(15.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Volby rozdaly nějakým způsobem mandát. A můžeme tady mnozí z nás litovat, jak to bylo, že by to mohlo být jinak. Ale toto je mandát, se kterým se má naložit v plném volebním období soustředěnosti a ku prospěchu občanů České republiky. To, co předkládáme, je skutečné řešení problémů naší země. Není možné jít jinou cestou, protože jiná cesta, která je doporučována do sebe zahleděnou opozicí, vede pouze k chaosu. A to není cesta pro Českou republiku.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ted je sice řádně přihlášen pan ministr Sobotka, ale s faktickými poznámkami se přihlásily dvě dámy, paní poslankyně Němcová a paní poslankyně Dundáčková. Prosím.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Mám pouze tři poznámky. Tou první, a to by byla složitější otázka, na kterou by nám pan místopředseda vlády Svoboda měl odpovědět, bylo, proč v době daleko příznivější pro Českou republiku potřebovali rozbít tehdejší vládu a v době, která je tak kritická, se vlády drží a podporují ji v krocích, které nám velmi škodí. (Potlesk poslanců ODS.)
Druhá otázka je na něj osobně. Přece on, pokud je situace tak velmi vážná a situace byla tak zadlužená, tak on do vlády opravdu vstupovat nemusel. Doufám, že nebyl pod žádným nátlakem, pokud byl, tak by nám to měl sdělit. Umím si představit, že zůstane v opozici, pokud je to pro něj tak nepřijatelné. Pan místopředseda si pravděpodobně tuto představu neuměl sám ve své mysli vůbec vybavit.
Třetí poznámka je pro vás, vážení kolegové z České strany sociálně demokratické, a pro pana premiéra. Doufám, že jste poslouchali dobře, protože jestli jste poslouchali dobře, tak jste se dozvěděli, že když byli lidovci ve vládě ODS, tak ODS vládla špatně a oni tam měli dobré návrhy, kterými by bývali situaci zachránili. Až jednou nebudou ve vládě s vámi, totéž budou říkat o vás. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Reagovat chce pan ministr Svoboda, jak jsem pochopil. Fakticky by měla nyní ještě vystoupit paní poslankyně Dundáčková a pak možná pan ministr bude moci reagovat souhrnně. Prosím.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi jen krátkou repliku na analogii, jíž pan ministr zahraničí použil, a sice ono srovnání s dědictvím v řádném občanskoprávním procesu, respektive dědickém řízení. Pan ministr zde, a dovolte, abych zatlačila slzu, řekl, že zatímco dědic může předložené dědictví odmítnout, chudák vláda nic takového učinit nemůže. Neodmítne-li dědic předlužené dědictví, přestože předlužené je, přejímá tak morální odpovědnost za činy zůstavitele a sahá prosím do své vlastní kapsy, do žádné jiné kapsy sáhnout nemůže.
Pana ministra ani vládu nikdo nenutil, aby přejímala vládní odpovědnost. Zjistí-li následně, že snad zdědil cosi zadluženého, má hledat odpovědnost vůči svým voličům a věc řešit. Tato vláda nejenže dluhy nezdědila, ona je sama nadělala, ale následně pak nesáhla do své vlastní kapsy. Tato vláda dál sedí a snaží se pevně sedět na svých vlastních místech a nesahá na rozdíl od dědice do svých vlastních kapes. Sahá do kapes daňových poplatníků, sahá do kapes občanů této země. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra. Ještě jedna faktická poznámka.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že pan předseda KDU-ČSL tady velmi vzpomínal, jak za všechno můžou ti ostatní, tak bych mu možná připomněl něco, co on si třeba nepamatuje, protože je pravda, že on v lidové straně tak dlouho není, a to je jeden prostý číselný fakt. Z jedenácti rozpočtů, které byly schváleny v samostatné České republice, pro osm z nich hlasovala KDU-ČSL. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Pane předsedo, dámy a pánové, je zajímavé, jak příměr s dědictvím zabral, že to je velmi zajímavý příměr. Protože je možno samozřejmě odmítnout dědictví a také samozřejmě je možno ho neodmítnout, převzít a řešit. A to je to, co se stalo. To se stalo a věci se budou řešit a řeší se touto reformou. To je odpovědný přístup, který se stal.
