(17.30 hodin)
(pokračuje L. Urban)
V našem kraji je kromě řady dalších prokazatelná stará ekologická zátěž spočívající v odpadních haldách pocházejících z předcházející výrobní činnosti bývalého národního podniku Lachema Kaznějov, dnes a. s. Aktiva Kaznějov. Tento podnik má dnes zpracován ekologický audit i analýzy rizik ve smyslu usnesení vlády č. 51 ze dne 10. ledna 2001, dle kterých by se měly tyto haldy postupně likvidovat. Složitější situace je ale v katastrálním území města Horní Bříza, kde se nacházejí kaolinové oprámy, které jsou také v majetku akciové společnosti Aktiva Kaznějov a byly v letech 1960 až 1980 využívány pro ukládání kapalných odpadů z výroby kyseliny citronové a nikelnatých solí. Ekologický audit prokázal, že v současné době je obsah oprámů kontaminován zejména chloridy, amonnými ionty, niklem a arzenem. Z těchto oprámů může dojít postupně ke kontaminaci spodní vody a ohrožení pitné vody pro město.
Akciová společnost Aktiva se snaží tuto situaci řešit a má příslib pomoci i od Fondu národního majetku. Konkrétní kroky však učiněny nebyly. Proto se ptám, zda ministerstvo životního prostředí o tomto případu ví a jak pomůže s urychlením řešení.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Paní předsedající, kolegyně a kolegové. Záležitost staré ekologické zátěže, oprámy Aktiva Kaznějov, je ministerstvu životního prostředí známa. Podle dosavadního průběhu nabyvatel podal podle usnesení vlády č. 51 z roku 2001 na Fond národního majetku žádost o uzavření smlouvy o vypořádání ekologických závazků váznoucích na jeho majetku, to znamená návrh na ekologickou smlouvu. Na odbor ekologických škod Ministerstva životního prostředí byla analýza rizik vypracovaná firmou SCES (?) předložena v prosinci 2002 a v červenci 2002 týkající se objektu nabyvatele společnosti Aktiva v Kaznějově. Po připomínkách Ministerstva životního prostředí byl dále vypracován v dubnu 2003 dodatek analýzy rizik a v červnu 2003 finanční analýza nákladů na sanaci společnosti Aktiva, akciová společnost.
Dopisem na Fond národního majetku ze dne 17. června 2003 náš resort doporučil uzavření ekologické smlouvy s nabyvatelem Aktiva, a. s. Dále jsme doporučili, aby před vydáním příslušného správního rozhodnutí České inspekci životního prostředí o sanaci, které vlastně je nutnou podmínkou pro to, aby smlouva mohla být uzavřena, byl proveden doprůzkum kontaminace spolu se studií proveditelnosti sanace, a až na základě tohoto materiálu aby byly aktualizovány návrhy cílových limitů sanace, to znamená, na jakou úroveň chceme, aby ta lokalita byla sanována. K této podmínce nás vedlo především to, že analýza rizik a její doplňky vycházely ze starších údajů a svým charakterem a rozsahem si staré zátěže tohoto rozsahu vypracování studie proveditelnosti sanace vyžadují. Studie proveditelnosti podepřená doprůzkumem kontaminace má poskytnout aktuální objektivní cíle sanačního zákroku, což bylo doporučeno odborným posouzením analýzy rizik Českou geologickou službou, tedy další resortní institucí Ministerstva životního prostředí. S naším doporučením se autoři analýzy rizik nakonec ztotožnili.
A podle těch posledních informací má Fond národního majetku na Ministerstvu financí podanou žádost o metodický výklad ve věci schvalovacího řízení žádosti společnosti Aktiva, a. s., o uzavření ekologické smlouvy. Tolik tedy podrobně k tomuto případu. Samozřejmě že Ministerstvo životního prostředí je připraveno se tomu nadále věnovat, když budeme žadatelem osloveni.
