(19.10 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To je faktická? - ptám se pana poslance Vojíře.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, myslím, že až právě doteď to mělo normální průběh - doteď. Myslím si, že je jistě právem opozice, jestliže dochází k tomu, že tento státní rozpočet je vydáván za reformní a opírá se o něco, co ještě ke všemu není definitivně ani schváleno, tak hovořit v komplexu něčeho, co i pan ministr předkládá a říká, že je to první fáze, že pak bude existovat jakási fáze dvě, případně fáze tři, myslím, že na tom není nic nenormálního. Na druhé straně to, co já považuji za nenormální je, že nevystoupil doposud premiér vlády, a co je nenormální, že resortní ministři nejsou schopni, případně ochotni, nevím, jak si to mám vyložit, obhájit svůj rozpočet. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Faktickou má pan ministr financí Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane předsedo, dámy a pánové, i přes to, co zde zaznělo v posledním vystoupení pana poslance Nečase, cítím potřebu poděkovat všem opozičním poslancům, kteří v rozpravě k prvému čtení zákona o státním rozpočtu diskutovali věcným způsobem. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím místopředsedu sněmovny Ivana Langera.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, vážená části vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil nikoliv k věcné podstatě návrhu zákona, který máme před sebou, ale ke způsobu jeho projednávání a k atmosféře, která toto projednávání v Poslanecké sněmovně provázela.
Já jsem si na rozdíl od mnohých členů vlády dal tu práci a drtivou většinu času, který jsme věnovali projednávání tohoto návrhu zákona, jsem strávil ve sněmovně na rozdíl od mnohých členů vlády. Musím říci, že vedle obsáhlých a seriózně argumenty propracovaných vystoupení mých kolegů si nikdo z vládní koalice, z vládních poslanců i z jednotlivých členů vlády netroufl, neodvážil se nebo se neodhodlal na tato vystoupení zareagovat.
Považuji atmosféru, která provází projednávání tak klíčového zákona, jako je zákon o státním rozpočtu, v tuto chvíli, v této sněmovně, v tomto čase za skutečně nedůstojnou a přístup vlády, jakým nereaguje na konkrétní věcné výtky ze strany opozice, za pohrdání vlády Poslaneckou sněmovnou. Z vlády vystoupil - a při vší úctě, i když nevím, jestli vystoupení pana ministra Urbana zaslouží být spojováno se slovem úcta - tak vystoupil jeden jediný člověk, jeden jediný ministr, a to je ministr financí. Už to zde zaznělo. Ani předseda vlády nenašel odvahu, schopnost se vyjádřit k tomu, co předkládá občanům této republiky. Ani jeden ze členů vlády nenašel odvahu, schopnost nebo dostatek argumentů, aby se vyjádřili k těmto kritikám a k těmto výtkám, které jsou na parlamentní půdě zcela legitimní. Já jsem až dosud považoval za běžnou praxi, že když zazní výtka, že když zazní kritika, až dosud - až na pana ministra Urbana, který vytýká, že se opozici nedostává čehosi, a možná zapomíná na to, že třeba i jemu se nedostává něčeho jiného - tato kritika nebyla zpochybněna jako nevěcná, a přesto nikdo z vlády, nikdo z vládních poslanců na ni nezareagoval.
Přiznám se, že mě zarazilo to, když zde zazněla výtka, která se dá potvrdit nebo vyvrátit velmi snadno, že tímto rozpočtem vláda sama porušuje svoji vládní koncepci reformy veřejných financí, že vystoupí přinejmenším předseda vlády, který je symbolem této vlády a této takzvané reformy, že řekne - pane poslanče Kocourku, nemáte pravdu, lžete. Anebo ten samý předseda vlády vystoupí a řekne - pane poslanče Kocourku, máte pravdu, lžeme my, vláda. Čekal jsem, že když zde vystoupil jeden z mých kolegů, který řekl, že tento návrh státního rozpočtu je porušením vládního programového prohlášení ve smyslu nezvyšování daní nebo složené daňové kvóty, že vystoupí přinejmenším ten samý předseda vlády nebo alespoň ministr financí a řekne - ne, pane poslanče, tuším že opět Kocourku, lžete, není to pravda, daně se nezvyšují, tato složená daňová kvóta není zvyšována. Anebo řekne - ano, přiznávám, v tomto bodu tímto zákonem vláda porušuje své programové prohlášení. Nic takového se nestalo.
