(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Co je podle mého názoru skutečným důvodem pro tento návrh ODS, je fakt, že ODS potřebuje mít nějaký mediální prostor. ODS se pokusila předložit vlastní alternativní koncepci k reformě veřejných rozpočtů, takzvanou modrou šanci. Tato modrá šance byla podrobena diskusi. Ta diskuse byla velmi krátká, protože v zásadě nebylo o čem diskutovat, a ODS modrou šancí (potlesk), která nemá žádnou hloubku, nemá žádné argumenty, nestojí na žádných skutečných ekonomických faktech, mediální scénu velmi brzy opustila. Pravděpodobně to nebylo záměrem ODS, ale prostě se to stalo, a mediální scéna je v tuto chvíli plna diskuse o tom skutečném reformním návrhu, který na stůl položila vláda České republiky, nikoliv o pseudoreformním návrhu, který předložila ODS, tzv. modré šanci, která ve skutečnosti žádnou modrou šancí není. Je to spíš modrý tunel na český daňový systém a na české veřejné rozpočty - ne že by to byla jakákoliv modrá šance (potlesk z jedné a bušení do lavic z druhé strany). ODS se pokouší vrátit na mediální scénu, pokouší se zaujmout média a občany nějakým jiným krokem, a proto přichází s návrhem na to, aby se vládě vyjádřila nedůvěra.
Pokud má tato vláda odejít a má k vládě přijít někdo jiný, možná právě ODS, která se snaží o to, aby se vrátila do vládní pozice, do pozice, ve které už jednou byla, pak je myslím potřeba připomenout, že ODS svoji šanci měla. ODS svoji šanci dostala od občanů ve volbách na počátku 90. let, v období, kdy byla zahájena transformace, a ODS dominantním způsobem ovlivňovala vládní politiku v celé první polovině 90. let minulého století.
A nebyla to jiná ODS, než je tato ODS. Když se podívám tady napravo do řad poslanců ODS a jejích vrcholných představitelů, vidím tváře, se kterými jsem se jako občan na začátku 90. let v médiích, v televizi, v novinách setkával jako s lidmi, kteří rozhodovali o tom, co se bude dít. Předseda poslaneckého klubu ODS byl v exekutivních funkcích, místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS se pohyboval v Občanské demokratické straně, současný předseda ODS není žádným nováčkem, je v ODS téměř od jejího počátku. Všechno jsou to lidé, kteří v ODS byli, měli možnost ovlivňovat politiku ODS a dneska se nemohou tvářit, že za to, co se tady dělo v první polovině 90. let, nenesou žádnou odpovědnost.
Vy jste tehdy dostali svou šanci, vy jste tehdy realizovali vládní politiku a my máme plné právo vrátit se k tomu, co se tady odehrávalo v první polovině 90. let, a nebudeme přistupovat na vaši taktiku, že tady žádné problémy nebyly, že tady nebyly žádné chyby transformace a že tady nebyly žádné náklady transformace. Samozřejmě, že by to pro ODS bylo velmi pohodlné, kdybychom dnes o tom nemluvili, kdybychom se tvářili, jako že se nic nestalo, co jsme si - to jsme si, padneme si do náručí a budeme se dívat na řešení budoucnosti, aniž bychom to zatěžovali pohledem do minula. Ale to si nemůžeme dovolit. A my si to také nemůžeme dovolit zejména proto, že tato vláda a ještě ta příští vláda bude platit náklady chybně pojaté transformace, příliš drahé transformace, která na začátku 90. let probíhala. (Potlesk.) To si myslím, že je věc, která sem také patří. Možná někdo namítne, že to není úplně k tématu důvěra vládě, ale já jsem od svých předřečníků slyšel celou řadu jiných témat, která jsou stejně odtažitá, jako je otázka toho, co se zde dělo v České republice na začátku první poloviny 90. let, kdy zde ODS nesla hlavní odpovědnost za tyto procesy.
A vraťme se k tomu, co se v té době dělo. Vzpomeňme si na kuponovou privatizaci. To byl projekt, se kterým ODS spojila svoji existenci. To byl projekt, se kterým Václav Klaus, který byl předsedou vlády za ODS, spojil svoji tvář a spojil svůj politický úspěch do doby, než se nakonec zjistilo, k čemu tato kuponová privatizace vedla, a k tomu, jaké zdroje tato kuponová privatizace umožnila z České republiky odvézt. Už tady o tom mluvil kolega Kraus přede mnou. To jsou prostředky, které z České republiky odtekly, to jsou prostředky, které chyběly v reálné ekonomice a které v konečném důsledku způsobily u celé řady firem velmi vážné problémy.
Vzpomeňme si na to, jak se v té době také privatizovalo. Když se podíváte do dnešní bilance Fondu národního majetku - a já jsem si ty věci velmi studoval poté, když jsem přišel do funkce - většina nedobytných pohledávek, které na Fondu národního majetku dneska máme, vznikla v první polovině 90. let. Sice ODS může tvrdit, že neměla předsedu výkonného výboru fondu, sice ODS může tvrdit, že neměla ministra privatizace, ale měla ve vládě většinu. Václav Klaus byl předsedou vlády. Většina nedobytných pohledávek ve Fondu národního majetku vznikla v první polovině 90. let.