A možná by bylo vhodné ještě doplnit, že my jsme 1. července 2003 na základě dlouhoměsíčních jednání s Fondem národního majetku se dohodli o přesunu části kompetencí Fondu národního majetku na Ministerstvo životního prostředí, kdy to oddělení ekologických škod na Fondu národního majetku bylo zrušeno, a ta odborná garance za celý ten proces vlastně je dneska kompletně na Ministerstvu životního prostředí. Domnívám se, že to bude sloužit k větší transparentnosti procesu odstraňování starých ekologických zátěží, pak také k jeho urychlení, protože v minulých letech byla vždy dlouhá korespondence mezi Ministerstvem životního prostředí a oddělením ekologických škod na Fondu národního majetku. Dnes vlastně odborná garance, celý proces je na resortu životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí stanovuje ty limity proveditelnosti, vydává souhlas se sanací a Fond národního majetku uzavírá smlouvu a proplácí. Zajišťuje to finanční krytí. Takže ten nový mechanismus nastavený letos v létě by měl vést u tohoto případu i dalších k tomu, že budou řešeny rychle a pružně.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, táži se pana poslance Urbana, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Urban: Jen velice krátce. Chtěl bych panu ministrovi poděkovat. Já jsem nebyl požádán společností Aktiva, ale městem Horní Bříza, takže mohu tedy panu starostovi říci, aby se obrátil na Ministerstvo životního prostředí? Ano. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní udílím slovo paní místopředsedkyni Poslanecké sněmovny paní Miroslavě Němcové, která vystoupí se svojí interpelací na ministra obrany pana Miroslava Kostelku. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámila s dopisem, se kterým se na mne obrátili příslušníci jednotky Letecké pátrací a záchranné služby střediska Přerov, letiště Přerov-Bochoř. Vážně upozorňují na dlouhodobě chybné rozhodnutí o zrušení tohoto střediska v Přerově a převelení do Plzně. Jsou si jisti, že jde o finančně nákladnou a diskutabilní operaci, jejímž výsledkem bude ohrožení výkonnosti letecké záchranné služby na Moravě. Proto bych pana minstra požádala o odpověď na čtyři otázky.
1. Je logické, aby byla zrušena plně vycvičená profesionální jednotka záchranářů dříve, než bude zrušeno letiště v Přerově?
2. Kolik peněz bude stát nový výcvik záchranářských týmů z modernizovaných strojů Sokol na transportní Mi-17?
3. Proč bude de facto rušena elitní jednotka v Přerově, přičemž víme, že záchranné práce může uspokojivě plnit pouze jako sehraný tým, který převelením přestane existovat?
4. Vypadá to jako šetření na nesprávném místě. Proto mě zajímá, jaká konkrétní opatření jsou připravena v budově ministerstva, tedy jaká úsporná opatření budou přijata v řadách úředníků ministerstva, abychom se nemuseli zbavovat profesionálů v terénu.
Děkuji vám za odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr obrany pan Miroslav Kostelka.
Ministr obrany ČR Miroslav Kostelka: Paní předsedající, paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Tam došlo asi k malému omylu, protože to převelení, a nejedná se o leteckou záchrannou službu, tak jak je myšlena ve smyslu pomoci nemocným a raněným, ale o bojovou záchrannou pátrací leteckou službu, která je umístěna na Přerově, jinak letecká pátrací služba tam není.
V prvním bodě. Nemá být převelena na letiště Líně, ale na letiště Mošnov, pardon, na letiště Náměšť po jejím dobudování, pravděpodobně v roce 2006, 2007. Ale k tomu celému musím říci. Pravděpodobně se to týká této letky, protože ta je umístěna na letišti Přerov. Tato letka byla začleněna pod velitelství NATO, konkrétně ACE Mobile Forces, Land, které bylo umístěno v Heidelbergu ve Spolkové republice. Bohužel toto velitelství k 31. 12. loňského roku zaniklo. Proto se rozhodlo ne o zrušení této letky, pouze tato letka měla svoji samostatnou logistickou část, která se nyní rozpadá. Celá letka je včleněna do vrtulníkové základny Přerov. Skutečně se uvažuje o jejím přemístění v souvislosti s rušením letiště Přerov na letiště Náměšť. Bude to, jak říkám, zhruba v roce 2006, 2007, podle toho, jak bude vypadat výstavba letiště Náměšť.
Nový výcvik na letounech Sokol, je to zase otázka budoucnosti. V současné době piloti mohou působit na těch vrtulnících, na kterých působí.
A myslím si, že otázka hospodárnosti souvisí právě s otázkou buď zrušit letiště Přerov, nebo letiště Náměšť. My v současné době zpracováváme na žádost výboru pro obranu a bezpečnost ekonomickou rozvahu výhodnosti či nevýhodnosti jednoho nebo druhého řešení. Já pošlu paní místopředsedkyni i tuto rozvahu, aby mohla mít tyto údaje k dispozici.
***