(21.20 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Slib číslo 5 - rozšířit studijní příležitosti v oblasti terciálního vzdělávání. Realitou je podfinancování vysokých škol a současně neřešení problému financování a nehledání dalších zdrojů. Neblahý stav vysokého školství je po pěti letech socialistického vládnutí už natolik vážný, že hrozí stávky vysokoškolských pedagogů. Neřešení problémů vysokých škol pak bude znamenat, že v příštím roce desetitisíce mladých uchazečů o studium na vysokých školách nebudou moci studovat. Svým nekonáním nebo z kontextu vytrženými sociálně ekonomickými pokusy vláda brání mladým lidem, aby se mohli svobodně rozhodovat a připravovat pro svou budoucí životní dráhu.
Sečteno a podtrženo. Takzvaná reforma veřejných financí zdraží provoz škol - internet do škol, provozy škol, vedení účtů atd. Nízké platy učitelů způsobí odchod těch kvalitních do jiné sféry, to znamená, že dětem ve školách se zhorší kvalita vzdělávacích služeb. Možnost volby bude dále omezována z moci úřední. Nedostatek peněz způsobený špatným financováním bude dále omezovat možnost získat vysokoškolské vzdělání, což v konečném důsledku zhorší pozici našich občanů uplatnit se v mezinárodní konkurenci na trhu práce. A mohl bych tak pokračovat dále.
Vážené dámy, vážení pánové, v průčelí nad těmito okny je z venkovní strany této starobylé budovy velkým zlatým písmem latinsky napsána věta vyjadřující základní smysl naší poslanecké práce: Salus rei publicae suprema lex esto - česky řečeno: blaho státu je nejvyšším zákonem. Pokud se máme řídit těmito moudrými slovy, je povinností této ctěné sněmovny, aby vládu, která škodí, odvolala.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí ministryně školství Petra Buzková. Dalším přihlášeným pak je pan poslanec Milan Cabrnoch.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Vážený pane premiére, členové vlády, vážený pane poslanče Bartoši, dámy a pánové. Přiznám se, že jsem s napětím očekávala vystoupení svého stínového ministra pana poslance Bartoše, a v každém případě mu musím blahopřát, neboť jako stínový ministr ODS v každém případě má tu kýženou čárku, že vystoupil ve sněmovně proti této vládě. Takže, pane poslanče, můžete být spokojen, tedy alespoň s tou čárkou.
Co se týká faktické náplně projevu pana poslance Bartoše, bylo to bohužel opět to, co předvádějí i jeho ostatní ctění kolegové z ODS. Dlouhá slova o ničem. Kritika, která je naprosto nekvalifikovaná, a v mnoha případech musím říci, že panu poslanci Bartošovi chybí zásadní informace.
Ano, pan poslanec Bartoš může mít pravdu, že je cosi divného, že již po jednom roce se v této sněmovně podruhé hlasuje o důvěře vlády. Znamená to opravdu jakýsi nezdravý jev, nezdravý jev ODS, která bezesporu je tak, abych použila slušný výraz, nedočkavá na to, aby se jakýmkoli způsobem prodrala k rozhodování, že jí prostě není svatého vůbec nic.
Nicméně ráda bych se vyjádřila k některým momentům řeči pana poslance Bartoše, byť jsem chvíli přemýšlela o tom, že jsou věci, na které snad ani nemá cenu odpovídat. Nicméně vzhledem k tomu, že si vážím Poslanecké sněmovny i občanů tohoto státu, kteří bezesporu velmi napjatě sledují tuto parlamentní rozpravu, pokusím se o několik věcných odpovědí.
Co se týče navýšení kapitoly školství. Co se týče kapitoly školství v tomto roce, kapitola školství patří k těm kapitolám, které na rozdíl od kapitol jiných skutečně navýšeny byly. Kapitola školství byla navýšena zhruba o 1,8 mld. na platy v regionálním školství, byla navýšena zhruba o 1,7 mld. plus dalších 200 mil. Kč na záležitosti týkající se škol vysokých. Znamená to tedy, že na rozdíl od ostatních kapitol, které většinou doznaly značného snížení, školství se sice nezvyšovalo tolik, jak bych si možná já přála, nicméně v době, kdy probíhá reforma veřejných financí, se samozřejmě, byť říkám bohužel, bylo zřejmě nutné uskrovnit.