Jak se tehdy privatizovalo? No privatizovalo se tak, že se napřed převedl majetek, a pak teprve Fond národního majetku požadoval za tento majetek zaplatit. Co se stávalo? Převedl se majetek a nabyvatel na tu platbu jaksi zapomněl, takže se rozdával majetek jaksi zadarmo a dneska máme dluhy a dneska máme pohledávky, které souvisí s tím, jak se v první polovině 90. let privatizovalo. I to možná stojí za to, abychom si vzpomněli. (Potlesk.)
Jistě, pan kolega Nečas zde hovořil o tom, jaké byly příjmy z privatizace a kolik se jich v dané době spotřebovalo. Ano, je to tak. Ale na co jsme potřebovali ty další příjmy z privatizace v následujících letech? Na to, abychom platili sanaci bankovního sektoru, sanaci a privatizaci bankovního sektoru, protože vážení přátelé z ODS, vy jste nám ty banky předali v naprosto katastrofálním stavu. V roce 1998 bankovní systém jste nám předali v naprosto katastrofálním stavu.
Ano, můžete říkat, že za to může centrální banka. Ano, můžete říkat, že s tím vláda neměla nic společného. Ano, to je do jisté míry pravda. Na druhou stranu vaše vlády měly v těchto bankách rozhodující majetkový podíl. Vy jste jako vlastníci mohli tyto banky ovlivňovat, vy jste mohli ovlivňovat, jestli jsou v těchto bankách kontrolní systémy, vy jste tam dosadili svoje kamarády, vy jste tam dosadili pana Salzmanna. (Potlesk.) A když už pak pan Salzmann musel z Komerční banky odejít, tak jste z něj udělali senátora za ODS. Takže k panu Salzmannovi se bohužel do dneška musíte hlásit, protože je prokazatelné, že byl dva roky senátorem právě za ODS. Já tomu rozumím, že k jiným manažerům z té doby se hlásit už dneska nemusíte, protože není doložitelné, do jaké míry byli s vaší stranou spojeni, ale k panu Salzmannovi, který vedl Komerční banku v té nejhorší době existence Komerční banky, se hlásit jako ODS musíte.
Vy jste nám ty banky předali v katastrofálním stavu, my jsme ty banky museli zachránit, protože šlo o vklady občanů, a platíme ty dluhy dodnes. Platíme dluhy, které vznikaly v polovině 90. let tím, že banky nefungovaly tak, jak měly, tím, že systém řízení a kontroly těchto bank vůbec v té době nefungoval. Toto je možná dobré si také připomenout. (Potlesk.)
A já jsem si na vzpomněl relativně nedávno, protože relativně nedávno jsme tady na půdě Poslanecké sněmovny dořešovali problém, který také vznikl v době, kdy měla ODS ministra financí pana Kočárníka, který byl za tu věc zcela a kompetentně odpovědný, a to byl problém družstevních záložen. Ano, ODS může tvrdit, že tento zákon o vzniku družstevních záložen schválila Poslanecká sněmovna napříč. Ano, ODS může dneska argumentovat, že pro tento zákon hlasovali poslanci napříč politickými stranami. Ale ODS současně se musí přihlásit k odpovědnosti za to, že vedla resort Ministerstva financí v době, kdy tento resort měl na starosti kontrolu fungování systému družstevních záložen, v době, kdy se v tomto systému kumulovalo deset miliard vkladů od občanů, a vedla tento resort také v době, kdy nastaly první vážné problémy z pohledu uplatňování kontrolních pravomocí Ministerstva financí nad systémem družstevních záložen. My jsme museli zaplatit čtyři miliardy a ty jsme neplatili v 90. letech, ty jsme platili dneska na to, abychom sanovali občanům jejich vklady, o které přišli v důsledku toho, že ODS zcela zanedbala na Ministerstvu financí kontrolu a vznik systému družstevních záložen. To je také věc, o které se příliš nemluví a kterou je možná dobré nyní připomenout.
Chtěl bych se vyjádřit k tomu, co zde velmi často zaznívá. Člověk by měl občas pocit, že Česká republika je v ekonomické krizi a že není jiné řešení, než se zbavit této vlády, která je údajně podle ODS nekompetentní, abychom se dostali opět na trajektorii ekonomického růstu. Chtěl bych všechny ctěné kolegy z ODS upozornit na pevná statistická data. Česká ekonomika i v roce 2003 roste, česká ekonomika podle všech prognóz - a ne vládních institucí, podle prognóz nezávislých ekonomických expertů, podle prognóz Mezinárodního měnového fondu, Světové banky - poroste i v roce 2004, pravděpodobně poroste i v následujících letech.
***