstává. Takže dopad na státní kasu není žádný. Nicméně pozitivní dopad je v tom, že předměty, kterým bráníme, aby se vyvážely, protože chceme, aby zůstaly na území naší republiky, budou také na území naší republiky přiváženy, a tím pádem to bude mít efekt veskrze pozitivní a myslím, že to také pomůže naplnit smysl tohoto zákona.
Chtěl bych jen podotknout, že ale vítám iniciativu Ministerstva kultury zařadit to alespoň do 5% sazby daně. Pokud by neprošel tento návrh, chci, aby se o tomto návrhu hlasovalo, ale pokud neprojede, jsem rád, že Ministerstvo kultury konečně po několika letech jednání s Ministerstvem financí dospělo aspoň k částečně pozitivnímu výsledku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Plevovi. Další přihlášky do obecné rozpravy nemám, takže obecnou rozpravu končím. Protože padl návrh na zamítnutí od pana poslance Rozehnala, budeme o něm hlasovat v 10.06 hodin.
Takže, dámy a pánové, byla ukončena obecná rozprava a v obecné rozpravě zazněl návrh od pana poslance Rozehnala na zamítnutí této předlohy.
O jeho návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 85, které jsem zahájil. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 162 hlasujících bylo pro 29, proti 107, takže tento návrh nebyl přijat.
A my se směle můžeme pustit do rozpravy podrobné. Mám dvě přihlášky. Prvním z přihlášených je pan poslanec Petr Pleva, druhým pan zpravodaj Jaromír Talíř.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrh k usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, který je obsažen v tisku 344/2. Tyto pozměňovací návrhy, které přednesu, jsou pouze legislativně technického charakteru.
Za prvé. V názvu zákona se na konci doplní čárka a slova "a zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů".
Za druhé. V bodě 2 tisku 344/2 v poznámce pod čarou číslo 3 se slova "nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník)" nahrazují slovy "nařízení vlády číslo 534/2002 Sb., o vydání celního sazebníku a o stanovení sazeb dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínek pro jejich uplatnění (celní sazebník)".
Za třetí. V bodě 2 tisku 344/2 v nové části druhé ve výčtu novel za slovy "zákona č. 262/2001 Sb." nahradit spojku "a" čárkou a za slova "zákona č. 477/2001 Sb.," vložit slova "zákona č. 276/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb. a zákona č. 322/2003 Sb."
***