(10.50 hodin)
(pokračuje Doležal)
Možná se stane jediné a to je, že nastanou problémy se stavebními spořitelnami, protože dojde k určitým úpravám, k zrušení zájmu občanů a bude akorát řešen problém, jak dořešit zbývající úvěry, eventuálně dluhy. Proto bych byl rád, aby si všichni občané uvědomili, že vláda přistoupila k úsporám neboli k řešení veřejných financí. Tento způsob je zajímavý. Přirovnal bych ho k tomu, že přijdete za manželkou a oznámíte jí: Rodinný rozpočet je na tom špatně, musíme šetřit, a proto nebudeš dostávat měsíčně pět tisíc korun ale dva tisíce korun. Máme reformu.
Takže občané, je třeba řešit veřejné finance, a proto vláda je nebude řešit mezi svými úředníky, mezi výdaji státního aparátu apod., ne, ale sníží podporu vám všem, což považuji za velice humorné a zajímavé. Obzvlášť v období, kdy je třeba podpořit spoření, protože úrokové míry a sazby jsou tak nízké. Bavit se o tom, že se jedná o stavební spoření, a vyčítat to, že někteří si spoří i na jiné věci, než je vlastní rekonstrukce nebo výstavba bytu. Ale je to dobře, že lidé spoří, spořit mohou všichni, nikdo není omezován. Proč vládě nevadí veřejné pobídky, které jsou velice roztříštěné a dávány jenom někomu? Vždyť zde podporujeme všechny a podporujeme věc dobrou. Proto se domnívám, že je chyba zařadit tento návrh do reformy veřejných financí, a už vůbec je chyba projednávat ho v současnosti a řešit to.
Proto si dovolím navrhnout zamítnutí tohoto návrhu ve druhém čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji pane poslanče. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan kolega Mládek jako zpravodaj.
Poslanec Jan Mládek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, to, co zde navrhl pan kolega Doležal, je návrh na neuvěřitelné plýtvání penězi daňových poplatníků, což zní neuvěřitelně od zástupce strany, která ráda slaví "dny daňové svobody" a říká, daňová zátěž je příliš velká. Kdybychom v této chvíli zamítli tento návrh, tak by nedošlo k úsporám ani zhruba po těch pěti letech, jak tomu nastane při přijetí tohoto zákona. Samozřejmě, že je nepříjemné, že tyto úspory nejsou okamžité, ale je to dáno tím, že vláda respektovala to, že musí být zajištěny určité jistoty občanům, že tam nebudou prvky retroaktivity, a že když si spořím za určitých podmínek podle uzavřené smlouvy, budu spořit i nadále, dokud mi nevyprší termín onoho spoření.
Tato úcta k právu má samozřejmě za následek to, že tyto úspory nejsou okamžité. Tyto úspory ale přijdou, a proto je třeba schválit tento zákon, ale podotýkám, že nejhorší variantou by bylo v tuto chvíli tento zákon zamítnout, protože vyvolané náklady se již staly a úspory by nebyly žádné ani ve vzdálené budoucnosti.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. O slovo ještě požádal pan kolega Martínek, dále vystoupí pan kolega Braný.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, chtěl bych také navázat na kolegu Doležala. Myslím, že to, co zde říkal, že není vše úplně přesné. Za prvé na semináři, který se v této místnosti odehrával za menšího zájmu poslanců, ale velkého zájmu odborné veřejnosti, byly samotnými stavebními spořitelnami předloženy podklady a grafy, ze kterých vyplývá zcela jasně, že tzv. šetření nastane, ale zhruba po dvou letech. Znamená to, že lze skutečně očekávat, že příští rok a pravděpodobně i ten další dojde k jisté stagnaci. Příští rok lze očekávat určitý nárůst, podle mého názoru, po té masivní agitaci v novinách atd., která se odehrála, pak je určitá stagnace a potom by mělo dojít k určitému šetření státního rozpočtu. Znamená to, že to dobrodiní pro státní rozpočet nebude okamžité, ale na druhé straně bude reálné. Myslím si, že my všichni, kteří zde sedíme, víme, že nemá cenu v této záležitosti říkat, kdo je zde osobně podjatý, protože přepokládám, že všichni - a myslím, že odůvodněně - co zde sedí, a nejen ti, co zde sedí, mají stavební spoření uzavřené. Osobně podjati jsme tedy určitým způsobem všichni.
Nicméně je zřejmé, že pokud došlo k tak prudkému snížení úrokových měr, je na to třeba nějak reagovat. Je samozřejmě chybou předcházejícího stavu věcí, že tam nejsou určité možnosti, které by automaticky reagovaly tak, že by stavební spoření bylo o nějaké tříprocentní body nad běžnou úrokovou míru, aby to bylo zajímavé do budoucna. Musíme vycházet z věcí, které jsou.
Také se neztotožňuji s tím, že dojde k nějakému kolapsu, zvláště v okamžiku, když budou přijaty některé pozměňovací návrhy, které jsou zde předloženy. Cítím se být jist, že k nějakému kolapsu dojít nemůže a že toto spoření bude zajímavé i do budoucna. Bude samozřejmě pochopitelné, že bude následovat i pokles nárůstu klientů, protože jestliže téměř všichni občané ČR mají v této chvíli toto pojištění nebo spoření, tak je pochopitelné, že další státní účast nemohou požadovat.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo uděluji panu poslanci Branému.
Poslanec Petr Braný: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, budu se snažit být stručný, protože jsem názor na zákon, který je v tisku č. 401, sdělil již v debatě v prvním čtení s tím, že předesílám, že rozumím návrhu kolegy Doležala, a chtěl bych ho rozšířit o podmínečné vrácení do výborů, které se tímto tiskem zaobíraly.
V diskusi, která zde proběhla, si myslím, že tento zákon z těch reformních balíčků je zákonem velmi výjimečným. Je to zákon - neříkám ideální, to není asi žádný zákon, ale dost se blížící ideálu, vědom si řady problémů, který samozřejmě má stávající zákon. Stavební spoření funguje více jak deset let. Po celou tuto dobu nebyla v podstatě valorizována částka stavebního spoření a dnes v podstatě návrhy, které se dávají jako pozměňující, jsou ty, které se blíží k tomu, co už jsme zde přijali, a dokonce někteří nad tím jásají, jak se to dobře podařilo upravit. Myslím, že taková novelizace je proti stavebnímu spoření a proti spoření vůbec.
Ti, kteří mají ten problém, že stavební spoření není plně využito na svůj základní účel, tak bych chtěl říci, že ti samí někdy hovoří i o růstu HDP, které někdy stojí, a víme to dobře, na osobní spotřebě obyvatel. Peníze, které jsou dlouhodobě uloženy u stavebních spořitelen, mají významný vliv - jde o stovky miliard oživení ekonomického růstu v tomto státě. My zde ale proti tomu máme určitou představu, řekl bych že naivní, že po pěti letech nastane fiskální ráj a rozpočet tímto výrazně posílí. Takže v debatě, kterou jsme podstoupili na rozpočtovém výboru, kde to bylo řečeno, byl základní kámen debaty v tom, že na tom vlastně stojí a padá reforma a je to významný bod fiskální politiky. To se mi zdá velmi nadnesené. A proto jsme se do toho pustili. Jak řekl kolega Doležal, je to dlouhodobý efekt, a to ještě předpokládaný s tím, že stavební spořitelny budou fungovat, jak fungují.
***