(9.10 hodin)
(pokračuje Kasal)
Dámy a pánové, prosím o klid. Hovořit bude předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, dovolte, abych pokračoval v projednávání zákona o krmivech, k němuž základní informace byly řečeny již v prvním čtení. Dovolte mi jenom, abych připomněl sněmovně základní principy, které byly sice již zmiňovány, ale přesto si myslím, že je správné, aby byly zmíněny znovu.
Je to tedy právní předpis, kterým se stanoví podmínky pro výrobu, používání, balení, označování, dopravu a uvádění do oběhu krmiv, doplňkových látek a premixů určených pro výživu zvířat. Zákon stanoví povinnosti registrace osobám, které jsou podnikateli a vyrábějí nebo dovážejí krmiva, doplňkové látky a premixy určené k uvádění do oběhu, dále podmínky pro výrobu, požadavky na výrobní provozy, základní požadavky na krmiva, doplňkové látky a premixy, na jejich označování, balení a stanoví látky a produkty zakázané ve výživě zvířat a v krmivech a listiny nežádoucích látek v krmivech.
Stručně řečeno, jedná se z hlediska zemědělského o zákon velkého významu, který je současně významným prvkem ochrany spotřebitele. Proto si myslím, že je správné věnovat mu mimořádnou pozornost a velmi pečlivě se zabývat jednotlivými pozměňovacími návrhy, pokud budou předloženy, protože zákony tohoto typu jsou založeny na mnoha pečlivě provázaných detailech a velmi často mohou být v dobrém úmyslu významně narušeny.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych ukončil své úvodní vystoupení a požádal vás, abyste zákon posléze propustili do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane předsedo. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
Dámy a pánové, připomenu vám, že jsme tento návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru zemědělskému. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 360/1. V tuto chvíli prosím paní poslankyni Miloslavu Vostrou, aby se jako pověřený zpravodaj ujala slova.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením zemědělského výboru k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., sněmovní tisk 360.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově Ing. Jaromíra Vašíčka, náměstka ministra zemědělství, zpravodajské zprávě poslankyně Miloslavy Vostré a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., sněmovní tisk 360, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, paní poslankyně, a otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky do obecné rozpravy nemám. Z místa se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a otevírám rozpravu podrobnou. Ani do podrobné rozpravy nemám žádné přihlášky, takže i podrobnou rozpravu končím.
Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi a paní poslankyni Miloslavě Vostré.
Přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je bod
36.
Návrh poslanců Josefa Mandíka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky
a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 322/ - druhé čtení
Dříve než dám slovo paní poslankyni Ludmile Brynychové, tak vám sdělím, že pan poslanec Marian Bielesz má náhradní kartu č 4 a pan poslanec Petr Zgarba má náhradní kartu č. 2.
V tuto chvíli prosím o klid, protože bude hovořit paní poslankyně Ludmila Brynychová.
Poslankyně Ludmila Brynychová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, námi navrhovaná novela mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně jsme se pokusili řešit institut výpůjčky, který končí koncem letošního roku.
Schválením této předlohy by občanským sdružením působícím na úseku myslivosti, rybářství, zahrádkářství, včelařství a chovatelství, která měla majetek v trvalém užívání ke dni 30. 6. 2001 a používá jej k vlastní činnosti, vzniklo dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k tomuto majetku. Byla by to tečka za složitou anabází převodu práva užívání na právo vlastnické.
Zatímco dřívější právo osobního užívání zřízené ve prospěch fyzických osob bylo zákonem změněno přímo na vlastnictví, ke změně z práva trvalého užívání zřízeného ve prospěch právnických osob docházelo komplikovanějšími způsoby. Po úpravě trvalého užívání zemědělského majetku provedené zákonem o půdě došlo nejprve u zbývajícího trvalého užívání novelou občanského zákoníku k obdobné změně jako u osobního užívání, tj. ke změně na vlastnické právo právnické osoby. Odchylka byla jen v tom, že vlastnické právo právnické osoby vznikalo, tedy lépe řečeno mělo vzniknout, nikoli účinností zákona, ale až o rok později za podmínky, že právnická osoba v této roční době o tuto změnu požádá. Šlo tedy o komplexní a jednoznačné vypořádání se s právem trvalého užívání. Vlastnické právo právnické osoby vzniklo ze zákona, nešlo o rozhodování nějakého příslušného státního orgánu. Podání žádosti tomuto orgánu bylo motivováno jen zájmem právní jistoty na zjištění případů, kdy vlastnické právo právnické osobě vzniklo.
Do takto stanovené změny práva a stanoveného postupu vedoucího k jeho deklaraci vstoupila však novela zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Stalo se tak v poslední den, kdy ještě bylo možné jeho právní účinky zrušit, a v poslední den, kdy již na všech příslušných státních orgánech byly předloženy žádosti všech právnických osob, které o změnu požádaly. Obrazně lze říci, že jim změna práva trvalého užívání na právo vlastnické unikla o 24 hodin.
Tento vztah jsme napravili již ve prospěch bytových družstev a tělovýchovných organizací.
Právnické osoby na pozemcích daných do trvalého užívání zřídily v souladu s rozhodnutím o zřízení trvalého užívání stavebně povolené stavby. Změnou trvalého práva užívání na výpůjčku vznikly prakticky stavby na cizím pozemku, a poněvadž jde o stavby oprávněné, nepřichází v úvahu, aby soud podle § 135c občanského zákoníku uspořádal vztahy mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby např. i zřízením věcného břemene na pozemku ve prospěch vlastníka stavby.
***