Já tady znovu opakuji a trvám si na tom, že to byla neochota ODS v roce 1997 řešit tehdejší situaci. To bylo zatahování okénka u vlaku s pocitem ono to jede, pojede, protože neviditelná ruka trhu všechno vyřeší. Zkrátka toto není řešení.
Je potřeba občanům jasně říci, že teď je tu komplexní reforma, která dává šanci ekonomickému růstu, zastavení zadlužování a lepší budoucnosti. To je naprosto jedinečné. Myslím si, že to naši občané všichni vědí, že to nemá smysl tady opakovat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má ministr financí Bohuslav Sobotka. Ještě fakticky Martin Říman k proběhlé debatě.
Poslanec Martin Říman: Dámy a pánové, mám dvě skromné faktické připomínky. Jedna je zpráva na mém mobilu, která bleskla v tomto okamžiku a která docela zajímavým způsobem -
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nevím, jestli ta zpráva na mobilu se týká rozpravy, kterou tady vedeme. Jste si jist, že do ní patří.
Poslanec Martin Říman: Týká, pane předsedo - která svým způsobem velmi zajímavě koloruje to, o čem se tady bavíme: S prací české vlády je spokojeno 27 % občanů. Loni v září přitom vládu chválilo 72 % občanů.
Druhá poznámka na margo vystoupení pana místopředsedy vlády Svobody. Míra schopnosti jeho manipulace je opravdu až goebbelsovsky neuvěřitelná. Opravdu bych doporučoval členům vlády, aby si prostudovali tento svůj vlastní materiál, který přijali na jednání vlády a ve kterém je jednoznačně na straně - teď to nemohu najít - 14, už jsem to našel, napsáno, a pochybuji, že byste to na ministerstvu přikrašlovali, že do roku 1997 činily příjmy z privatizace celkem 124 mld. korun. Utraceno bylo 26 mld. korun.
Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádal bych vás jenom, abychom šetřili s příměry z období třetí říše jako osvětimská lež, goebbelsovská propaganda. Myslím si, že to není vhodné.
Prosím pana ministra financí.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane předsedo, dámy a pánové, již jsem se raději postavil k mikrofonu, abych už byl schopen odolat náporu faktických poznámek a konečně přijít na řadu s řádnou přihláškou do této rozpravy.
Především jsem velmi rád, že opozice zde cituje z vládních dokumentů. Ukazuje to, že vláda má koncepční představu a že vláda používá relevantní fakta, protože se na tato fakta odkazují ve svých vystoupeních i poslanci opozice. To si myslím, že je pro vládu docela dobré vysvědčení.
My dnes vedeme debatu o otázce, zda vyslovit vládě České republiky důvěru, či nedůvěru. Jako hlavní důvod je zde uváděna reforma veřejných rozpočtů. Domnívám se, že to ten hlavní důvod ve skutečnosti vůbec není. Korekce ve veřejných rozpočtech probíhají v současné době ve všech zemích střední Evropy. Probíhají v Německu, probíhají v Rakousku, probíhají v Polsku, reformy probíhají na Slovensku, probíhají v Maďarsku a budou probíhat i v jiných evropských zemích. Je to reakce na stárnutí populace, je to reakce na zostřenou mezinárodní hospodářskou konkurenci, je to reakce na globalizaci, je to prostě reakce na nová rizika, nové podmínky začátku 21. století. V tomto trendu, v tomto koridoru se pohybuje i návrh rozpočtové reformy, kterou předložila vláda České republiky.
Domnívám se, že to není hlavní důvod, proč dnes ODS navrhuje, aby vládě České republiky byla vyjádřena nedůvěra. Protože ODS přece moc dobře ví, že na trendy, jako je stárnutí populace, jako je globalizace, jako je zostřená mezinárodní konkurence, jako je vytváření jednotného evropského trhu je přece nutné reformami reagovat, že si nemůžeme dovolit stát na místě, že si nemůžeme dovolit ohrozit konkurenceschopnost České republiky a všechny komparativní výhody, které se nám postupem času podařilo v České republice získat. Je jasné, že česká vláda musí realizovat reformy, a je také jasné, že ODS tento svůj návrh reformami odůvodňuje jenom proto, že žádný jiný důvod nemá.
***