(16.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Otázka úhrady nákladů na útlum těžby z peněz daňových poplatníků v případě Dolu Koh-i-noor není typická pro proces doprivatizace státních majetkových podílů v uhelném hornictví a nebude se opakovat.
Energetická koncepce - ještě mi dovolte, abych se dotkl vztahu privatizace a energetické koncepce státu, protože je jasné, že vaše otázka je závažná.
Energetická koncepce státu schválená v roce 2000 je dosud platná. Jsou známa základní kritéria všech variant připravované aktualizace této koncepce. Dokončení privatizace majetkových podílů státu v hnědouhelných společnostech není v rozporu s těmito koncepcemi. Proces doprivatizace hnědouhelných společností schválila vláda svým usnesením č. 770, ve kterém stanovila řadu podmínek, mimo jiné i kompatibilitu s energetickou koncepcí státu, která existuje, a její aktualizací, která je před dokončením a bude dokončena v krátké době.
Podmínky účasti ve výběrovém řízení. Podmínky účasti jsou jednoznačně stanoveny tak, že výběrového řízení se může účastnit každý investor, který splňuje soubor daných kritérií a podmínek, týkajících se zejména udržení těžby hnědého uhlí, rozvoje společnosti a zachování přiměřené zaměstnanosti.
Otázka privatizace ve vztahu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V současném stadiu procesu dokončení privatizace hnědouhelných společností, kdy není znám konkrétní investor, není důvod, proč by vláda musela cokoliv vysvětlovat Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Teprve po uzavření výběrového řízení bude tento úřad, jak to koneckonců předpokládá zákon, požádán běžným způsobem o stanovisko.
K problematice zaměstnanosti v regionu severozápadních Čech. Problematikou zaměstnanosti v regionu severozápadních Čech se vláda zabývá průběžně s cílem udržení sociálního smíru. Některé dřívější materiály v souvislosti s uvedením jaderné elektrárny Temelín avizovaly, že dojde k nárůstu nezaměstnaných v řádu tisíců. Tyto vize katastrofické se naštěstí nenaplnily. Rovněž v objemu těžby hnědého uhlí nedošlo k hlubokým propadům. Navíc vláda vyčlenila 15 mld. Kč na řešení ekologických škod v tomto regionu, které vznikly v důsledku dřívější těžební činnosti, a to s pozitivním dopadem nejen na krajinu, ale i na zaměstnanost v tomto regionu.
Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci. Rozhodnutí o energetické koncepci je mimořádné důležitá strategická věc a privatizace hnědouhelných společností s tímto rozhodnutím souvisí. Pokusil jsem se stručně objasnit základní hlediska, která vláda uplatnila v případě postupu v severozápadních Čechách. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády panu Vladimíru Špidlovi a táži se pana poslance Kohlíčka, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Pane ministerský předsedo, já bych v rámci mně vymezeného limitu položil dvě otázky. Za prvé, proč nemůže být strategickým partnerem stát nebo ČEZ? Společnost je zisková, není důvod se jí zbavovat. A za druhé, chtěl bych se zeptat, proč o těchto záměrech není diskutováno s partnery v rámci tripartity? Já se domnívám, že zásadní otázkou pro zachování sociálního smíru je, aby plány, které vláda jistě má dobře propracovány, byly přijaty v regionu. A toho nejsme svědky.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane poslanče, dovolte, abych zareagoval na vaše doplňující otázky. Pokud jde o možnost účasti ČEZu, tak podmínky, které vláda stanovila, nevylučují ČEZ z účasti. ČEZ se může zúčastnit, čili v tomto byla vaše informace nepřesná.
Pokud jde o to, proč by měl být strategickým partnerem stát. Problém spočívá v tom, že částečná privatizace v tomto prostoru již proběhla, a ukazuje se, že v dlouhodobé strategii to vytváří nepřekonatelnou komplikaci a že správnější bude privatizaci dokončit.
Vaše třetí otázka, týkající se debaty s místními orgány. Nemohu přisvědčit vašemu názoru, protože jednání probíhají jak na tripartitách regionálních, tak i na krajské radě hospodářské a sociální dohody. Čili tady dialog probíhá. Jistě že v této komplikované otázce se může zdát možná někomu, že tento dialog není dostatečně efektivní. To je jiná záležitost, ale přesto je vůlí vlády a pana ministra Urbana, který má velkou odpovědnost v této oblasti, aby dialog byl veden s dostatečnou efektivností. A jak říkám, já nemohu potvrdit vaši informaci, že by tomu tak nebylo.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. Jako další vylosovaný s interpelací na předsedu vlády je paní poslankyně Eva Dundáčková, připraví se pan poslanec Hynek Fajmon. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Pane premiére, přítomné dámy a pánové. Dovolte mi, abych se obrátila právě na předsedu vlády se svou interpelací, a to bezprostředně poté, co jsme slyšeli, jak naše vláda v čele s tímto premiérem plní svá volební prohlášení, a já věřím, že také veřejné sliby vlády týkající se odškodnění z povodňového fondu.
Ptám se proto, a to již podruhé, už druhou interpelaci v tomto duchu mám na právě vyřizování dotací občanů na opravy bytových fondů a na odškodňování povodní. Pane premiére, můžete nám říci, prosím, kolik bylo dosud vyplaceno obcím? Zda to bylo oněch 70 % celkových škod do maximální výše 200 tis. Kč jednoho oprávněného žadatele, tak jak zněl příslib vlády, či nikoliv? Z materiálů, které zde mám před sebou, jen v jedné oblasti Středočeského kraje, a to na Praze-západ, dosáhly pouze v některých obcích vyřízené žádosti 40 %, u ostatních zdaleka ne ani tolik, v některých případech dokonce ze sedmi žádostí, které mohu předložit zde konkrétně, nebyla vyřízena ani jedna jediná, případně jediná. Zajímá mě, jak je to se stavem podpor na opravy bytového fondu postiženého povodněmi v roce 2002.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se jenom stručně zabýval tím, jaké podpory byly poskytnuty v rámci popovodňové pomoci. Pokud paní poslankyně Dundáčková zmiňovala určité případy, myslím si, že by bylo lepší než odpovídat souhrnně v interpelaci obdržet tyto případy konkrétní, tak abych je mohl prověřit, protože u řady situací jsem si ověřil, že dost často docházelo k nedostatečnému zdokumentování žádosti a podobné věci, nebo že existovaly různé důvody, proč ta která žádost nebyla vyřízena, a proto k tomu nemohu zaujímat nějaké pevné stanovisko.
Takže co bylo uvolněno? Byla uvolněna jedna miliarda sto padesát milionů na záchranné a likvidační práce a na dávky sociální péče. Tři miliardy - z toho jedna miliarda pro kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj na programy finanční podpory na výstavbu nájemních bytů a na pomoc obcím pro zajištění náhradního ubytování. 500 mil. pro českou záruční a rozvojovou banku - Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, 1 mld. 500 mil. s rozdělením mezi resorty na územní samosprávné celky.
Kromě opatření poskytovaných ze státního rozpočtu byly hledány další finanční zdroje. Byl to úvěr od Evropské investiční banky 12 mld. 500 mil., prostředky z Fondu solidarity Evropské unie 4 mld. - to si myslím, že nebyla bezvýznamná pomoc - čili celkem to byly vnější prostředky v hodnotě 16,5 mld.
Ze zdrojů Evropské investiční banky jsou hrazeny především investiční akce pro metro. Ze zdrojů Fondu solidarity Evropské unie jsou retroaktivní formou hrazeny investiční i neinvestiční akce v souladu se stanovenými pravidly Evropské unie.
***