Co se týká platů. V letošním roce vláda přistoupila ke kroku, který je krokem velmi důležitým, a je důležitým především a právě z hlediska školství, a sice ke změně odměňování v rozpočtové sféře a zavedení tzv. šestnáctitřídního tarifního systému. Šestnáctitřídní tarifní systém oproti systému dvanáctitřídnímu dává mnohem širší možnost zvýhodnit vysoce kvalifikované lidi, lidi, kteří mají vysoké vzdělání, lidi, kteří si dodatečně zvyšují svoji kvalifikaci. To znamená, tato změna je výhodná právě ve velké části pro učitele. Na základě tohoto šestnáctitřídního tarifního systému dochází ke zvýšení především platů v základním školství. Měsíční tarif v základním školství stoupá zhruba o 20 %, měsíční tarif ve školství středním zhruba o 12 %. Bohužel, všichni to víme, vzhledem k tomu, že není možné za současné ekonomické situace vyplatit v plné výši 12. a 13. platy, absolutní výše v ročním příjmu není již tak pozitivní jako v měsíčním příjmu tarifním, nicméně v tomto případě stále průměrný měsíční plat učitele základní školy stoupá zhruba o 13,5 %, u učitelů středních škol je to bohužel horší, je to zhruba o 2,5 %. Nenárokové složky platů zůstávají zhruba ve stejné výši, navyšuje se pouze o několik procent oproti loňskému roku.
Pan poslanec Bartoš sám ve své koncepci navrhuje něco zcela jiného a já mám pocit, že je potřeba tyto koncepce srovnat, protože koncepce, že učitel má dostávat méně než polovinu na své mzdě v nenárokových složkách, aby ředitel školy mohl rozhodnout, který učitel je kvalitnější a který je případně kvalitní méně, to je bezesporu koncepce pana poslance Bartoše. Já tuto koncepci respektuji, ale myslím, že každý učitel si může srovnat, co je pro něj lepší, co je správnější a co by si přál. Zda má být jako určitý typ státního zaměstnance za své vzdělání, za svou kvalifikaci honorován zvýšenou tarifní částí platu, ke které samozřejmě přicházejí případně další složky platu nadtarifního, ale samozřejmě v mnohem menší míře, nebo zda si přeje absolutní nejistotu v tom smyslu, že jeho tarifní mzda poklesne asi o 50 % a potom mu možná - anebo také možná ne - ředitel těch dalších 50 % k jeho mzdě přidá. Ano, myslím si, že právě tento model pana poslance Bartoše by skutečně vyháněl kvalifikované lidi ze školství. Ale prosím, nechť si každý udělá svůj názor sám.
Co se týká školské legislativy, nemyslím si, že je možné srovnávat počty legislativních předloh jednotlivých ministerstev. Ministerstvo školství a já osobně jsem zaslala návrhy obou školských zákonů, a v případě zákona školského se jedná o obrovskou kodifikaci školského práva, do vlády. To znamená, pane poslanče, nepoužívejte prosím nepřesnou informaci, že jakési pracovní varianty kolují po ministerstvu. Byly zaslány do Legislativní rady vlády a já v tuto chvíli očekávám, že Legislativní rada vlády uvolní projednávání těchto dvou z hlediska pedagogické veřejnosti nesmírně důležitých návrhů zákonů na jednání vlády.
Pan poslanec Bartoš se také zmiňoval o vysokých školách, o rozvoji terciálního vzdělávání, o tom, že desítky tisíc uchazečů se nedostávají na vysoké školy. Ráda bych tady upozornila na aktuální čísla. V roce 2003 byl počet studijních míst na vysokých školách takový, že se rovnal 43 % populace osmnáctiletých, což je termín, který se statisticky používá při těchto výpočtech. Znamená to tedy zhruba to, že z lidí, kteří se letos hlásili na vysoké školy, zhruba 43 % se na vysoké školy mohlo dostat. Ano, pravdou je a pravdou zůstane, že vždycky budou studijní obory, kde budou značné převisy a na které se nedostane každý, kdo si přeje takovýto atraktivní studijní obor studovat. Na druhou stranu je zde celá řada oborů, a jsou to významné a prestižní obory především v technickém vzdělávání, kde jsou absolventi velmi žádáni a kde tyto obory jsou, minimálně řečeno, nenaplněny.
Vážené paní poslankyně, vážení poslanci. Já myslím, že je velmi snadné kritizovat, když se používají značně překroucená fakta, v některých případech dokonce nepravdy. Nicméně od opozice vedené ODS koneckonců ani nic jiného nečekám. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Řádně přihlášeným je pan poslanec Cabrnoch, ale ještě se hlásí s faktickou pan poslanec Bartoš.
***