(21.30 hodin)
Poslanec Walter Bartoš: Jenom velice krátce si dovolím reagovat na paní ministryni, co se týče navýšení kapitoly školství.
Paní ministryně, vy v podstatě vůbec nic nenavyšujete. Vám chybí ty informace. Když se podíváte do první poloviny devadesátých let, nejvyšší procento navýšení kapitoly na školství bylo v roce 1996, čili za vlády Václava Klause. Bylo to přesně 16,5 %. Vy dnes nedosahujete ani těch 15 %. Takže nemluvte o navyšování, není to pravda.
Co se týká šestnáctitarifního systému, to je jenom bouda. To je podvod na učitele, co říkáte. Vůbec nejde o to, jestli tabulka je šestnáctitarifní, nebo dvanáctitarifní. Jedná se o to, kolik stát dá mzdových prostředků pro učitele a mezi kolik učitelů se to bude dělit. Není to o šestnáctitarifních, ale o úplně jiných číslech. Pletete si pojmy vy.
Co se týká studia na vysokých školách, možná jste četla studii OECD, která zkoumá náš vzdělávací systém a ze které vyplývá, že pouze jedna třetina studentů studuje obor, který skutečně studovat chtěla. Zbytek vysokoškoláků, kteří studují, tam studují jenom jeden dva roky a mají to jako přestupní stanici někam jinam.
Čili vy škodíte tomuto školství, protože nic neděláte. A nejlépe by bylo, kdybyste odešla. (Potlesk z řad poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní ministryně Buzková se hlásí.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Pane poslanče, já možná škodím tomuto školství, ale vy z tohoto místa plácáte nesmysly. Já bych velice ráda upozornila na to, že studie OECD říká celou řadu dalších věcí. Například říká to, že v této zemi je pouze 11 % vysokoškolsky vzdělaných osob. Ano, je to bezesporu pravda, ale záleží na tom, jakým způsobem se čísla metodicky využijí. V daném případě jsou totiž zkoumána čísla za celou populaci, to znamená i populaci dospělou. Byly zde doby, kdy na vysokých školách studovalo méně než 6 %.
Současně bych také ráda upozornila, co se týká navýšení školství, že pan poslanec Bartoš pravděpodobně zapomněl započítat ty částky, které se převádí z kapitoly 333, to znamená ministerstva školství, na kraje, nicméně stále to zůstávají finanční prostředky, které zůstávají, nebo ještě spíše měly by zůstat ve školství. Protože samozřejmě peníze převedené prostřednictvím rozpočtového určení daní jsou peníze, které přestávají býti účelově vázanými.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Nejen školstvím ovšem živa je vláda. Prosím pana poslance Cabrnocha. Postoupíme k dalšímu resortu.
Poslanec Milan Cabrnoch: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přes snahu o humorný úvod je třeba konstatovat, že se zabýváme velmi vážným tématem. Tím tématem je vyslovení nedůvěry vládě. K takovému kroku se odhodláváme tehdy, když k tomu máme opravdu vážné důvody. Všichni si uvědomujeme, že vyslovení i pouhé vyslovování nedůvěry vládě se dotýká každého občana České republiky. Vládě vyslovujeme nedůvěru tehdy, když vláda nevládne ve prospěch národa a země, když vláda svou činností zemi a jejím občanům škodí.
Ve svém krátkém vystoupení se chci věnovat především sociální oblasti, do které samozřejmě i zdravotnictví patří. Činnost vlády ohrožuje sociální systém jako celek, roste nezaměstnanost, pracovní neschopnost, stoupají počty uživatelů i celková výše vyplácených sociálních dávek. Zdravotnictví samo zažívá největší krizi za dobu existence České republiky. Vláda svými špatnými rozhodnutími kupuje za peníze pojištěnců zdravotního pojištění pouze své voliče.
Vláda nezvládla ani přípravu, ani realizaci reformy veřejné správy. Smutným příkladem toho jsou miliardové dluhy okresních nemocnic, které stát převedl na kraje, a dává od nich ruce pryč. Kraje nemají šanci dluhy nemocnic řešit v tom objemu, v jakém jsou, a tak řada bývalých okresních nemocnic za nečinnosti vlády míří neodvratně k bankrotu.