Předpokládal jsem také, že když tato vláda je vládou koaliční, že se k ní kromě resortních ministrů vyjádří také jednotliví zástupci politických stran, které tvoří tuto vládní koalici. Přiznám se, že jsem čekal usměvavého, gestikulujícího kolegu Kühnla, že přinejmenším on vystoupí a řekne nám, jak je to s tím jejich plněním předvolebního programu o tom, že se daně zvyšovat nebudou, že kvóta neporoste. A že nám řekne, že se v tomto bodě Unie svobody odchýlila od svého programu, že v tomto bodě Unie svobody podvedla své voliče, nebo že v tomto bodě Unie svobody je natolik slabá a chabá, že není schopna svůj volební program dodržovat. (Potlesk poslanců ODS.)
Stejně tak jsem čekal, že vystoupí přinejmenším někdo z kolegů z KDU-ČSL na slova jednoho z mých kolegů, který se věnoval problematice venkova a podpoře venkova, což je, pokud se nepletu, a mám pocit, že se snažím studovat i programové dokumenty nejenom mé vlastní politické strany, ale i mých politických soupeřů, což je jeden z leitmotivů programu, na kterém stojí existence KDU-ČSL. Předpokládal jsem, že ten z kandidátů na předsedu vystoupí a řekne - pane poslanče Papeži, lžete, nemáte pravdu, v tomto rozpočtu je výrazná podpora českého venkova. Anebo řekne - pane poslanče Papeži, máte pravdu, my o podpoře venkova jenom mluvíme, ale reálně, když můžeme, pro to nic neděláme. (Potlesk poslanců ODS.)
Opravdu se chci zeptat zejména těchto koaličních partnerů - protože sociální demokraté mohou říci, že za ně promluvil ministr financí člen sociální demokracie. Chci se zeptat ostatních koaličních partnerů, zda jim jejich vlastní voliči opravdu nestojí za to, aby při takto klíčové normě, která rozhoduje o budoucnosti - a teď si myslím, že to není expresivní vyjádření - této republiky přinejmenším na jeden příští rok: to vám opravdu nestojí za to, abyste zde vystoupili a to, co jim servírujete, abyste obhájili? Chci se zeptat, jestli se stydíte, anebo se bojíte. Jestli nemáte argumenty, jestli nejste schopni obhájit to, co jste do Poslanecké sněmovny přinesli.
Kolegyně a kolegové, prožil jsem, jsa mlád, relativně velmi mlád, přesto v této sněmovně řazen spíše mezi již seniory, několikero projednávání vládních rozpočtů. Pochybuji o tom, že mi, vy kolegové z vládní koalice, dáte alespoň zevně nebo vnějším způsobem najevo, že nemluvím pravdu - nebo že mluvím pravdu, takto bych to řekl. Ale ani jeden z rozpočtů, které jsme v minulosti projednávali, neprovázela takováto nedůstojná atmosféra, jako provázela tento rozpočet.
Jestli tato atmosféra je také obrazem toho, jakým způsobem tato vláda spravuje tuto zemi, potom nemohu najít jiná slova, než je cynismus, lhostejnost, nezájem, pohrdání a neprofesionalita. (Potlesk poslanců ODS.)
Jestli mám reagovat na různé posunky, gesta, výkřiky z řad poslanců a poslankyň vládní koalice - skonči to, nech toho, chceme jít domů - tak si myslím, že je to spíše výzva pro vás, kolegové, abyste se zamysleli nad tím, zda svůj mandát poslance a člena zastupitelského sboru vykonáváte náležitě tak, jak vám to Ústava České republiky říká. (Potlesk poslanců ODS.)
Jestli jsem hledal slova pro to, jakým způsobem popsat atmosféru a naleznout pojmenování pro to, zda je to, a případně jaký, obrázek způsobu vládnutí této vlády, potom musím říci, že to je jedno jediné heslo, jedna jediná teze - po nás potopa.
***