(9.10 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Zpátky k vážným záležitostem a k vážným problémům, které se nás týkají. Ona ta novela, předložená vládou, se týká i harmonizace práva s Evropskou unií. Chtěl bych říci, že jsem hrdý na to, že oproti jiným členským státům EU naše země není zemí, kde bychom měli problémy s různými zápasy mezi zvířaty, s koridou. Na druhé straně jsem byl jako zpravodaj tohoto sněmovního tisku oslovován zástupci nevládních organizací na ochranu zvířat proti týrání, ale i zástupci cirkusů a varieté. Toto jsou dva extrémní názory na tuto problematiku.
Chtěl bych zdůraznit, že právě na jednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí jsme nakonec usoudili, že si osvojíme pouze menší část těch pozměňovacích návrhů, které byly dány do onoho osudí při zasedání našeho výboru. Právě ta menší část návrhů byla nakonec obsažena ve sněmovním tisku, který se týká usnesení našeho výboru.
Tak jak konstatoval pan ministr, je skutečně ten problém jednoho z pozměňovacích návrhů, kdy vlastně bude tento zákon účinný. Je to záležitost spíš technického charakteru a mám pocit, že bude rozumné se shodnout na termínu 1. března 2004 pro účinnost tohoto zákona.
Otázkou zůstává bod, který se týká zajištění a provádění odchytu toulavých a opuštěných zvířat. Podle mého názoru náš výbor toto projednával velmi zevrubně a bylo by velmi užitečné se touto věcí zabývat ještě v rámci času, který bude mezi druhým a třetím čtením této novely.
Chtěl bych ještě konstatovat, že to bylo mé potvrzení zkušeností z minulých let, že se totiž velmi vyplácí komunikovat s nejširší veřejností, od nevládních organizací, které skutečně z pohledu některých z vás mohou mít názor velmi extrémní, až po ty, kteří prosazují své záměry i způsobem, kdy mi jako zpravodajovi zákona přicházely e-maily, které svojí podstatou byly spíše výhrůžkami - když nám omezíte ty a ty aktivity, budeme mít více času, nebudeme moci provádět naši podnikatelskou činnost a budeme moci využít našich kontaktů na média a vás, poslankyně a poslance, velmi znectí v médiích. Myslím, že takovémuto nátlaku by nikdo z nás neměl podléhat a že onen sněmovní tisk předložený vládou je dobrým základem k diskusi a že jak usnesení zemědělského výboru, tak usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí umožňuje tuto materii velmi kvalifikovaně projednat a schválit.
Vím však, vážené kolegyně a kolegové, že řada z vás byla oslovována nejrůznějšími zájmovými skupinami a že zde ve druhém čtení ještě bude přednesen leckterý další pozměňovací návrh. Proto bych chtěl již předem poděkovat kolegům, se kterými jsem úspěšně spolupracoval při přípravě tohoto zákona k projednání právě zemědělského výboru, abychom pak z hlediska věcného měli možnost tyto věci projednat v období zhruba dvou tří dnů.
To, co považuji za zásadní problém, je ani ne tak stav práva - zákon dozná určitých změn - ale jeho vykonatelnost a vynutitelnost práva. Všichni si vzpomínáme na otřesné záběry na trpící zvířata, které nejrůznější podnikatelé vystavují naprosto zbytečnému utrpení. Ale to, co mě jako zákonodárce rozčililo, byla na obrazovkách našich televizorů zobrazená naprostá nemožnost nějakého zásahu ze strany státních orgánů, neboť zástupce jednoho resortu říká ne, to je věc jiné instituce, jiné inspekce a podobně. A to je to, co je špatné, co zde nefunguje. A k tomu vedly některé již přijaté pozměňovací návrhy, aby se toto zlepšilo. Proto jsem vítal, že například v usnesení našeho výboru jsou uvedeny některé body, které například upřesňují kvalifikační požadavky na ty pracovníky, kteří zajišťují transport živých zvířat. Myslím, že nemožnost dvojího výkladu a podobně umožní, aby toto právo bylo vykonatelné a abychom se nesetkávali s tím, že například jeden úředník na druhého svaluje onu vinu, že nebylo možné zasáhnout včas, dát příslušné sankce a stanovit pokuty a ty vymáhat. Myslím, že v této záležitosti je i dluh zákonodárného sboru i v jiných oblastech, ale dnes diskutujeme tuto důležitou a velmi zajímavou materii.
Vážená sněmovno, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru kolega Jaroslav Pešán.
Chtěl bych ještě požádat pány ministry a je rozptylující poslance z Pardubic a okolí, aby ukončili svoji činnost.
Poslanec Jaroslav Pešán: Kolegyně a kolegové, zemědělský výbor se zabýval touto problematikou a musím říci, že se jí zabýval velmi podrobně. Myslím také, že pozměňovací návrhy, které byly přijaty na půdě zemědělského výboru, jsou přínosem a zkvalitněním předložené normy.
Protože můj kolega předřečník Kužvart již celkem zevrubně popsal celou tuto práci nad tímto zákonem, budu stručný a sdělím vám, že zemědělský výbor na své 19. schůzi 12. září 2003 se zabýval vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 212, a přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 212, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které máte obsaženy ve sněmovním tisku 212/2.
Tolik mé vyjádření k předložené normě.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které mám jednu písemnou přihlášku, a to paní kolegyně Parkanové, které dávám slovo.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, chci se dotknout všech témat, která jsou obsažena v tomto návrhu zákona. Poté chci vystoupit v podrobné rozpravě a k tomu, k čemu se vyjádřím, podat adekvátní pozměňovací návrhy.
První téma se týká pokusů na zvířatech, a nebojte se, nenechala jsem se nikterak extrémně ovlivnit všemi, kteří nás v tomto smyslu oslovovali. Jde mi pouze o jednu pasáž, na které se všichni, doufám, můžeme shodnout, a je pro to několik důvodů, které vzápětí uvedu. Jedná se mi o pokusy na zvířatech, které se provádějí i za účelem vývoje a zkoušení kosmetických látek a přípravků. Tyto pokusy způsobují zvířatům utrpení a nelze je odůvodnit adekvátním přínosem pro zdraví a výživu lidí. Pokusy na zvířatech jsou často v této oblasti motivovány jenom ziskem z takto získaných přípravků, a já si je proto dovolím označit za neetické. Zakázat tyto pokusy v zákoně myslím že umožňuje i fakt, že řada renomovaných kosmetických firem dobrovolně přistoupila k vyloučení těchto pokusů na zvířatech ve svém výzkumu a svoji obchodní politiku právě na tom zakládá.
Pokud je mi známo, ČTK vydala 20. března letošního roku zprávu, ve které se vyjádřil mluvčí Státní veterinární správy pan Josef Duben, že v České republice není žádná kosmetická firma, která by pokusy na zvířatech v této oblasti prováděla. Myslím, že toto je významná informace, která nám umožní při rozhodování se, zda se kosmetický průmysl může bez pokusů obejít i v budoucnu a zda takovou věc můžeme vtělit i do zákona.
***