Chybná - a nebojím se říci, že vědomě chybná - rozhodnutí vlády nutí zdravotní pojišťovny vydávat z prostředků pojištěnců, nikoliv z prostředků státního rozpočtu více, než přijímají. Pojišťovny tak dluží nemocnicím, lékařům i lékárníkům, ti potom dluží svým dodavatelům, ti zase svým subdodavatelům. Pod taktovkou Vladimíra Špidly směřujeme k tomu, že každý dluží každému. Vladimír Špidla a jeho lidé nás učí žít na dluh. Jaký div potom, že stát se stává největším dlužníkem.
Vláda nenávratně svou nečinností a nekompetentností poškozuje každého z nás. Neudělala nic pro vyřešení problémů důchodového systému ani pro snížení nezaměstnanosti. Neudělala nic ani pro prevenci onemocnění, ani pro posílení preventivní péče. Neudělala nic, a přestože to deklarovala, pro posílení práv a odpovědnosti občana jako pacienta, jako uživatele tohoto systému. Nepodnikla žádné kroky ke zvýšení kvality ani ke zvýšení dostupnosti zdravotní péče, neudělala nic pro zvýšení konkurenceschopnosti našeho zdravotnictví v evropském prostředí.
Dámy a pánové, situace naší země není jednoduchá, naše problémy nejsou malé. A snadná jednoduchá a populární řešení neexistují. Naše země potřebuje kompetentní a schopné vedení. Potřebuje vládu, která získá a udrží důvěru občanů i parlamentu. Potřebujeme vládu, která připraví, ale i obhájí a prosadí potřebné změny. Je evidentní, že tato vláda nemá tuto kompetenci, tedy nemá potřebnou důvěru. Byť možná jedním hlasem v tuto chvíli ji obhájí.
Přesto tvrdím a trvám na tom, že setrvávání této vlády u moci je horší než její odchod. Proto se připojím k vyslovení nedůvěry této vládě. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím paní ministryni Součkovou.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, domnívala jsem se sice, že už je pozdní hodina, ale že ještě budou vylézat stíny za mikrofony a tady se předvádět, jak vlastně stínoví ministři chtějí v budoucnu ukázat, jak stínová vláda je schopná, tak pokud vím, stín není schopný ničeho.
Trochu mě překvapují slova poslance Cabrnocha o tom, jak diskutuje o zdravotnictví, zvláště pak o době, kdy ODS měla možnost vyřešit daný systém, ale tu odvahu, kterou měl jejich ministr Stráský, ona bohužel díky svému předsedovi neměla. A proto systém nevyřešila a nyní se potýkáme s tím, co vlastně zasela.
Potýkáme se s paušálními sazbami, které byly výplodem právě v době, kdy byl pan poslanec Cabrnoch náměstkem na Ministerstvu zdravotnictví. Bohužel, okresní přednostové nebyli zrovna také sympatizanty sociální demokracie nebo jejích koaličních partnerů a nepovažovali nemocnice za prioritu, že by prostřednictvím svých rozpočtů posílili rozpočty nemocnic, aby nebyly v negativní bilanci, nebo že by nějakým způsobem lépe kontrolovali své nemocnice svěřené, tak aby se nedostávaly do negativních bilancí. Dokonce i mnozí hejtmani za dobu, kdy jim byly nemocnice převedeny a kdy měli možnost ukázat, jak jsou dobrými hospodáři, neumí udržet rozpočty v nemocnicích, které byly převedeny s vyrovnaným rozpočtem. A tyto nemocnice se dostávají do negativních čísel. Já se ptám proč. Možnost mají hejtmani, aby ukázali, jakým způsobem ze zákona jim byla svěřena odpovědnost, aby dostáli svému slibu, že budou řádně spravovat svěřený majetek, který jim byl svěřen prostřednictvím státu do jejich samosprávy. Samospráva je blíže občanovi, tudíž blíže kontrole, tudíž blíže výkonu. A tady vidím, že selhává právě to, co hejtmani neustále požadují. Místo aby konali, pouze mají rétorická cvičení.
***